smysl života Archív
Vo svete rýchlych zmien, kde nás stále viac vecí rozdeľuje, existuje skutočnosť, ktorú túži poznať každý. Budúcnosť. Toto nenápadne slovo, nám už po samotnom vyslovení evokuje pocit neznáma. Takisto nevieme s určitosťou povedať, aká bude tá naša. Môžeme však do veľkej miery ovplyvniť jej finálnu podobu. Zaisťujú však moderné vymoženosti naozaj kvalitnejší zajtrajšok? Znamená zmeniť svoj
Vedomie a zmysel života Keď niekto položí otázku „Aký je zmysel života?“, väčšinou tým myslí zmysel ľudského života. Hĺbavý človek tým myslí zmysel akéhokoľvek života. Po chvíli rozmýšľania príde k otázke, aký je zmysel samotnej existencie. Ako hovorí Stopařův průvodce galaxií, ide o „otázku života, vesmíru a vůbec“. Mňa táto otázka prenasleduje, odkedy som začal
Úvod V tomto texte popisujem svoje základné filozofické názory, ktoré som nazval prirodzenou filozofiou. Viacerí filozofi nazvali svoje diela „Prírodná filozofia“. Od čias Aristotela do 19. storočia sa pod prírodnou filozofiou chápalo študovanie prírody. Newton nazval svoje veľké dielo „Matematické princípy prírodnej filozofie“. Nechcel som sa názvom podobať týmto géniom, ani sa od nich dištancovať.
Život. Co je to? A jak jej vlastně vnímáme? Je to snad jakýsi čas, který je nám vymezen na tomto světě počínaje narozením a konče smrtí, přičemž s našim odchodem vše zažité a poznané zaniká? Je to jen ten časový úsek, který prožíváme, cítíme, vnímáme a zažíváme? Neskutečný kratičký dar, jen vyprchá s našim posledním
Dievča: „Môžem sa Ťa niečo spýtať?“ Chlapec: „Jasné.“ Dievča: „Prečo si myslíš, že všetko sa dá vysvetliť vedecky? A čo Boh? Ako vysvetlíš Jeho?“ Chlapec: „Pretože vo vede je logika. A čo Boh? Ten nejestvuje.“ Tento rozhovor som si vypočul dnes vo vlaku, keď som cestoval domov. Rozprávali sa dvaja teenageri, ktorí sedeli oproti mne.
Všetko, čo sa kedy stane, je možno určené. Ja ale viem, že vždy sú len dve možnosti, áno alebo nie. Nič viac, nič menej. Pri tejto filozofii je dôležité vedieť, že všetko závisí od chvíľkového rozhodnutia. Vlastne nejestvuje ani možno. Vždy len áno alebo nie. Keď sa Vás niekto opýta, či si dáte čaj, odpoviete
Nemá-li život lidí myslících být řetězem jednotlivých epizod – a takového života člověk jen poněkud myslivější a opravdovější prostě nesnese – musí být všecka práce myšlenková i praktická založena na jistém a pevném základě …. Život. Jaký je jeho smysl? Proč jsme tady? Pro co vlastně žijeme? A žijeme vůbec pro něco? Nebo jsme pouze
Byl jsi na cestě domů, když jsi zahynul. Byla to bouračka. Nic zvláštního, nicméně smrtelná. Zůstala po tobě manželka a dvě děti. Ta smrt byla bezbolestná. Záchranáři dělali co mohli, aby tě zachránili, ale marně. Tvoje tělo bylo úplně rozmlácené, takže můžeš být rád, věř mi. A tehdy ses setkal se mnou. „No… a co
Narodenie a smrť. Dve strany jednej mince, v rôznych prípadoch rozlične hrubej. Začína sa život narodením a končí smrťou jedinca? Nemyslím si to. Začala a skončila totiž len malá časť života. Život samotný začal pred miliónmi rokov a stále pokračuje. Berie tento pohľad človeku zmysel? Berie to človeku výnimočnosť? Myslím si, že sa človek z nejakého dôvodu potrebuje cítiť významný. Aj
Začalo to článkem o opravdu mladých rodičích. Nebo spíše maminkách, které tatínky poznaly jen na oněch pár inkriminovaných minut. Mocpřemýšlející grafička: Radost pohledět, některé holky vypadají, že jim je tak 10 roků… Milý zvukař: A všecky vypadají dost zničeně. Mocpřemýšlející grafička: To jo, ani jedna z toho očividně nemá absolutně žádnou radost. Ale to je fakt mazec.