Tvořím si ideální zemi, na míru

Když jsem dostala úkol, který mi vlastně nakonec po pár dnech nedal spát, netušila jsem, že nad tím budu tak často přemýšlet. Zadání o ideální či vysněné zemi znělo poměrně jasně. Jenže! Zamyslel se nad tím doopravdy někdo? Jak by vypadala ideální země, či stát, region, ve kterém by se vám líbilo žít bez stěžování

Přepínám slidy, říkám tomu snímky

Anglicizace textu je v dnešním hyper ultra super globalizovaném světě aktuální téma. Když se mi tedy naskytla příležitost vyslechnout si zcela nezprostředkovaně a naživo názory bohemisty Karla Olivy na tuto problematiku, neváhala jsem a na přednášku s názvem O českých a cizích slovech zamířila. S jeho pohledem na cizí slova přebíraná uživateli českého jazyka souhlasím. V případě, že čeština

Co znamená milovat…

Chtěla jsem napsat nějaké shrnutí mých myšlenek na téma: co znamená milovat. V posledních letech se mé domnění ale stále mění. Jednou je to opravdový cit a podruhé to je jen fráze, vytvořena společností, která ztratila svůj význam. Jak to tedy doopravdy je? S ohledem na své zkušenosti vím, že říkat „miluji tě“ je žádané

Proč je dobré (ne)zbláznit se

1. Část: Jak jsem se začala potýkat s depresí Přestalo mě bavit cokoliv dělat, snažit se, fungovat, existovat. Nechtěla jsem už cítit tu otřesnou bolest na hrudi, která mi každý den připomínala, do jaké situace jsem se dostala. Chtěla jsem umřít. Nikdo mi to ale nevěřil, a tak jsem dál čelila posměškům a narážkám, až

Kyberkultura a svoboda

Digitální technologie se dnes vyvíjejí překotným tempem a každým rokem se tak náš svět zásadně mění, jsme tak svědky vzniku kyberkultury a fenoménu, který nazýváme digitální revoluce se všemi jejími klady i zápory, jak kulturními, sociálními tak environmentálními. Jednou ze zásadních otázek je i otázka svobody jednotlivce a jeho chování v kyberprostoru.  „Kyberprostor zaujímá systém systémů,

O podstatě našeho uspořádání

Pro mnohá hodnocení stavu dnešní společnosti je typický nářek nad úpadkem veřejné debaty, ústupu demokracie a vzrůstajícím podílu lidí, kteří otevřeně podporují politiku okázalé síly a pohrdání zavedenými pořádky. Přitom se nacházíme v době, kdy všichni dopodrobna znají své politické protivníky. Pravdivost každého jednotlivého výroku je okamžitě zkoumána a přetřasána. Lidé, kteří útočí na demokratické

Proč Češi (ne)mají čtvrtinové platy oproti Němcům?

Na internetu se šíří celá řada polopravd, omylů a mýtů, a to i v případě porovnávání ekonomické vyspělosti jednotlivých zemí. Oblíbené jsou zejména nářky, že české platy pořád významně zaostávají za těmi německými. A může za to EU, jak jinak. „Zatímco Čech si v průměru vydělal 11 654 eur ročně, Němec bral 47 041 eur,“ plamenně hlásá

Romové: jsou národem nebo národem?

Téma této úvahy vychází ze zadání samostatné práce v roce 2016 na Univerzitě Pardubice a je krátkou reflexí původního obsahu. Důležité pro pochopení je znát kontext: původní práce byla vypracována jako zamyšlení nad určitým tématem ve spolupráci s respondentem, který se v žádném směru nepohybuje v akademické sféře, ani s ní není jinak spojován. Ve

Původ totalitarismu, Hannah Arendtová

Louskal jsem to několik týdnů a stálo to za to. Arendtová popisuje příčiny vzestupu antisemitismu, průvodní znaky nastupující totality a nezastavitelně vzrůstající brutalitu totalitních vlád jako nutnost přežití totalitních vládců. Pokud se mě ptáte, jestli vidím nějakou analogii k dnešnímu stavu, tak jednoznačně a zcela při smyslech říkám, že jsme v pěkným průšvihu a z

Viera verzus poznanie

Človek môže veriť v kadečo. K viere v niečo ho väčšinou privedie okolie, v ktorom žije. Toto môže vyústiť až do fanatizmu, fanatickú vieru, keď sa mu v mozgu „prepne výhybka“, možno navždy. O fanatizme tu nebudem písať. Rozumný človek ale nie je fanatik. Napriek tomu ale veľa ľudí verí bez dôkazov. Podľa môjho názoru pri spoznávaní sveta okolo nás