poznání Archív
Človek môže veriť v kadečo. K viere v niečo ho väčšinou privedie okolie, v ktorom žije. Toto môže vyústiť až do fanatizmu, fanatickú vieru, keď sa mu v mozgu „prepne výhybka“, možno navždy. O fanatizme tu nebudem písať. Rozumný človek ale nie je fanatik. Napriek tomu ale veľa ľudí verí bez dôkazov. Podľa môjho názoru pri spoznávaní sveta okolo nás
Je důležité spoléhat na logiku, její argumenty a na poznání vycházejí ze zkušenosti, které představuje spíše dojmy, se dívat s podezřením? Domnívám se, že často spíše opak je pravdou. Možná dnes spíše příliš přeceňujeme poznání založené na logických argumentech či poznání technicistní povahy. Poznání zakotvené ve zkušenosti přitom vůbec nemusí být iracionální a nepromyšlené. Jen není
Poznaj seba samého (Sokrates) Sebapoznanie – jedna zo základných potrieb. Paralelne aj obava väčšiny populácie. Možnosť vidieť sebapoznanie v dvoch rovinách prináša diametrálne odlišné poznatky. Strach zo sebapoznania sa stal naším pánom a koreňom všetkého zla. Hrozba v podobe stratenia komfortnej zóny je priam odstrašujúca. Absencia imaginárnej masky nám vháňa do žíl nechcený adrenalín. V čom tkvie strach
Co to je vlastně pravda? Tímto tématem se zaobírám již řádku měsíců a dospěl jsem k názoru, že žádná pravda neexistuje. Když to vezmeme kolem a kolem, je několik teorií pravdy, jež nám říkají, jestli pravda je, a když je, tak jak se k ní dá dojít. Vyjmenuji vám tu jen základní: logická pravda (věta
Slovo úvodem Věda a filozofie. Dva zdánlivě nesouměřitelné okruhy zabývající se ovšem podobným problémem. Problémem odvěké lidské vlastnosti pátrat po tom, kdo jsme, jak je možné, že zde vůbec jsme, odkud pocházíme a jakým způsobem je možné vysvětlit universum, ke kterému se jako uvědomělé lidské bytosti vztahujeme. Jedná se o vlastnost prvotního lidského údivu nad