morálka Archív
Prečo je zbytočné niekoho obviňovať za páchané činy? Máme nad svojim konaním moc? Prečo sa nedá povedať, že tento konkrétny morálny postoj je správny? Článok je najmä o otázkach. Nedokážem vedecky argumentovať, prečo je niečo dobré a niečo zlé. V podstate si musíme len vytvoriť nejaké axiómy/postuláty, ktoré berieme ako samozrejmosť a na nich ďalej staviame. Môžeme našu filozofiu
Na to, jak bychom se měli chovat, kde najít kritéria dobrého života, jaký čin je, nebo naopak není v pořádku, existovalo v dějinách lidstva mnoho teorií. Jedna z nich se však ostatním svou extravagantností a kontroverzností vymiká. Tou jednou je morální teorie Friedricha Nietzscheho, jíž lze považovat za brutální útok na veškeré dosavadní chápání morálky.
„Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit“, říká Ježíš v horském kázání (Mt 5,17). Ideál morálky, který nám Ježíš představuje, tedy nespočívá v doslovném a mechanickém plnění Božích přikázání, ale v naplnění jejich smyslu. Je zvláštní, že toto pravidlo řekl Ježíš už před dvěma tisíci lety, ale mnoho lidí jej stále
Hrdina Dostojevského románu Zločin a trest Raskolnikov zabije lichvářku a její sestru. Potom onemocní, trpí snad nervovou horečkou. Román analyzuje Raskolnikovo nitro, svědomí, vše vyústí v přijetí viny, přijetí Boha, jež přináší určité smíření a odpuštění, stejně jako cit Soni. Román z roku 1866 analyzuje jedno z dilemat, které se zdá naplno propuknout ve století následujícím: Je-li Bůh
Co je to etika a morálka? Etické chování a morálka doprovázely lidské úvahy snad již od samotného počátku myšlení. O důležitosti této problematiky svědčí existence filosofické disciplíny etiky, tedy „vědy o mravnosti člověka, o původu a vývoji jeho morálního vědomí, svědomí a jednání.“ (Hartl a Hartlová, 2010, str. 133) Je proto logické, že se k problematice
Když si tento pokus o zpovědní zrcadlo přečtete, určitě budete konstatovat: „No jó, to dělal psycholog.“ Ano, dělal to kněz, který je zároveň psycholog a nestydí se za to. Jedná se pouze o pokus podívat se na některé hříchy trochu jinou optikou. „Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.“ U prvního přikázání lidé většinou vyznávají, kolikrát
Už ako malým deťom nám rodičia hovorievali, aby sme sa správali dobre a nerobili zle. Tak jednoduché a prosté. Postupom času sa to však začalo komplikovať. Zdalo sa, že niekedy ani dospelí nemajú úplne jasno v tom, čo je dobré a čo zlé. Dobro a zlo ako vymyslené konštrukty spoločnosti Na prvý pohľad sa môže zdať otázka dobra a
(ne)Morálka. Úpadek. Krize hodnot? Aneb kam v současnosti směřujeme? Jak jsme na tom v české společnosti? Co si představíme pod pojmem hulvátství? Jak věci změnit k lepšímu, vrátit se k lepší morálce? Nad těmito otázkami bych se ráda v článku zamyslela. Morálka. „Představa správného jednání ve společnosti – to, co je z vnitřního přesvědčení správné
Desatero přikázání berou i mnozí nevěřící lidé jako jakýsi základ naší kultury, spolehlivý morální kompas, dobrou věc. V následujícím článku se pokusím nastínit, že to nemusí být tak úplně pravda, zvláště tehdy, pokud projdeme jedno přikázání po druhém a zasadíme je do kontextu doby, ve které vznikla. To, co se zpravidla prezentuje jako desatero přikázání je
Poznámka redakce: Následující článek je úryvkem z knihy Lumpové a beránci, ve které manželé Helena a Martin postupně odhalují prohnilost našeho politicko-ekonomického systému a ve fiktivním příběhu čelí ne příliš pozitivní budoucnosti Evropy v podobě řetězce událostí, které nakonec mohou způsobit dokonce rozpad eurozóny a další finanční krizi. Je však potřeba zdůraznit, že velká část predikcí knihy se