ježíš Archív
Po celý církevní rok prožíváme znovu a znovu dějiny spásy. Církevní rok začíná na první neděli adventní. V adventu si připomínáme dlouhou dobu Starého zákona, kdy lidé čekali na Mesiáše. Potom přijdou Vánoce – připomínka Ježíšova narození, pak krátké mezidobí, což symbolicky odpovídá době, kdy působil Ježíš na této zemi, pak přijdou Velikonoce – připomínka Ježíšovy
Člověk s dětinskou vírou věří, že modlitba má kouzelný účinek – pomodlí se a Bůh mu dá, oč jej prosil. A tak bombarduje Pána Boha svými prosbami, svými růženci i svými posty, jen aby dosáhl svého cíle. Člověk s dospělou vírou stráví v modlitbě také množství času. Jeho modlitba ale není bombardováním do nebe, ale spíš nasloucháním: „Bože,
„Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit“, říká Ježíš v horském kázání (Mt 5,17). Ideál morálky, který nám Ježíš představuje, tedy nespočívá v doslovném a mechanickém plnění Božích přikázání, ale v naplnění jejich smyslu. Je zvláštní, že toto pravidlo řekl Ježíš už před dvěma tisíci lety, ale mnoho lidí jej stále
Po komentářích k desateru přináším článek, který jsem chtěl zveřejnit už dávno, ale vyžadoval poměrně značné úsilí při shromažďování dat z Bible. Základní myšlenkou je otázka, zda lze biblická evangelia považovat za věrohodné historické dokumenty pro Ježíše a jeho vzkříšení. Účelem historické vědy je určit, co se v minulosti nejpravděpodobněji stalo. K tomu, aby historikové
Jsou místa v evangeliích, která jsou pro mne tvrdým oříškem. Například tato Ježíšova věta: „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť.“ (Mt 5,39 – 40). Tato věta, vytržená z kontextu, může vést k úvaze, že po nás