islám Archív
Nevidím rozdíl mezi zkaženými lidmi, kteří volají po vyvraždění křesťanů, a zkaženými lidmi, kteří volají po vyvraždění muslimů. Cílem radikálních islamistických teroristů není pouze vyvolat v Evropě strach, ale především donutit Evropu a evropský lid k tomu, aby se začal chovat stejně jako fundamentalisté. Po pařížských útocích [13. 11. 2015 pozn.redakce] už doslova hrajeme o
Islamofobie je realitou Toto ovšem ani v nejmenším neznamená, že islamofobie jako specificky protimuslimská nenávist a závažný sociálně patologický jev, ohrožující kohezi celé společnosti, neexistuje. Naopak, islamofobie je reálnou a každodenní nenávistí podobně jako antisemitizmus nebo biologický či kulturní rasizmus. Podobně jako tyto má i oná své charakteristické projevy, své koncepty i svou historii. Pavel
Západ ze své ochablé, chřadnoucí ruky pomalu, ale nezadržitelně pouští otěže světovlády. USA se znovu stávají periferií anglickojazyčného osídlení kdesi na dalekém západě a Evropa se proměňuje v nemocného muže za Bosporem. Západ konsensuálně čím dál více, pozorněji a uvědoměleji naslouchá narativě o kolapsu své vlastní civilizace. V té se ovšem vedle hlasů střízlivých a
Nadčasovost těchto problémů úpadkových a rozpadajících se velmocí krásně ilustruje téměř čtyřicet staletí starý Ipuverův nářek. Pokud bychom neznali kontext, jen těžko bychom jeho povzdech odlišili od soudobé kritické publicistiky v dnešních novinách: „Vskutku, spisy soudní síně jsou ztraceny… Vskutku, kanceláře jsou otevřeny a jejich seznamy ztraceny! Otroci se stali majiteli otroků. Vskutku, (písaři) jsou
Tento text, rozvíjející ústřední myšlenky eseje Islám, západ a potřeba pravdy v současné krizi našich vztahů,[1] píši z nutnosti vyjádřit to, co dosud nebylo vysloveno, s plným vědomím, že si jím možná spoustu lidí pohněvám. Nebylo mým cílem urážet, ale přimět k zamyšlení a formulovat důležité, byť možná nepříjemné otázky. Tváří v tvář tíži čím
Respektujme presumpci neviny a trestejme skutečné zločince, nikoli ty, kteří jsou spojováni s přesvědčením teroristů jen proto, že si vybrali společnou – i když diametrálně vyloženou – víru. Nezřídka se můžete setkat s mylným dojmem, že mezi pojmy jako víra, náboženství nebo církev patří rovnítko. Není divu, že pak vzniká, zvlášť mezi ateisty, ale i mezi mnohými věřícími, hrubé nepochopení teologických
Nemáte také pocit, jako by se hlavní témata veřejné debaty – tedy témata koncentrovaná kolem tzv. uprchlické krize a islámu zacyklila v důsledně názorově oddělených a ostře střežených rezervacích? Nemyslíte si, že taková separace názorových skupin nám – tedy české společnosti – škodí tím víc, čím hlubší mezi sebou hloubíme příkopy? Pobývat v názorových ghettech je
Debata nad uprchlíky je zajímavá už z důvodu, že nám na pláží stojí desítky tisíc lidí a my s nimi cosi musíme udělat. Od odpůrců imigrace se zřídka dozvídáme, co by to přesně mělo být, aniž by to zavánělo brutalitou. Politická korektnost je v dnešní době snad ten nejzneužitější pojem. Že běžně nemůžete obéznímu člověku říkat „seš
Pozorovali jste někdy politickou debatu a nechápali jste, jak je možné, že politici ignorují argumenty druhé strany a jsou schopni se pohádat jako malé děti? Nebo dokonce, že nejsou schopni se shodnout ani na věcech, na které by měli mít podobný názor? Vedli jste už někdy s někým diskuzi a člověk, který vám oponoval, nebyl schopen
Muslimům, a samozřejmě i těm, kteří jako migranti potažmo či exulanti přicházejí na Západ, se nabízí jedinečná dějinná šance nejen historicky osvědčit, ale přímo v reálném čase dokazovat, že jsou kulturními a mravními lidmi stejně jako Evropané či Američané anebo Izraelci (a samozřejmě i Židé mimo Izrael). Byť někteří zapšklí politici a mnozí rádoby „ochránci našeho