experiment Archív
Lidé podvádějí a chovají se nečestně. Tohle je všeobecně známá pravda, která ovlivňuje všechny oblasti našich životů. Morálním jednáním a rodinnými vztahy počínaje, politikou a globální ekonomikou konče. Nečestnost je tedy nejenom jedním z nejzákladnějších a nejběžnějších aspektů našich životů, ale i jedním z nejzávažnějších ohrožení naší ekonomické situace, demokracie a svobody, a je proto třeba tenhle
Pozorovali jste někdy politickou debatu a nechápali jste, jak je možné, že politici ignorují argumenty druhé strany a jsou schopni se pohádat jako malé děti? Nebo dokonce, že nejsou schopni se shodnout ani na věcech, na které by měli mít podobný názor? Vedli jste už někdy s někým diskuzi a člověk, který vám oponoval, nebyl schopen
Pokud si myslíte, že poplašné zprávy a „zaručené“ předpovědi jsou jen nerealistickým klevetěním, máte pravdu. To ovšem platí jen do té doby, dokud jim neuvěří dostatečné množství lidí. Proč naše očekávání ovlivňují svět a lidi kolem nás tak, že nakonec naplní naše původní předpovědi? Větší problém než události samotné jsou jejich interpretace Obklopeni neodkladnou současností, vnímáme dnešní dobu
Je člověk opravdu racionální bytost? Můžeme věřit naší intuici? Jsou naše rozhodnutí produktem naší svobodné vůle? Jakým iluzím podléháme? A jak mohou být tyto iluze zneužity v náš neprospěch? Na tyto otázku se pokusím odpovědět v následující práci. Klasická ekonomie založená na teorii racionální volby nahlížela na člověka jako na homo economicus, tedy jako na člověka ekonomického a
Jak je možné, že si lidé na rušné ulici nevšimnou ležícího člověka, zatímco na opuštěné cestě mu přispěchají na pomoc? Opravdu přítomnost druhých odrazuje jedince od zásahu v nouzových situacích? A je na místě morální rozhořčení nad apatickými diváky? Efekt přihlížejícího je známý také pod označením „syndrom nezúčastněného diváka“ či „apatického diváka“ a odkazuje na
Stačily tři dny a střední škola v americkém Palo Altu se změnila v ostrov totality. Experiment Třetí vlna přesvědčivě dokázal, jak snadno lidé propadnou zlu. Učitel dějepisu Ron Jones se roku 1967 snažil v rámci přednášky o nacistickém Německu žákům vysvětlit, jak bylo možné, že celý národ slepě následoval diktaturu a nevěděl – nebo dokázal
Většina lidí se domnívá, že je nadprůměrná. Některé zdroje (Boyd, 2014) mluví dokonce až o 93 % populace, která se považuje za nadprůměrnou, i když je logické, že je to statisticky nemožné. Tento fenomén bývá v psychologii označován jako iluze nadřazenosti (Illusory superiority), případně efekt nadprůměrnosti (Above Average Effect / Better Than Average Effect). Pro zajímavost
Zlo vídáme všude, kde se podíváme. Lidská historie je ho plná. A dějiny minulého století zvláště – a upřímně, ani 21. století nemá nakročeno nejlépe. Nemá proto asi cenu rozepisovat zlo, kterému jsme jako lidstvo úspěšně i neúspěšně čelili. Kdo však toto zlo páchal? Statisticky přeci není možné, aby se ve světě dělo tolik zla,
Lidská historie je plná příkladů, kdy slušní, normální a povětšinou i hodní lidé zabijí někoho jiného. Jedním z nejstarších takových případů je biblický příběh Abrahama. V Genesis se dočteme, že Bůh, tedy autorita, přikáže stoletému Abrahamovi zabít svého vlastního nevinného syna. A Abraham, nebýt anděla, jenž ho na poslední chvíli zastavil, by to udělal. Nebo známé svaté
Lidé vždycky hledali něco, co je přesahovalo. Paranormální jevy se staly nedílnou součástí naší společnosti. Horoskopy vídáme na každém rohu. Kdekdo o sobě prohlašuje, že je médium schopné mluvit s duchy, předpovídat budoucnost či zázračně léčit. A tak využívajíce nepříznivé sociální situace oběti zázračná média požadují za své zázraky zaplatit často nehorázné sumy, čímž podporují jeden