budoucnost Archív
Výskum ľudstva pozostáva z odhaľovania prírodných zákonov a zariadeniam, ktoré sme vytvorili, predchádzalo ich pochopenie. Prestávame si uvedomovať, že sme bytostne závislí od prírodných zdrojov a podmienky, ktoré na našej Zemi vládli tisíce rokov, v ktorých sa vyvíjala naša civilizácia a ktorým sme sa prispôsobili, sa drasticky menia. Minimálne našim pričinením, realisticky skôr našou vinou. Zmeny klímy sú v histórii vývoja Zeme
Tento text, rozvíjející ústřední myšlenky eseje Islám, západ a potřeba pravdy v současné krizi našich vztahů,[1] píši z nutnosti vyjádřit to, co dosud nebylo vysloveno, s plným vědomím, že si jím možná spoustu lidí pohněvám. Nebylo mým cílem urážet, ale přimět k zamyšlení a formulovat důležité, byť možná nepříjemné otázky. Tváří v tvář tíži čím
„Viděl jsem budoucnost a a víš jak vypadá? Je to stará panna, co posedává v béžovým pyžamu a pije koktejl z banánů a brokolice.“ Demolition man Snadno dostupná potrava pro každého? OK, ale grilovaného lososa mi nikdo nevezme… Demolition man je akční film se Silvestrem Stallonem, který už je taky pár let starý. Zato
Jak mám poznat, kdo mluví pravdu? Jak mám poznat, kdo lže? Kdo se mnou pouze manipuluje za nějakým účelem a kdo to „myslí upřímně“? Konec světa jako zdroj politické moci Postmoderní společnost se v roce 2015 nachází na pokraji zvláštního stavu, který různé zájmové skupiny, různá média, různí lidé, popisují různými slovy. Někteří označují události
Předem říkám, že o tématu imigrantů nejsem zdaleka tak informována, jak bych asi měla být, aby tato úvaha mohla být objektivní. Přesto se pokusím vysvětlit, jak to vidím já, promítnout vám film na svém plátně. Jestliže chci objasnit celý svůj pohled na věc, musím začít úplně někde jinde a omluvte mě, ale jsem vážně nejmizernější
Je mi 25 let, jsem novinářem pro nejčtenější lombáský deník Zpravodaj Lombásu. Místo novináře jsem přijal před sedmi lety poté, co se mi opakovaně nepodařilo sehnat vydavatele pro svůj povídkový soubor Dětství a mládí. Tomu se nelze v naší zhroucené ekonomice divit, ale přesto mě to mrzelo. Od malička jsem si přál být velikým spisovatelem a
„Roku 2082 proběhlo dědické řízení jistého pana M. Vše, co své rodině odkázal, byl sešit pamětí na zapomenuté období lidských dějin. Nikdo však o ně nestál a jednotlivé listy postupně nahlodal zub času. Po padesáti letech byly nalezeny vojenskými jednotkami, které procházely českou pustinou a hledaly nové zdroje jídla. Jeden z mladých vojínů si sešit
Jen jedna kniha ví, co se stane a co nestane. Ta kniha byla na počátku samotného vzniku světa sepsána Bohem, a také jedině Bohem směla být přepsána. On jediný měl k jejímu obsahu přístup, než nastal správný okamžik, aby knihu psal sám člověk – dítě Stvořitele. Tato kniha měla být psána jeho synem archandělem Gabrielem, který
Zešeřilo se. Podél horizontu se objevila zvláštní oranžově rudá záře, která pomalu jeho okraje roztavila v tmu. Nastala noc. Už dlouho čekám, až uvidím podobný rudý prstenec tavit tu přílišnou jasnost naší kultury, až se vznítí ten apollónský opar rozumnosti a logiky, který ji obestírá. Většina volá po osvětě, vývoji, pokroku, dokonalejších znalostech a dokonalejší
Co myslíte, převálcují elektronické čtečky ta krásná papírová stvoření? Vystřídá nějaká placatá krabička s nehmotnou knihovnou někde uvnitř sebe knihu, kterou můžete vzít do ruky, otevřít a užít si povrch potištěného papíru pod prsty? Já se totiž velmi obávám, že mnou milovaná kniha přestane mít v moderním světě svoje místo. A to by byla velká škoda. Jelikož