Půjčkové kontinuum, tentokrát bez firem
Nejdříve Home Credit. Pak Ferratum a Crediton. Teď lidé mezi sebou…
Že si lidé půjčují každoročně mnoho peněz, není nic nového. Že si půjčují od nebankovních společností, které jsou jen jinou formou lichvy, to taky není nic nového. V posledních letech se ale objevuje nový trend, a sice Peer 2 Peer půjčky, tedy portály, které nabízejí zprostředkování půjček mezi lidmi a to bez účasti jakýchkoli dalších firem.
Na cokoli…včetně dluhů
Na rozvoji nebankovních institucí a trhu spotřebitelských úvěrů není rámcově nic špatného, je to jednoduše podnikatelská příležitost jako každá jiná a v tomhle ohledu se tomu nedá nic vyčítat. Peníze jsou zkrátka komodita jako cokoli jiného a většina operací s nimi nese nějaký zisk.
Problém začíná u slovíčka „spotřebitelské“ které dává tušit, že tady nepůjde příliš o peníze na investice, tedy o sumu, která by měla v nějakém časovém období přinášet další peníze a tedy vydělávat.
Ne, tady jde o čistou spotřebu, tedy oblíbený sport nakupování toho, co chceme, aniž bychom na to měli. Ale prostě to musíme mít. Což o to, pokud si peníze aspoň nějak vychytáme a neděláme tyhle kraviny moc často, dá se v tom celkem pohybovat.
Problém, který plně odkrývají právě aukce půjček mezi lidmi, jsou účely těchto půjček.
Panoptikum osobního zadlužení
Víte, nikdy jsem neměl přehnané iluze o českém národě a jeho finanční gramotnosti či obecně schopnosti hlubšího uvažování. Nicméně seznam aukcí několika nebankovních půjčkových portálů mě opět ujistil v tom, že lidská blbost je nekonečná a hlavně velmi vytrvalá.
Nedozvíte se samozřejmě konkrétní jména těch, kteří zde o půjčku žádají. Ale pokud si chcete o společnosti udělat obrázek, ani to není potřeba. Stačí se totiž podívat na účely půjček, které musí být u každé aukce, a je celkem jasné, odkud vítr vane.
Objevují se sice i případy typu rozšíření podnikání, sebevzdělání, investice a podobně, které ještě celkem dávají smysl. Takových je ale minimum.
Pak přichází ke slovu spotřební klasika typu nákupu na Vánoce, spotřebiče do domácnosti, nábytek, nové kolo, mobil a podobně.
Pak přichází na řadu osobní půjčky na doplacení věcí na splátky, případně doplatky elektřiny a dalších provozních věcí.
A nakonec samozřejmě to nejlepší, čeho je skutečně požehnaně – dluhy, nájmy, elektřina, kauce na byt, doplatky za provolané tarify a půjčky na exekuce z jiných půjček.
A tam se nám opět setkávají ty jednotlivé nitky, které vytvářejí věčné exekuční kolečko lidí, kteří se asi s penězi nikdy nenaučí hospodařit.
Plné obchody, plná zákaznická centra
V Praze je ta situace stejná každý rok a je stejně předvídatelná jako fakt, že v televizi budou dávat Mrazíka. Obchody jsou před svátky napěchované zákazníky tak, že se doslova není kam hnout.
No a v půlce ledna pak většinou ti samí spokojení zákazníci zaplní klientská centra úvěrových firem a zákaznické linky těch samých firem. To všechno s jedinými dvěma požadavky: odklad splátek nebo jejich snížení.
A je to každý rok minimálně stejné, obvykle horší…
Publikováno na webu autora.
Ani půjčka 20 000 Kč, ani půjčka 1 milion nemusejí být nutně špatné. Musí se ale jasně vědět, na co a proč se půjčují peníze. Pokud si půjčuji, že jen něco chci, tak je to nerozvážné. Pokud mi chybí 20 000 Kč na rozvoj podnikání, tak na tom nevidím nic špatného. Pokud mi chybí milion na rekonstrukci, tak sem s ním a klidně si ho půjčím. 😉
A co má dělat senior když mu z nějakého nepředvidatelného důvodu znenadání padá barák na hlavu? Státní spořitelny mu nepůjčí, protože jsou půjčky věkově omezené. Zbývá jen nebankovní půjčka. O této situaci se taktně mlčí. Na tuto situaci autor článku zapomněl. Senior by měl mít rezervu, ale z čeho?
Ehh…a neexistuje náhodou taková věc jménem pojištění určená právě pro tyhle nepředvídatelné situace? Já jsem na tuhle situaci nezapomněl, jen jsem popisoval to, na co jsem narazil na webech a seniory jsem tam nezachytil.
Třeba tohle:
https://app.zonky.cz/#/marketplace/detail/65394/
to mi netvrďte, že s úrok 20 % ji z něčeho vytáhne. Ale skutečně se v tomto odvětví příliš nevyznám.
Jinak pro investory jsou nejlukrativnější právě půjčky s vysokou mírou rizika, tedy i s vysokým úrokem. Taky jsou všechny tyto půjčky rozebrány. Tudíž se domnívám, že tento byznys prostě fungovat musí..
Dobrý, upřímný článek. O peer-to-peer pujčkách jsem nevěděl – to někdo někomu takto pujčí na exekuci? Jak je to právně pojištěno? Může peníze vymáhat zpět? To mi není úplně jasné.
Jinak prosím v svém popisu deklarujete „který jde rád svou cestou i proti proudu“. Mohu poprosit o definici? Ať již Vaší cesty (pokud není tajná), tak hlavně „proudu“ a podložení zdroji? Není v tom zášť, jen to slýchávám často a tak se pídím po detailech. 🙂
Děkuji
Jakub
Díky za komentář. Ony jsou půjčky na exekuci celkem běžnou politikou i u nebankovních společností, respektive málokdy se pátrá, na co člověk peníze využije. Peer-to-peer půjčky jsou jen dalším krokem, protože když dojdou banky (lidem tohoto typu velmi svižně), dojdou časem i nebankovní společnosti. Jak to mají vnitřně ošetřeno nevím, třeba na FB profilu Zonky jsou o tomhle docela tučné diskuse, občas to na mě vykoukne.
K té cestě – jde vlastně jen o to, že vnímám svět pokud možno deskriptivně, nikoli normativně, tedy tak, jak je, ne tak, jak bych ho já osobně chtěl vidět. A pokud to jde proti mainstreamovým názorům, není to pro mě rozhodně důvod svoje závěry opouštět, spíše naopak:-) Jsem zastánce minimálního státu, ateista, objektivista, člověk, který poměrně rychle proniká do nových oblastí a vždycky mám rád ten pocit, když se mi vyjeví funkce něčeho, co jsem předtím neznal. Vidite, taky bych si na web mohl dát konečně něco o sobě, díky za podnět:-)
Hmm, díky za odpověď. 🙂