Proti teroru, proti nenávisti

Nevidím rozdíl mezi zkaženými lidmi, kteří volají po vyvraždění křesťanů, a zkaženými lidmi, kteří volají po vyvraždění muslimů.

Cílem radikálních islamistických teroristů není pouze vyvolat v Evropě strach, ale především donutit Evropu a evropský lid k tomu, aby se začal chovat stejně jako fundamentalisté. Po pařížských útocích [13. 11. 2015 pozn.redakce] už doslova hrajeme o holé zachování základních lidských hodnot. A to je důkaz toho, že se teroristům v jejich kampani daří. Na nás nyní bude, abychom se rozhodli, zda-li budeme vlně násilní a teroru čelit jako příslušníci západní civilizace, nebo jestli přijmeme metody našeho nepřítele za své v naději, že jejich použitím můžeme vyhrát. Nemůžeme. Ve chvíli, kdy tak učiníme, jsme bezvýhradně prohráli.

V různých videích z produkce Islámského státu, ve kterých vyhrožují západnímu světu, nejčastěji slyšíme výhrůžky směřované jinověrcům a nevěřícím. Připomeňme jen, že nevěřící jsou radikály nenáviděni ještě více, než křesťané, neboť ti jsou, stejně jako muslimové a židé, vyznavači tzv. Abrahámského náboženství. To ale ISIS nebere nikterak vážně a svou nenávist aplikuje na všechny, kteří vyznávají jakoukoliv jinou víru, než je wahhábismus (radikální islamistická ideologie se základnou v Saúdské Arábii, která wahhábismus exportuje na Blízký východ i do Evropy), včetně ostatních muslimů.

Tužbou teroristů je rozšířit Islámský stát po celém světě a vytvořit tak unifikovanou totalitní společnost založenou na náboženské diktatuře, despektu k lidským právům a nenávisti k čemukoliv, co se liší. Všem, kteří tolik nenávidí multikulturalismus a „zhýralou evropskou demokracii“, bych doporučil exkurzi právě do centra Islámského státu, aby se podívali, jak vypadá společnost, která je dokonale antimultikulturní. Radikální islamisté nenávidí jakýkoliv jiný přístup, než ten vlastní. Jakékoliv jiné myšlenky, než ty jejich. Jakékoliv jiné lidi, než ty, kteří se podvolí jejich zvrácené protilidské ideologii. Na území ISISu není žádné místo pro jakoukoliv odlišnost. Cokoliv, co neodpovídá představám tamních náboženských a politických představitelů, je odsouzeno ke smrti.

Představa společnosti, ve které žijí různí lidé různých vyznání vedle sebe, je pro ISIS stejně odporná, jako pro příznivce konvičkovců a okamurovců, přesto si lze jen těžko představit, že tito zmatení lidé, kteří se stali obětí mediálních manipulací a politických ambicí, by se chtěli kvůli obraně své vlasti a svých hodnot probudit v takové společnosti, jaká je ta na území Islámského státu.

Proč tedy děláme přesně to, co v důsledku povede k instalaci podobné totality, jako je ta fundamentalistická na Blízkém východě?

Ukázal jsem, že názorová, náboženská či etnická barevnost je nenáviděna jak radikálními fundamentalisty, tak evropskými „zastánci tradičních hodnot“, kteří se tolik bojí extremistů, které sami v mnohém připomínají. Cílem obou zdánlivě tolik odlišných táborů je vytvořit jednotnou homogenní společnost s unifikovaným světonázorem a absolutní poslušností k autoritám. Wahhábisté chtějí islámský kalifát a budou ochotni zabít každého, kdo se jejich cíli zprotiví. Evropští radikálové z řad nacionalistů zase chtějí obnovit vyčpělou ideologii národních států založených na etnické homogenitě a potlačování politických rivalů, kteří onu homogenitu narušují. Mnozí z nich se neštítí volat po věšení a zabíjení každého, kdo si demokracii nepředstavuje jako diktaturu většiny.

Je však ještě jednodušší příklad, na kterém poznáme, proč jsou radikálové vždy stejně nebezpeční a stejně zvrácení, bez ohledu na jejich víru. Je naším zvykem považovat za projev nesvobody to, že jsou ženy v části muslimského světa nuceny nosit, někde i ze zákona, pokrývku hlavy. Přesto však přesně ti lidé, kteří toto považují za nepřípustné narušení lidské svobody, jedním dechem dodají, že v Evropě by se měly zakázat hidžáby, burky apod. Jednu chvíli kritizují režimy, které svým lidem vnucují, co musí nosit. O sekundu později se ale pro úplně stejnou restrikci vysloví. Lidé si neuvědomují, že přikazovat někomu něco nosit, je stejně špatné, jako někomu zakazovat něco nosit. Evropské hodnoty, které bychom měli chránit, jsou takové, které říkají, že je právem každé lidské bytosti samostatně se rozhodnout, co bude nosit. Rozhodne-li se někdo nosit dobrovolně hidžáb, mělo by být naší povinností toto právo hájit. Pokud tak nečiníme, jsme stejní, jako náboženská policie v Islámském státě, která na ulicích šikanuje tamní ženy, které nesplňují přísný dress-code, který je v kalifátu nastaven wahhábisty.

Teroristé se nás za každou cenu snaží přesvědčit o tom, že jen a pouze jejich vize světa je ta správná. Že svět je od toho, aby na něm žila unifikovaná lidská civilizace s jednou vírou, jedním názorem, jedním vůdcem. Sami sebe prezentují jako svaté bojovníky, kteří válčí proti dekadentní západní anticivilizaci. Úplně stejné představy se ale neustále objevují i v evropském mediálním a politickém mainstreamu. Ten představuje pouze pravý opak – ukazuje v roli anticivilizace islám. Je třeba si uvědomit, že podobné mediální zkratky vždy slouží pouze těm, kteří je vymýšlí. K řešení problémů nás ale nijak neposunou. Neexistuje žádná anticivilizace. Existují jen zkažení lidé.

Nevidím rozdíl mezi zkaženými lidmi, kteří volají po vyvraždění křesťanů, a zkaženými lidmi, kteří volají po vyvraždění muslimů.

Uvědomme si, že cílem teroristů je to, abychom přistoupili na jejich hru. Abychom uznali, že pravidla, která oni nastavili, jsou správná. Abychom si s nimi začali hrát na to, že se jedná o střet civilizace a anticivilizace, dobra a zla. Ve chvíli, kdy si evropané začnou doopravdy masově myslet, že všichni muslimové jsou ďáblovi zplozenci, kteří požírají malé děti, je dílo zkázy dokonáno. Teroristé potřebují, abychom všechny muslimy začali brát jako nepřátele. Potřebují, abychom je nenáviděli, protože naše nenávist vůči islámu jako takovému nakonec zapříčiní radikalizaci i těch muslimů, které by to jinak ani nenapadlo. Ve chvíli, kdy vám jako evropskému muslimovi, který v životě neměl problém se zákonem, začne být ouzko v tramvaji kvůli neustálému napadání a urážení, jste mnohem náchylnější k tomu se začít mstít těm, kteří vám činí příkoří. To, abychom činili příkoří muslimům v Evropě i těm, kteří sem nyní proudí, se perfektně hodí radikálům z ISIS, aby ukázali, jak hrozně křesťané s muslimy zachází, že si nic jiného, než smrt nezaslouží, neboť ubližují našim bratrům.

Prostě a jednoduše – rozpoznáme-li za našeho nepřítele islám, ne islámský terorismus, uděláme přesně to, co od nás teroristé svými útoky chtějí. Začneme hrát podle jejich pravidel na mapě světa, kde válčí domnělé dobro a zlo.

Propagandistické kliky obou stran pojedou na plné obrátky a my možná zapomeneme na to, že taková válka přinese změny, kterých bude naše civilizace dlouhodobě litovat (omezení občanských svobod, cestování do zahraničí, práva se sdružovat, volně obchodovat atd.) Obě strany každopádně budou mít ke svému boji patrony a legitimitu – nenávist totiž plodí nenávist.

S Islámským státem je nepochybně třeba bojovat vojensky. Jsem však toho názoru, že teroristy můžeme porazit i my sami. Nebo s nimi alespoň můžeme bojovat. Nesmíme je nechat vyhrát zejména v našich srdcích a hlavách!

Islamistickým fundamentalistům nejvíce rozvrátíme jejich nenávistné šíření strachu a teroru tím, že se semknou všichni obyvatelé Evropy nehledě na své vyznání, barvu kůže či politické preference. Co je největším nepřítelem strachu a teroru, je láska a bratrství. Chcete i vy dnes bojovat ve válce proti terorismu? Nemusíte se pro to nechat verbovat k armádě ani šířit další a další nenávist prostřednictvím sociálních sítí. Sdělte svým přátelům, že milujete lidi. Napište si to na facebook. Řekněte to všem svým známým. Tím, že se nepodřídíte černobílému vnímání světa, které se hodí jak teroristům, tak evropským nacionalistům, kteří větří zlaté časy, uštědříte světovému teroru tu největší ránu. Pokud teď rezignujeme na ideje o pravdě a lásce, o svobodném světě bez útlaku, kde si jsou lidé rovni, o společnosti, ve kterých rozhodují osobní kvality a ne náboženské přesvědčení nebo pokrývka hlavy, teroristé vyhrají a nepotřebují k tomu žádného dalšího boje. S každým člověkem, který se přikloní k radikálům, kteří volají po zrušení multikulturní společnosti a uzavření hranic, jsou teroristé silnější – neboť získávají nepřítele, který je jim zároveň perfektním spojencem. Stejně tak je ISIS perfektním spojencem pro evropské nacionalisty, neboť díky němu, díky terorismu, získávají poprvé od konce druhé světové války nezanedbatelné sympatie a dostávají se do společenského mainstreamu.

Terorismus porazíme nejlépe tak, že mu sebereme všechny patrony. Pokud teroristé nenávidí každého, kdo se liší, ukažte, že vy odlišnosti milujete, neboť právo na ně je tím nejsvatějším a nejdůležitějším právem, které evropská civilizace během svých emancipačních projevů vybojovala. Ukažme, že nám záleží na člověku jako osobě, nezávisle na tom, kdo to je. Všichni přece víme, že pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí – je samotným základem moderní evropské společnosti, věřit v to. Jen pokud sami přestaneme věřit, tak prohrajeme. Jen pokud se vzdáme lásky, mohou teroristé vyhrát – bez dalšího výstřelu. A ve chvíli, kdy v nás vyhraje nenávist ke všem, kteří se liší, nejsme o nic lepší, než ti, kteří v Paříži v sobotu [13. 11. 2015] zabili přes 150 lidí.

Všem pozůstalým vzkazuji upřímnou hlubokou soustrast. Nyní je naším úkolem pokusit se další takové tragédii zabránit.

Publikováno na Manipulátoři.cz