Začnu Švédskem. Švédsko se koncem tohoto roku chystá zákonem zakázat veškerou kritiku imigrantů. Co je jedním z hlavních znaků demokracie a vývoje? Svoboda slova. Jenže tu se Švédsko drsným způsobem snaží omezit. Zřejmě si Švédové myslí, že když se o problému nebude mluvit, tak problém zmizí, všichni se začnou mít rádi a po ulicích začnou běhat duhoví jednorožci.

Další snahou o omezení svobody slova jsou i vtipy. Jedná se o klasický dvojí metr politické korektnosti. Vtipy o islámu jsou jaksi politicky nekorektní. Prý abychom je „neurazili“. Přitom vtipy o křesťanech, jeptiškách, Ježíšovi jsou docela časté a nikoho to nepobuřuje. A jestli to i nějaké křesťany pobouří, tak určitě nejdou protestovat na náměstí, nevyhrožují atentátem a nevypalují konzuláty (viz aféra s karikaturami Mohameda).

A pojďme dál. Tentokrát do Anglie. Britský premiér David Cameron říká, že „nenásilní konspirační teoretici“ jsou nebezpeční zrovna tak jako IS (Islámský stát). Cože?! Chtělo by se zvolat. Takže jiný názor je stejně nebezpečný jako vraždící monstra, která se chovají jako nacisté? Pro Davida Camerona zřejmě ano.

Teď zabrousíme do Kanady. Tam si zas lesbický pár vynutil, aby jejich syn mohl sdílet toalety a šatny s dívkami. Proč? Protože se tyto 2 ženy rozhodly, že svého syna budou vychovávat jako dceru! Připadá vám to šílené? V tom případě jste jasný homofob. Musí se vám to líbit. Musí a musí! Sluníčkáři vás už k tomu přinutí. Ano, až do takových absurdností došel tento nátlak různých menšin.

Ale přesuňme se do vedlejšího státu, do USA. Tam pro změnu chtějí přepisovat pohádky. Kreslený seriál Tom a Jerry si lidé v Americe pustí na internetové televizi nově jen s varováním, že může obsahovat rasistické a etnické předsudky, které kdysi byly ve společnosti rozšířené. Problematická je postava černošské služky Mammy Two Shoes, která se v některých dílech objevuje. A není to jediná pohádka, kterou provázejí diskuse o rasismu….

Ve Švédsku se jedná o Pipi dlouhou punčochu a u nás zas o knihu o kocouru Mikešovi od Josefa Lady. Jenže s tímto přepisováním pohádek nesouhlasí dokonce ani černoši a Romové. Sami k tomu říkají: ,,Rasismus v umělecké tvorbě představuje odraz doby, na kterou nesmíme zapomenout, a měnit ho k obrazu dnešnímu by bylo jako měnit historii a popírat, že se něco takového někdy vůbec stalo“. Ano, černoši i Romové mají více rozumu než politicky korektní „hlídači dobra“.

A zastavme se ještě v IS. Tam teď islamisté vystavují na trzích zajaté ženy s cenovkami. Drží je v klecích s tím, že kdokoliv si je může koupit. Jako věc. Tyto ženy musí být samozřejmě povinně zahalené. Islámské zahalování žen je tedy v podstatě symbolem otroctví. A tohle obhajuje naše ombudsmanka Šabatová. Prý, že ve jménu svobody. Právo na otroctví.

,,Kulturní marxismus politické korektnosti, stejně jako ekonomický marxismus, zjednodušuje celý historický vývoj je na jedno hledisko. Ekonomický marxismus tvrdí, že veškeré dějiny určuje vlastnictví výrobních prostředků. Kulturní marxismus neboli politická korektnost tvrdí, že veškeré dějiny určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví apod. ovládají ostatní skupiny. Všechno ostatní je lhostejné.“ (William Lind)

Máme ještě dostatek sebereflexe, abychom se z této nové nastupující totality vymanili?