Ak (ne)zmeníme náš život, čaká nás lepšia alebo horšia budúcnosť?

Vo svete rýchlych zmien, kde nás stále viac vecí rozdeľuje, existuje skutočnosť, ktorú túži poznať každý. Budúcnosť. Toto nenápadne slovo, nám už po samotnom vyslovení evokuje pocit neznáma. Takisto nevieme s určitosťou povedať, aká bude tá naša. Môžeme však do veľkej miery ovplyvniť jej finálnu podobu. Zaisťujú však moderné vymoženosti naozaj kvalitnejší zajtrajšok?  Znamená zmeniť svoj

Společnost rizika nebo blahobytu?

Je současná atmosféra ve společnosti a veřejné debatě důvodem k deziluzi, nebo v ní lze hledat spíše příležitost pro změnu? Při hodnocení „nálady“ ve společnosti vycházíme asi nejvíce ze svých pocitů a prožitků, což sice podle mě nutně neznamená, že daný pohled není třeba brát vážně, pravděpodobně ale platí, že co člověk, to trochu jiný

Poznaj seba samého

Poznaj seba samého (Sokrates)   Sebapoznanie – jedna zo základných potrieb. Paralelne aj obava väčšiny populácie. Možnosť vidieť sebapoznanie v dvoch rovinách prináša diametrálne odlišné poznatky. Strach zo sebapoznania sa stal naším pánom a koreňom všetkého zla. Hrozba v podobe stratenia komfortnej zóny je priam odstrašujúca. Absencia imaginárnej masky nám vháňa do žíl nechcený adrenalín. V čom tkvie strach

Nenávistnými projevy to začíná, transporty do táborů smrti to končí

Holokaust, nevzhledná jizva na tváři lidstva. Kde se vzalo v lidech tolik nenávisti, aby se dopustilo takto odporných činů? Nezjevila se z čistajasna. Bujela a byla přiživována. Začalo to slovy a skončilo smrtí miliónů nevinných. Holokaust. Nevzhledná to jizva na tváři lidské civilizace. Na pokožce moderní lidské společnosti. Systematické vybíjení příslušníků jiných ras, národů či

Kdo nespolupracuje, vymře

Před 3,5 miliardami let se objevil na Zemi život. Nejdříve se jednalo o jednobuněčné organismy, které si veškeré potřebné zdroje k životu musely obstarat samy. Soupeřily s jiným jednobuněčnými organismy o potravu a prostor k životu. Sólová kariéra života jednobuněčných organismů trvala téměř jednu miliardu let, tedy 1 000 milionů let, doba dlouhá jako 30

Dveře

Dveře. Kus nábytku. Vyroben z různých materiálů, plnící ovšem, aspoň z počátku, stejnou funkci. Výplň prostoru ve zdi sloužící k průchodu z místnosti A do místnosti B nebo do místnosti C, v krajních případech i do místnosti WC. Umožňuje vstup do domu. Pro některé lidi vstup k novému začátku. Ovšem jen v tom případě, že do třídy, která se nachází za těmito

Pod vlajkou černobílé mysli

Zachovat si potřebnou dávku soudnosti a otevřenosti může jen ten, kdo dokáže i navzdory vzbouřeným emocím myslet jasně, v souladu s fakty a nenechá se ovládnout svým egem. Celá řada profesionálních fotografů se zaměřuje na černobílou fotografii, ať už pro její melancholickou povahu, nebo pro nostalgii z dob minulých, kdy ještě kinofilm neznal jiné barvy, než právě odstíny

Většinu vědeckých článků prý nikdo nečte

Nadprodukci papírového odpadu má na svědomí fakt, že se z vědců stali státní zaměstnanci, které řídí úřední šiml. Nedávno vody české vědy rozvířil spor v Grantové agentuře ČR. Její šéf Petr Matějů odstoupil pod tlakem veřejnosti, když se zjistilo, že nerespektoval stanovisko odborných komisí a přihrál granty za desítky milionů svým kolegům. Aby vše působilo ještě

Vedomie – najzáhadnejší jav vesmíru

„Ja“ je v podstate kontrola systémov celého tela v čase. „Ja“ je spôsob, ktorým sme si vedomí svojich činov a pamätáme sa na ne. Vďaka tomu máme plány, ciele, obavy a nádeje. Všetci si v sebe nosíme dlhý román, ktorý na základe svojich skúseností, poznatkov a všeobecne kauzálnych vzťahov upravujeme. Tento román sa koná vo

Jak uchopit téma změny?

Oslabování střední vrstvy, růst nerovnosti a rozevírání nůžek. Úsporná politika státu, která jen dál znejisťuje postavení těchto skupin obyvatel. To je spojováno s protesty hnutí žlutých vest ve Francii. Nespokojenost se současnou situací je směřována vůči politikům. Jak také ukazují protesty ve Francii. Ale i když se podíváme na vyjádření nespokojenosti v české společnosti, které