V mých ohňostrojem i šampaňským prozářených každoročních předsevzetích nefiguruje touha konečně přestat kouřit, usmířit se s bližním svým či dokonce dostat se v judu na červený stupeň. Až totiž v době budoucí zase jednou otevřu MS Excel jako dveře do světa tabulek a grafů, pustím se i s Turkem v šachovnicky kostkovaném hrnku do vytváření

Již po tisíciletí snaží se lidstvo odhaliti neprostupnou zástěru smyslu existence v domnění, že intence bytí musí existovat, neboť neschopnost najíti smyslu čehokoliv uvádí nás v nekonečnou depresi. V předpokladu popsatelnosti universa vytváříme sebeiracionálnější hypotézy jen proto, abychom zaplnili prázdno v našich rozpolcených duších vzniknuvší při konfrontaci s naší patetickou bezrozměrností. Neochotni připustit si deprimující nesmyslnost sebe samých snažíme se

„I když zavážeš stovku uzlů -provaz zůstane jeden.“ Džaláluddín Rúmí Rozličné, často při střízlivém pohledu iracionální, bezdůvodné či neopodstatněné, falešné, umělé nebo vykonstruované, nadsazené a přehlížené; i takto je možno definovat společenské vztahy, jenž se skrz všechny generace dostávají napovrch ve stále se zrychlující době. Avšak prostoru pro kritiku má každý občan libovolné množství, naopak zde

Je bezesporným faktem, že společnost je dynamickým fenoménem, který se vyvíjí a mění. Její vývoj je určován nejenom vnějšími popudy, jako jsou politickoekonomická situace, jedinečné historické skutečnosti (světová válka, přistání na měsíci, 11. září apod.), technologická vyspělost, globalizace či třeba multikulturalismus, ale i vnitřním koloběhem generací, které se u pomyslného kormidla společnosti střídají a udávají

Littera scripta manet. (Co je psáno, to je dáno.; Napsané dílo zůstává.) „Psaní je jediný zločin, při němž se pachatel snaží zanechat stopy.“ Gabriel Laub Následující text se zabývá okolnostmi výše zmíněného tvrzení, za kterých výrok platí. A ačkoliv je přes dva a půl roku starý a mé názory se za tu dobu neuvěřitelně rychle formovaly,