Krize moderní doby se podepsala v prvé řadě na základních politických kategoriích, jimiž jsou autorita a svoboda. Všichni se neustále vznášíme mezi tradicí a modernitou, protože nám ani jedna z nich zcela nevyhovuje.[1] Toto dilema našlo svůj výraz v jednoslovné diagnóze, kterou je krize. Krize ekonomická, krize společnosti, krize Evropy – takové termíny každodenně rezonují v našich uších. Hledání příčin
Tento text se snaží o doposud málo zastoupený pohled na současné události a zodpovědět s nimi spojené otázky. Je určen prvoplánovitě muslimům a v neposlední řadě také nemuslimské veřejnosti, která mnohdy cítí zděšení a obavy. Nechceme dekonstruovat problematiku terorizmu a tlumit politizaci daného problému, i když i za tím možná existuje jistá potřeba, vzhledem k extremistům z opačného
Je to pár týdnů co jsem se vrátila z půlročního pobytu v Irsku. Za tu dobu co jsem opět překročila české hranice, se mi spoustu věcí stihlo uležet v hlavě, a tak mám potřebu, velmi poeticky a trochu naivně řečeno, předat světu své poznatky. V Irsku jsem se seznámila se spoustou lidí a taky s jejich kulturou a mentalitou a
Nejslavnější ze sonetů Shakespearových, jehož kulturní historie je neuvěřitelná. Patrně mnohem slavnější zde, v kontinentální Evropě, z důvodů politických. Nalezneme jej v různých podobách na zdech mnohých věznic, v rozličných zeměpisných šířkách a délkách, za různých režimů. Dmitrij Šostakovič jej zhudebnil několikrát v průběhu obléhání Stalingradu. Sonet 66 nabývá zvláštního účinku v takřka limitních situacích,
Je to už dávno, co mi někdo řekl, že nad naší pozemskou plání létají andělé, aby naší zemi žehnali klid. Těžko něčemu takovému věřit. Jenže ten starý muž, který se podobal Mágovi, mi k tomu všemu ještě kladl na srdce, že přijde čas a mé obrazy promluví. Že jejich hlas bude tišší než tlukot mého srdce,
Jednou z osvědčených a zároveň nejúčinnějších propagandistických metod je vzbuzování strachu. Z předchozích článků už víme, že jednoduchá, dobře srozumitelná lež vždy porazí složitou pravdu. Víme také, že propaganda se neobejde bez oslovení emocí a představivosti. Osvědčenou a zároveň jednou z nejúčinnějších metod zůstává vzbuzování strachu. Strach jako nástroj propagandy Klasická pravidla práce se strachem (Pratkanis a
Jmenovala se Viktorie. Byla to elegantní, atraktivní pětatřicetiletá lékařka. Pracovala na kardiochirurgii na přední klinice. Přednášela na univerzitách u nás i v zahraničí, věnovala se výzkumu, byla vyhledávanou osobností v oboru. I přes svůj věk tolik úspěšná. Nádherně hrávala na housle, postavu měla udržovanou sportem, ve volnějších chvílích se odreagovávala jako lektorka jógy. Dokonale moderní žena dnešní
Zamyšlení v podobě obrany humanitního vzdělání; o tom, proč se lidé znovu učí nenávidět vzdělání, kdo je za to zodpovědný, komu to vyhovuje a proč bude nakonec zotročená společnost litovat likvidace akademické veřejnosti, po které volají extrémisté. Na první pohled se může zdát, že se česká společnost dostala do stavu eskalujícího střetu vyhrocených vášní. Ve
Náboženství, víra… co to vlastně je? Můj názor je takový, že každý by měl věřit jen v to, co chce. Jít s davem je úplná blbost. Každý věříme v něco jiného. Já osobně se za věřící nepovažuju. Myslím tím, to, že bych asi neřekla, že věřím v Boha. Ano, mám pocit, že někdo nad námi je, ale ne Bůh,
Nesnesitelný pocit osamělosti, citové vyprahlosti, osobního vyčerpání, vztek a ta ukrutná nekonečná bolest…Ano, tohle je takzvané „dno“. Ne každý se tam dostal, ale ten, kdo sdílí stejné pocity, ví, o čem je řeč. OSAMĚLOST – hrůzný to pocit. Vaše duše se kroutí a neví, co má dělat. Chcete s někým trávit čas, ale oni si na