Ambicí tohoto krátkého příspěvku je zamyslet se nad současnou situací, významem a možnými směry vývoje oborů, jež dnes označujeme jako společenské vědy. Důvodem, který mě vedl k vytvoření tohoto textu, byla určitá nervozita a nejasnost, která se v poslední době vyskytovala v diskuzích na téma významu, podstaty a vývoje společenských věd, jichž jsem se v poslední době účastnil. Hlavní
Svatba? Blázníš? Vždyť jsou to jen papíry, které ti jsou vlastně k ničemu. Zbytečně se upíšeš a nakonec budeš muset řešit další papíry ohledně rozvodu, vyřešit, kdo si vezme auto a kdo byt. Nedělej si to složité. Vážně složité? Vážně je to upsání se? To si zahráváme s ďáblem? Z úst některých lidí to zní
Na to, jak bychom se měli chovat, kde najít kritéria dobrého života, jaký čin je, nebo naopak není v pořádku, existovalo v dějinách lidstva mnoho teorií. Jedna z nich se však ostatním svou extravagantností a kontroverzností vymiká. Tou jednou je morální teorie Friedricha Nietzscheho, jíž lze považovat za brutální útok na veškeré dosavadní chápání morálky.
„Jako by se u nás dělalo málo politiky operující s vášněmi, jako by i u nás neplatilo za šikovnou politickou taktiku uvádět lidi ve stav rozčilení. Ať se to děje u nás nebo kdekoliv jinde, je to spoluvina proti duchu Evropy, spoluvina na tom politickém katastrofalismu“, napsal v roce 1934 Karel Čapek. Podle slov Theodora
V minulých letech vyvolal značný rozruch dokument Šmejdi Silvie Dymákové. Za prvé tématem, za druhé tím, že mnohonásobně překonal to, co od něj někteří lidé čekali. Jsou ale všechny chyby jen na straně obchodníků? Tématem byly předváděcí akce pro seniory, které se mění v soubor manipulace, vyhrožování a vnucování předražených kravin těm, kteří nemohou jakkoli
Bezprostředně poté, co si Britové sami odhlasovali vlastní odchod z EU, se začaly objevovat hlasy mnoha tzv. “remainers”, zastánců setrvání, kteří referendum zpochybňují, resp. se snaží o jeho opakování. Brexit je realitou. Osobně jej, i bez ohledu na jeho krátkodobé a střednědobé kriticky negativní dopady, vítám, protože jsem odjakživa explicitně euroskeptický, respektive se obecně stavím
Když se řekne hřích, většinou se nám vybaví, že hřích rovná se porušení nějakého Božího přikázání. Chtěl bych ale nabídnout trochu odlišný pohled na hřích. Hřích v jeho skutečné podstatě můžeme chápat jako rozdíl mezi tím, kým jsme, a tím, kým bychom mohli být. Ale pozor, nemysleme teď na to, že bychom mohli být milionářem, že
Islamofobie je realitou Toto ovšem ani v nejmenším neznamená, že islamofobie jako specificky protimuslimská nenávist a závažný sociálně patologický jev, ohrožující kohezi celé společnosti, neexistuje. Naopak, islamofobie je reálnou a každodenní nenávistí podobně jako antisemitizmus nebo biologický či kulturní rasizmus. Podobně jako tyto má i oná své charakteristické projevy, své koncepty i svou historii. Pavel
Často manželky spílají svým partnerům, že vysedávají v hospodách pod různými záminkami. Samo sebou manželé jim nepřiznají, že hlavním důvodem je chlast nebo že se chtějí zbavit na chvíli přítomnosti své choti. Vymlouvají se z ušlechtilejších důvodů. Nejčastějším takovým důvodem je, že spolu s jinými fandy musí sledovat televizní sportovní přenos. Manželka by u takového sledování byla zhola
Západ ze své ochablé, chřadnoucí ruky pomalu, ale nezadržitelně pouští otěže světovlády. USA se znovu stávají periferií anglickojazyčného osídlení kdesi na dalekém západě a Evropa se proměňuje v nemocného muže za Bosporem. Západ konsensuálně čím dál více, pozorněji a uvědoměleji naslouchá narativě o kolapsu své vlastní civilizace. V té se ovšem vedle hlasů střízlivých a