O náboženství
Náboženství, víra… co to vlastně je? Můj názor je takový, že každý by měl věřit jen v to, co chce. Jít s davem je úplná blbost. Každý věříme v něco jiného. Já osobně se za věřící nepovažuju. Myslím tím, to, že bych asi neřekla, že věřím v Boha. Ano, mám pocit, že někdo nad námi je, ale ne Bůh, spíš nějaká energie, jakási aura, záblesk osudu, či karmy chcete-li. Že je život jen náhoda? S tím nesouhlasím, ale nikomu jeho názor neberu. Každý totiž máme nějaký.
Spíš mi vadí, co se v dnešní době z víry a církve stalo. Zkorumpovaná, falešná, hrabivá. Původní hodnoty ztracené kdesi ve středověku. Vždycky jsem si myslela, že do kostela se chodí hledat útěcha. Alespoň já to tak cítím. Můžete si o mně říkat, že mě jak je rok dlouhý neuvidíte v kostele na mši. A je to pravda. Protože já do kostela nechodím poslouchat systematické vymývání mozků a ukazovat nové šaty, případně se ukázat jen proto, abych byla dobrým člověkem a celá dědina si mě vykládala: joo, ta byla dneska na hrubé…? Proč bych to dělala, když s tím nesouhlasím?! Podle mě se člověk jako křesťan má chovat a když to dělá, nemusí to chodit dokazovat do kostela. Nejvíc mě fascinují ti, kteří, jak se říká, káží vodu a pijí víno. Každý děláme blbiny, chyby, ubližujeme, ať vědomě či neúmyslně. Důležité je se z chyb poučit, omluvit se a jít dál a hlavně, nehrát si na neposkvrněnou panenku Marii a moralizovat. Kdož si bez viny, ty první hoď kamenem. Neříká se to snad v té slavné bibli, na kterou se většina těch pokrytců odkazuje? A kdo se tím skutečně řídí? Nebo nějakým desaterem? Na co si lidi hrají proboha? Odsuzují tvrdou hudbu. Proč? Vidí jenom černé oblečení, drsné melodie, ale slyšeli někdy texty třeba W.A.S.P. ? Je v nich víc pravdy o tomto světě, než v nějakých po**aných chorálech. Odsuzují sex před svatbou. Proč? Když se přece dva lidé nepoznají i po téhle stránce, než vlezou do chomoutu, jaká je záruka, že manželství vydrží? A měla bych stále víc a víc výtek, ale to bych musela psát ještě hodně dlouho…
Je spousta lidí, kteří věří a věří z přesvědčení, ne z účelnosti a mám to štěstí, že pár jich takových znám. A takové lidi ctím, protože to pro mě jsou charaktery. Ale ty falešné tupce, kteří chodí ostatním ukazovat, jací jsou borci a přitom mají kostlivců ve skříni víc než nějaký Satan nebo kdo, bych poslala minimálně na nucené práce.
Nebojme se přiznat, že jsme udělali v tom, či onom chybu. Je to totiž víc křesťanské, než si hrát na svaté…
