Chování ​​lidí​​ ke​​ starším ​​osobám ​​ve​​ společnosti

Každý den se setkáváme se staršími lidmi, v obchodě, v autobuse, na poště, na ulici, prakticky skoro všude. Každý den vidím různé typy chování nás lidí, vůči těmto osobám. V dnešní době je strašně málo lidí, kteří mají vůči starším lidem respekt. Ano, občas se najde pár jedinců, kteří v MHD pustí sednout starší lidi, ale takových je strašně málo. Kam se podělo dobré vychování a úcta ke starším lidem? Proč jsou někteří lidé takoví, a nemají kousek citu v sobě? Proč? Na tyhle otázky si můžeme domyslet jakoukoli odpověď, ale asi nikdy nenajdeme tu, která by nám vyhovovala. Každý druhý člověk nad těmito lidmi ohrnuje nos, myslí si o nich bůh víc co, a ani necítí výčitky svědomí. Myslí si, že to je v pořádku, smát se starším lidem. Opravdu je to v pořádku? Neměli bychom mít ke starším lidem přece jenom nějaký ten respekt? Cítit se dobře, že někoho pustíme si sednout v autobuse? Že jim pomůžeme poradit, když se nás zeptají na ulici? Jsme přece lidi, tak bychom se tak měli chovat

Někdy mi až hlava nebere, jak můžou někteří lidé pracovat v nemocnici, s lidmi, s tím jak se k nim chovají. Minulý rok jsem byla tak naštvaná na jednu nejmenovanou nemocnici, kde ležel můj těžce nemocný děda, který umíral, protože chování sester bylo nepřijatelné. Žádné slušné vychování, žádné pozdravení, když přišly na pokoj. Žádné oznámení o tom, co budou dělat, prostě přišly, nic neřekly a začaly mu dávat něco do kapaček. A až když se můj taťka zeptal co mu daly, odpověděly: “Antibiotika.” a odešly. Říkám si, vážně? Jak můžou takoví lidé pracovat s lidmi? Nepříjemný, věčně naštvaný personál, jakoby jste je strašně otravovaly s tím, že potřebujete pomoct. Jak se mají ti lidé cítit v bezpečí a spokojeně, když se o ně starají takoví lidé, proboha. Ale na druhou stranu, ať taky nepíšu jen v negativním smyslu, tak se najdou i sociální zařízení a nemocnice, kde se k starším lidem chovají nádherně, opravdu. I když ve většině případech to je jen hospic.

Já sama za sebe mám starší lidi strašně ráda, ale tak stane se, že jsou občas nepříjemní, tak se držím abych něco neřekla špatně. Nikdy bych neřekla, že mě praxe se staršími lidmi začne bavit, že se v tom najdu. Už mi zůstaly jen dvě babičky, tak se jim snažím pomáhat s čímkoli. Vždy jsem chtěla pomáhat lidem, a nejkrásnější na tom je, když vidíte tu zpětnou vazbu. Nebo když si nějaký starší člověk začne s vámi povídat, a vidíte jak to prožívá, celkově je to neskutečný pocit. Snažím se ke starším lidem chovat pěkně, protože oni si to zaslouží. Nezaslouží si aby se po nich jen řvalo, aby se jim dával pocit méněcennosti, nebo pocit, že jsou otravní. Já si třeba ráda povídám se staršími lidmi v autobuse, někdy se dost zasměji a potom mám hezký zbytek dne. Kontakt se staršími lidmi mi dává jiný pohled na svět, celkově jiný pohled na život, když slyším různé příběhy, vždy mě to nakopne dopředu. Někteří starší lidé jsou pořád tady, bojují zuby nehty, i přes to, co všechno zažily, čím si prošli, proto jsou někdy mou inspirací. Hlavně moje babička. Ztratily manžela, děti se jim odstěhovaly, nemají nikoho, proto si myslím, že si zaslouží hezké chování, úsměv a vědět, že jsme tady pro ně.

Proto bychom se měli zamyslet, kam kráčíme? Co nám to přinese, když se budeme k starším lidem chovat špatně? Kam kráčíme s naším chováním vůči těmto lidem? Co dáš, to se ti vrátí zpátky. Jednou budou naši rodiče staří, budou potřebovat pomoct. Myslím si, že jim to dlužíme za to, že se oni starali o nás celý život. Dali nám všechno co jsme potřebovali, a myslím si, že si zaslouží zpětnou vazbu. Jednou nás budou potřebovat, nebudou schopni se sami najíst, umýt se, obléct se, někde zajít sami. To se taky budeme chovat hnusně k našim starším rodičům? Taky budeme nepříjemní, zamračení, a dávat jim pocit méněcennosti? Vždyť to jsou lidi, jako my. My taky jednou budeme staří, a budeme potřebovat pomoct. Kdo potom pomůže nám? Měli bychom se nad sebou zamyslet. Co nám to vlastně přináší, že jsme zlí na okolí? Nic. Ale co nám přinese to, že někomu pomůžeme, že poradíme, že tu prostě pro někoho jsme. Mě to dobíjí baterky a jsem ráda, že můžu už jen svou existencí někomu zlepšit den. Proč využívat starší lidi, teď mám na mysli naše prarodiče, aby nám dávali jen peníze? Proč ubližovat starším lidem? Ve světě je furt něco. Furt se něco děje. Tam okradli seniory, tam přepadli seniory, tam ohrozili seniory. Tam vnuk ubil seniora, kvůli penězům. Kam kráčíme tady s tím? Je smutné, že v dnešní době jsou lidi hnusné svině, omlouvám se, ale jinak to říct nejde. Ne všichni, ale většina ano. Využívají starší lidí ve všech směrech. Využívají toho, že jsou nějak omezeni, že mají výpadky paměti, že moc nevidí, neslyší. Jsou to hyeny. Kam kráčím já? Jednou bych chtěla těmto lidem pomáhat, tak aby neměli pocit méněcennosti, pocit že jsou zbyteční. Ale aby věděli, že jsou v bezpečí, že jsem tady pro ně. Jednou bych chtěla aby se takoví lidé cítili že jsou stejní jako my. Protože to je pravda, starší lidi jsou taky jen lidi, jen jsou prostě starší. Bez ohledu na to, kolik nám bude, jednou stejně budeme potřebovat pomoc. Dřív nebo později. Měli bychom se opravdu zamyslet, protože to, co dáš se ti opravdu jednou vrátí.