Společnost Archív
Proč existují u autoritářských režimů tendence útočit, záměrně nepoužiji „na svobodný svět“, ale na svět svobodnější než ten jejich? Ze strachu o vlastní moc. Premisa této úvahy je následující. Každý jedinec ve vedení země má zájem především upevňovat vlastní moc, ať už se jedná o jakékoli státní zřízení. Peking nabádá, aby se ve školách omezovalo
V krátkém zamyšlení se pokusím nastínit několik možných odpovědí. 1) PRVNÍ PROČ Strach z budoucího nedostatku zdrojů. Znechucení, až nenávist k imigraci muslimů a obecně z islámu nepramení jen z nějaké iracionální nenávisti k muslimům a jejich náboženství, ale myslím, že tu spíše vnímám odůvodněné a pevné rozhodnutí některých lidí, a bohužel i akademicky vzdělaných[1],
V minulosti udělali nejslavnější představitelé sovětského komunismu jeho hodnotám velkou medvědí službu, díky které jsou dnes hlavní komunistické principy veřejností zavrhovány. Nemělo by se zapomínat na zločiny proti lidskosti způsobené totalitním režimem a upírání lidských práv. Zvláště my, kdož jsme občani státu právě bývalého sovětského bloku. V kapitalismu, který vzkvétal na druhé straně Železné opony, jsme si přisvojili
Již na počátku 19. století varoval Alexis de Tocqueville poté, co absolvoval několikaletou cestu skrze rodící se Spojené státy americké, před možnými nebezpečími systému, který v novém světě pozoroval. Bál se, že se americká demokracie může změnit v tyranii většiny, ve vítězství průměrnosti, konformismu a ve ztrátu individuality a svobody.[1] Po několika staletích stojíme my, občané demokratických
Studenti, potažmo mladí lidé. Početná a značně pestrobarevná nesourodá skupina, která vždycky byla a patrně i nadále bude nositelem naděje a víry v budoucí lepší fungování země na jedné straně a objektem stesků či kritických povzdechů na straně druhé. Asi bych se nedopočítal, kolikrát jsem již v průběhu svého dosavadního života slyšel z úst životně zkušenějších lidí, že
Současnost je svědkem neobyčejného nárůstu protimuslimské propagandy a demagogie zneužívající v základu sice reálné, leč neúměrně přeceňované hrozby radikálních a extrémních islamistických militantů a teroristů. Strach z muslimských spoluobčanů nabírá na iracionalitě a pomalu přerůstá v příslovečného bubáka pod postelí v dětském pokoji. Nyní upozorním na nejspolehlivější techniky tohoto celospolečenského brainwashingu. Budeme se snažit zodpovědět
(ne)Morálka. Úpadek. Krize hodnot? Aneb kam v současnosti směřujeme? Jak jsme na tom v české společnosti? Co si představíme pod pojmem hulvátství? Jak věci změnit k lepšímu, vrátit se k lepší morálce? Nad těmito otázkami bych se ráda v článku zamyslela. Morálka. „Představa správného jednání ve společnosti – to, co je z vnitřního přesvědčení správné
Podle většinového názoru Romové na naší společnosti parazitují, případně jsou jen problémem. Ti, jenž se chtějí tzv. začlenit, na to doplácejí. Jaké je řešení? Žádné neexistuje. Většina společnosti zastává stanovisko, že si za svou situaci Romové mohou sami, z čehož logicky vyplývá, že pokud chtějí někteří pomýšlet na zlepšení své životní úrovně, musí si pomoci
Tento list je písaný nepastierskou formou. Morálne hodnoty mi nedovolia nazývať sa (alebo list) pastierom či takýmto prívlastkom. Slovenskí biskupi si tento prívlastok vo svojich listoch dovolia a výsledkom je aj špecifický obsah, ktorý adresujú svojim čitateľom. Táto forma evokuje, že sú informácie od autority, ktorú treba počúvať a podriadiť sa jej. Evokuje, že jej čitatelia sú neschopní
Tímto článkem bych chtěl navázat na svůj předchozí, kdy jsem se pokusil vyjmenovat některé důvody, proč nepovažuji Bibli za nic víc než jednu z mnoha knih, kterých kolem sebe máme celé stohy. Současně bych také chtěl reagovat na editorial Dalibora Balšínka echo24.cz, ve kterém si autor stýská nad tím, jací jsou Češi bezvěrci a bez hodnot. Předně bych