Politika Archív

18.12. 2015 to byly čtyři roky od úmrtí posledního československého a prvního českého prezidenta, Václava Havla. Mám dojem, že zatímco v mé generaci a generacích starších vzbuzuje toto jméno pocit úcty na straně jedné, či potřebu se proti němu vymezit na straně druhé, ty mladší nechává jeho jméno klidnými. Nevztahují se k němu příliš, neadorují jej a stejně tak se

Krize moderní doby se podepsala v prvé řadě na základních politických kategoriích, jimiž jsou autorita a svoboda. Všichni se neustále vznášíme mezi tradicí a modernitou, protože nám ani jedna z nich zcela nevyhovuje.[1] Toto dilema našlo svůj výraz v jednoslovné diagnóze, kterou je krize. Krize ekonomická, krize společnosti, krize Evropy – takové termíny každodenně rezonují v našich uších. Hledání příčin

Nebezpečí poplašných zpráv spočívá hlavně v tom, že sebeabsurdnější tvrzení, pokládají-li jej lidé za realitu, stává se realitou ve svých důsledcích. „Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali,“ poznamenal ve svém díle The Life of Reason americký filosof a spisovatel George Santayana a ta věta vešla do dějin. Martin

Již na počátku 19. století varoval Alexis de Tocqueville poté, co absolvoval několikaletou cestu skrze rodící se Spojené státy americké, před možnými nebezpečími systému, který v novém světě pozoroval. Bál se, že se americká demokracie může změnit v tyranii většiny, ve vítězství průměrnosti, konformismu a ve ztrátu individuality a svobody.[1] Po několika staletích stojíme my, občané demokratických

Současnost je svědkem neobyčejného nárůstu protimuslimské propagandy a demagogie zneužívající v základu sice reálné, leč neúměrně přeceňované hrozby radikálních a extrémních islamistických militantů a teroristů. Strach z muslimských spoluobčanů nabírá na iracionalitě a pomalu přerůstá v příslovečného bubáka pod postelí v dětském pokoji. Nyní upozorním na nejspolehlivější techniky tohoto celospolečenského brainwashingu. Budeme se snažit zodpovědět