Témata Archív
Nedávno jsem se setkal se zajímavou myšlenkou: vážná hudba je jen pro dříve narozené. Svým způsobem na tom něco bude. Mozart, Beethoven, Bach a spol. nejsou zrovna nejvyhledávanějšími interprety a na poli současných hudebních směrů jako disco, techno nebo rap jsou spíše upozaděni. Nejen upozaděni – jejich dílo prakticky vymizelo ze světa, a pokud je
„Roku 2082 proběhlo dědické řízení jistého pana M. Vše, co své rodině odkázal, byl sešit pamětí na zapomenuté období lidských dějin. Nikdo však o ně nestál a jednotlivé listy postupně nahlodal zub času. Po padesáti letech byly nalezeny vojenskými jednotkami, které procházely českou pustinou a hledaly nové zdroje jídla. Jeden z mladých vojínů si sešit
V minulém článku jsem psal o tom, že pro člověka neexistuje žádná pravda, protože zkrátka nedokáže poznat, co je „pravdivé“, možná existuje něco jako absolutní pravda, ale to přes naše problémy v poznávání nedokáže s určitostí říct. I přes zřejmé důkazy z minulého článku a přes mnohá prohlášení světově známých filosofů o neexistenci pravdy resp. o nemožnosti skutečného poznání
Co je to svoboda? Možnost volby? Nebo možnost žít v souladu se svou přirozeností a potřebami? Svoboda od něčeho (nebýt omezován ve své volbě), anebo svoboda pro něco, k něčemu co má hodnotu? Co je znakem svobodného člověka a svobodného života? Vlastnost, která je dnes rozhodně spojována se svobodou, je originalita. Originalita je výsledkem našich životních voleb,
„Hlad bolí, ale štíhlost za to stojí!“ Aneb jeden z oblíbených citátů, jehož hlavním účelem je motivovat širokou veřejnost k ustavičnému odříkání a mnohdy až k drastickým dietám. Přiznejme si, kdo z nás děvčat a žen by nechtěl vlastnit ladnou, fantasticky tvarovanou postavičku, za kterou by se každý s údivem otáčel? Kolik z nás je ochotno leccos obětovat, aby se byť
Proč existují u autoritářských režimů tendence útočit, záměrně nepoužiji „na svobodný svět“, ale na svět svobodnější než ten jejich? Ze strachu o vlastní moc. Premisa této úvahy je následující. Každý jedinec ve vedení země má zájem především upevňovat vlastní moc, ať už se jedná o jakékoli státní zřízení. Peking nabádá, aby se ve školách omezovalo
Jak jste mohli poznat z nadpisu, v tomto článku se budu zabývat lidskostí. Chci tímto poprosit čtenáře o shovívavost v hodnocení mé práce, protože toto téma je velmi těžké pojmout a také je velmi silně subjektivní. Toto je jen část mých myšlenek, protože zde nemohu uvést vše. To bychom tu mohli strávit půl roku jen sepisováním a to
Ve skrovně zařízeném, šedo-bílém pokoji, panovalo tíživé ticho. Přerušoval ho jen pleskot kapek, vytékajících z okapu a následně dopadajících na parapet. I ten byl, stejně jako všechno v tomhle pokoji, neutěšený a šedý. Náhodný divák, který by do pokoje zavítal, by si nejspíš pomyslel, že je ve vězení. Rozhodně by ho nenapadlo, že tohle je pokoj třináctileté dívky.
V krátkém zamyšlení se pokusím nastínit několik možných odpovědí. 1) PRVNÍ PROČ Strach z budoucího nedostatku zdrojů. Znechucení, až nenávist k imigraci muslimů a obecně z islámu nepramení jen z nějaké iracionální nenávisti k muslimům a jejich náboženství, ale myslím, že tu spíše vnímám odůvodněné a pevné rozhodnutí některých lidí, a bohužel i akademicky vzdělaných[1],
Proč jsem tady? Proč žiji? Kam směřuji? Co je smyslem života a vesmíru? A existuje vůbec smysl života? Otázky, které jsou staré snad jak lidstvo samo, nebyly dosud nikým uspokojivě zodpovězeny. Někteří hledáním odpovědí promarnili život. Jiní nabyli dojmu, že smysl života neexistuje a další zase, že nalezli odpověď na otázku vesmíru, života a vůbec.