Témata Archív

Nepokoje v Lombásu

Je mi 25 let, jsem novinářem pro nejčtenější lombáský deník Zpravodaj Lombásu. Místo novináře jsem přijal před sedmi lety poté, co se mi opakovaně nepodařilo sehnat vydavatele pro svůj povídkový soubor Dětství a mládí. Tomu se nelze v naší zhroucené ekonomice divit, ale přesto mě to mrzelo. Od malička jsem si přál být velikým spisovatelem a

Být sám sebou

Světe! Div se. Já přišla na tento svět, jako každý jiný. A přesto. Přesto si myslím, že tu nejsem náhodou. Jen tak, pro nic, za nic. Už pár let pozoruji vše, co se kolem mě děje. Své okolí, lidi, které dobře znám i svůj vlastní život. Tolik se toho v něm za poslední léta změnilo. A

Tma…

Je večer, koukám se z okna. Venku je tma a já, jako každý večer přemýšlím nad různými politickými otázkami, naší společnosti a nad otázkou bytí samotného. Hodiny právě odbíjejí půlnoc a já únavou upadám do spánku nebo snad do prozření? Nevím. Z ničeho nic jsem se ocitla snad ve světě snů. Dalšími odstavci Vás tam zavedu s sebou.

O slovu

V dnešní době neuvěřitelného a nezastavitelného technického pokroku, která je ovládaná nespočtem nejrůznějších zbraní, člověk zapomíná na něco, čím byl obdařen již za nepaměti. Slovo. Schopnost řeči je to, co nás odlišuje od světa zvířat. Představuje prakticky jediný rozdíl mezi člověkem a ostatními primáty. Jediná zbraň, kterou jsme stvořili nikoli my sami, nýbrž příroda během procesu

Vztahy Sunnitů a Šíitů a jejich vliv na politickou situaci Blízkého východu

Dělení na Sunnity a Šíity je téměř stejně staré, jako islámské náboženství samo. Vzniklo krátce po smrti proroka Mohammeda a jeho příčinou byl spor o to, kdo se může stát právoplatným chalífou. Snahou Šíitů bylo omezit tuto pravomoc pouze na Mohammedovi potomky, ale v rámci Islámu zůstali v menšině. Šíitský Islám se ve větší míře prosadil pouze

Zlý pud je dobrý sluha, ale nedobrý pán

Stejně jako ostatní, i já se chci osvobodit od tíhy nedostatku Mé myšlenky spěchají, o překot běží, jsou jako tok divoké řeky, rychle, honem se tlačí iluze, představy, sny měkkých, žíznivých hladových obrázků, ó tak dychtivý, prudký svět fantazií prýští nepřeryvným proudem do mé hlavy. Ženou mě vpřed vzduté peřeje, stříbrem blyštící katarakty. Kdo zastaví

Síla slov

Jmenuji se Albert Goras a byl jsem slovně předurčen. Vlastně jsme slovy ovlivněni všichni. Jenom si to neuvědomujeme. A až to zjistíme, bude pozdě. Třeba já jsem to zjistil až po smrti. Z místa, na kterém se teď nacházím, vidím všechno jinak. Nejsou tu žádné vzorce, ani rovnice a už vůbec ne grafy. Všechny tyhle pitomosti,

Tíha morálky a lehkost vkusu

Hrdina Dostojevského románu Zločin a trest Raskolnikov zabije lichvářku a její sestru. Potom onemocní, trpí snad nervovou horečkou. Román analyzuje Raskolnikovo nitro, svědomí, vše vyústí v přijetí viny, přijetí Boha, jež přináší určité smíření a odpuštění, stejně jako cit Soni. Román z roku 1866 analyzuje jedno z dilemat, které se zdá naplno propuknout ve století následujícím: Je-li Bůh

Symbol kříže ve veřejném prostoru z právního pohledu

Resumé: Tato seminární práce se zabývá vyobrazováním symbolů kříže ve veřejném prostoru z právního hlediska. Za cíl jsem si kladla místo krucifixů v evropském veřejném prostoru pochopit a vymezit především na základě klíčových rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. V úvodu se čtenář může seznámit se stručnými informacemi o vývoji kříže jako náboženského symbolu. Ve druhé části práce,

Vzpomínáš si?

Jedna z nejdůležitějších věcí pro člověka jsou jeho vzpomínky. Celý život si ukládáme do paměti příběhy. Snažíme se uchovat si důležité chvíle našeho života pomocí slov, fotografií, videí či jiných prostředků, ale přesto je nejdůležitější, kdo příběh vypráví. Stačí užít jiná slova pro vyjádření stejné myšlenky a příběh se začne úplně jinak odvíjet. Na co