Témata Archív
I běžná internetová diskuze se snadno zvrhne v komunikační zákopovou válku, v níž už nejde o dialog, ale o vršení argumentačních podpásovek, urážek a nenávistných útoků. Ze samotné definice slova „dialog“ vyplývá, že by se mělo jednat o rozhovor, který může vést k nalezení společného stanoviska, či alespoň vést k lepšímu, pravdě bližšímu názoru, než měli účastníci před
Předem říkám, že o tématu imigrantů nejsem zdaleka tak informována, jak bych asi měla být, aby tato úvaha mohla být objektivní. Přesto se pokusím vysvětlit, jak to vidím já, promítnout vám film na svém plátně. Jestliže chci objasnit celý svůj pohled na věc, musím začít úplně někde jinde a omluvte mě, ale jsem vážně nejmizernější
Již J. S. Mill zastával dle mého mínění legitimní názor, že smyslem jakékoliv civilizace je vývoj, zdokonalení sebe sama za účelem poskytnutí co nejšťastnějšího života jednotlivci. Pokud přijmeme tezi, že posmrtný život není vědecky ověřený ani ověřitelný a že tudíž skutečně může být názor, že smrtí jednotlivce to všechno končí, pravdivý, je vcelku logické, že
Uvařím si ráno kafe.*CVAK* Udělám si snídani.*CVAK*Obléknu se – tééda sluší mi to*CVAK*Mám nové spodní prádlo – vlastně ani nemusí být nové*CVAK*Hm, a co kdybych ho sundala…*CVAK* Dám vám radu: pokud chcete člověka opravdu poznat, nedávejte si s ním rande, neposlouchejte, co vám o sobě říká, podívejte se na jeho profil na Instagramu. Tam se o něm dost
Bylo mi teprve sedmnáct a já už byla až po uši zamilována do muže, jehož rodina neměla s chudobou nikdy co do činění. Obchodovali s kávou a čajem, vlastnili plantáže těchto plodin a zaměstnávali téměř polovinu obyvatel mého rodného městečka. On se jmenoval Robi, bylo mu čtyřiadvacet let a pokaždé, když jsme měli tu možnost být spolu,
Naprosto přesně si pamatuji ten první moment, kdy jsem si uvědomila sama sebe. Dívala jsem se skrze modrozelené duhové kamínky do zrcadla. Zase jsem cítila své Světlo, i když ve zcela jiné skořápce, bez jediné vzpomínky na svou původní schránku. V ten okamžik se všechno kolem zachvělo. Doposud to byla tak dlouhá cesta, tak nekonečná doba. Řekla
„Obrátiv se k jinému, spatřil jsem pod sluncem, že nepatří rychlým vítězství v běhu, ani silákům zdar ve válce, ani moudrým živobytí, ani učeným bohatství, ani znalcům přízeň, ale čas a příhoda stíhá všecky.“ (Kazatel 9:11) Pohlédnu-li na svou knihovnu, jména jako Balzac, Kundera, Platón (nahraďte dle libosti) jistě našla domov i v mnoha dalších
Jak je možné, že si lidé na rušné ulici nevšimnou ležícího člověka, zatímco na opuštěné cestě mu přispěchají na pomoc? Opravdu přítomnost druhých odrazuje jedince od zásahu v nouzových situacích? A je na místě morální rozhořčení nad apatickými diváky? Efekt přihlížejícího je známý také pod označením „syndrom nezúčastněného diváka“ či „apatického diváka“ a odkazuje na
Pojem feminismus bývá v dnešní obě velmi často nesprávně chápán a interpretován. Většina lidí si pod ním představí ženu jednadvacátého století s přehnaně, často až vyhroceně radikálními názory na muže toužící získat nad opačným pohlavím převahu. Kořeny a myšlenky hnutí za ženská práva ale sahají daleko hlouběji. Jeho primárním cílem bylo přece získání základních lidských práv a
„Pane Vomáčko, to je, ale hrůza!“, tohle vykřikoval jeden pán na jiného pána, když se potkali cestou do místního supermarketu. Neposlouchám cizí hovory, ale ten pán mluvil nahlas, a než jsem stihl zmizet z doslechu, musel jsem vyslechnout, co panu Vomáčkovi jeho známý zvučným a naštvaným hlasem říkal. „Tak si představte, že voni chtěj abychom vystoupili z EU!“