Ostatní Archív

Klaudie viděla Miriam už z ulice za proskleným oknem, ještě než vešla do restaurace. Vesele na ní zamávala a šla si sednout rovnou k ní. Miriam se zvedla a obě si afektovaně daly vzdušnou pusu na tvář Klaudie byla vyšperkovaná, typicky městská slečinka. Blonďatá hříva jí vlála do půli zad. Vedle ní vypadala výrazná a atraktivní

Jen jedna kniha ví, co se stane a co nestane. Ta kniha byla na počátku samotného vzniku světa sepsána Bohem, a také jedině Bohem směla být přepsána. On jediný měl k jejímu obsahu přístup, než nastal správný okamžik, aby knihu psal sám člověk – dítě Stvořitele. Tato kniha měla být psána jeho synem archandělem Gabrielem, který

Chceme-li se dozvědět, o čem sní ženy nebo  muži, stačí zajít do jakékoliv čekárny s vymazlenou společenskou makulaturou. U snění seniorů, většinou začínáme i končíme u Důstojného Stáří, naplněném pěstováním česneku,   výrobou nejedlého pečiva a výchovou vnuků, ozdobeném aktivitami ve prospěch celku… Nic proti tomu, ale zamyslil se někdo nad skutečností, že neexistuje statistický senior nebo

Občas píšu o své práci. Některé článku tu již byly zveřejněny (viz Příběh Klaudie a Příběh Marka), ale je zde něco, s čím jsem se při nástupu do praxe nějakou dobu potýkala. Jedno téma zůstává otevřené a dosti ožehavé. Čtenář mi odpustí – je velmi osobní a ne každý ho přijímá s poklidem. Jde o náboženství,

Tak jako každý rok, máme tady letos už poněkud komerčně pokrytecké svátky klidu a míru. Jakkoli jsem jako dítě svátky milovala, pamatuji si je jako dny plné světlem ozářené hromady sněhu a pravé vánoční atmosféry na vesnici. Pravda, na vesnici jen asi 20 kilometrů od Prahy, ale už to je zásadní rozdíl. Nějakých devět let