Média Archív

Skupinová polarizace: Proč se společnost radikalizuje?

Pozorovali jste někdy politickou debatu a nechápali jste, jak je možné, že politici ignorují argumenty druhé strany a jsou schopni se pohádat jako malé děti? Nebo dokonce, že nejsou schopni se shodnout ani na věcech, na které by měli mít podobný názor? Vedli jste už někdy s někým diskuzi a člověk, který vám oponoval, nebyl schopen

Pod vlajkou strachu: Virtuální svět médií

Jednou z osvědčených a zároveň nejúčinnějších propagandistických metod je vzbuzování strachu. Z předchozích článků už víme, že jednoduchá, dobře srozumitelná lež vždy porazí složitou pravdu. Víme také, že propaganda se neobejde bez oslovení emocí a představivosti. Osvědčenou a zároveň jednou z nejúčinnějších metod zůstává vzbuzování strachu. Strach jako nástroj propagandy Klasická pravidla práce se strachem (Pratkanis a

Lidé, kteří nenávidí vzdělání

Zamyšlení v podobě obrany humanitního vzdělání; o tom, proč se lidé znovu učí nenávidět vzdělání, kdo je za to zodpovědný, komu to vyhovuje a proč bude nakonec zotročená společnost litovat likvidace akademické veřejnosti, po které volají extrémisté. Na první pohled se může zdát, že se česká společnost dostala do stavu eskalujícího střetu vyhrocených vášní. Ve

Válečníci internetových diskuzí na vlně iracionality

I běžná internetová diskuze se snadno zvrhne v komunikační zákopovou válku, v níž už nejde o dialog, ale o vršení argumentačních podpásovek, urážek a nenávistných útoků.  Ze samotné definice slova „dialog“ vyplývá, že by se mělo jednat o rozhovor, který může vést k nalezení společného stanoviska, či alespoň vést k lepšímu, pravdě bližšímu názoru, než měli účastníci před

INSTAGRAM: Existuje ještě vůbec nějaké soukromí?

Uvařím si ráno kafe.*CVAK* Udělám si snídani.*CVAK*Obléknu se – tééda sluší mi to*CVAK*Mám nové spodní prádlo – vlastně ani nemusí být nové*CVAK*Hm, a co kdybych ho sundala…*CVAK* Dám vám radu: pokud chcete člověka opravdu poznat, nedávejte si s ním rande, neposlouchejte, co vám o sobě říká, podívejte se na jeho profil na Instagramu. Tam se o něm dost

Rozena

Bylo mi teprve sedmnáct a já už byla až po uši zamilována do muže, jehož rodina neměla s chudobou nikdy co do činění. Obchodovali s kávou a čajem, vlastnili plantáže těchto plodin a zaměstnávali téměř polovinu obyvatel mého rodného městečka. On se jmenoval Robi, bylo mu čtyřiadvacet let a pokaždé, když jsme měli tu možnost být spolu,

Hoax jako nástroj propagandy

Nebezpečí poplašných zpráv spočívá hlavně v tom, že sebeabsurdnější tvrzení, pokládají-li jej lidé za realitu, stává se realitou ve svých důsledcích. „Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali,“ poznamenal ve svém díle The Life of Reason americký filosof a spisovatel George Santayana a ta věta vešla do dějin. Martin

Pod pokličkou islámské hrozby aneb propaganda dnes

Současnost je svědkem neobyčejného nárůstu protimuslimské propagandy a demagogie zneužívající v základu sice reálné, leč neúměrně přeceňované hrozby radikálních a extrémních islamistických militantů a teroristů. Strach z muslimských spoluobčanů nabírá na iracionalitě a pomalu přerůstá v příslovečného bubáka pod postelí v dětském pokoji. Nyní upozorním na nejspolehlivější techniky tohoto celospolečenského brainwashingu. Budeme se snažit zodpovědět

Média zmanipulovaná veřejným míněním

Když si stěžujeme na kvalitu zpravodajství nezapomínáme náhodou, že koncoví příjemci zpráv jsme my samotní? Jsou média zmanipulovaná, jako např. v kauzách Andrej Babiš a zprávy proti jeho politickým oponentům, neobjektivní hodnocení válečných konfliktů, ale i v denodenním běžném zpravodajství? Ano, zmanipulovaná jsou, ale spíše veřejným míněním, které vytváříme my sami. Nezapomínejme totiž, že primární

Littera scripta manet aneb úvaha o dnešní dogmatizované realitě

Littera scripta manet. (Co je psáno, to je dáno.; Napsané dílo zůstává.) „Psaní je jediný zločin, při němž se pachatel snaží zanechat stopy.“ Gabriel Laub Následující text se zabývá okolnostmi výše zmíněného tvrzení, za kterých výrok platí. A ačkoliv je přes dva a půl roku starý a mé názory se za tu dobu neuvěřitelně rychle formovaly,