Filozofie Archív
Digitální technologie se dnes vyvíjejí překotným tempem a každým rokem se tak náš svět zásadně mění, jsme tak svědky vzniku kyberkultury a fenoménu, který nazýváme digitální revoluce se všemi jejími klady i zápory, jak kulturními, sociálními tak environmentálními. Jednou ze zásadních otázek je i otázka svobody jednotlivce a jeho chování v kyberprostoru. „Kyberprostor zaujímá systém systémů,
Čím viac človek hovorí, tým viac sa pripútava k tejto pozemskej úrovni. Čím viac človek myslí, tým viac sa pripútava k úrovni duševnej, myšlienkovej. Čím viac človek mlčí, tým viac sa pripútava k Bohu. Mlčať je zlato. ~ Fráňa Drtikol Tento výrok ku mne priputoval medzi mnohými na moju facebook stránku. Podnietil ma k
Zadáním této eseje je otázka „Lze vytvořit společnost, v níž by byly naše pudy zcela osvobozeny od všech omezení?“, která se na první dojem může zdát jednoduchá stejně jako její odpověď, avšak ta je ve své podstatě o něco složitější. V této eseji se nebudu dlouze zabývat samotnou otázkou. Zaměřím se na vysvětlení odpovědi na
Každý den, který ti je dán jako možnost být opět člověkem v těle, provází také řeč, která se ti hned po probuzení dere z úst. Nejdříve si povídáš pro sebe a pokud máš to štěstí, promlouváš i k nějakému signifikantnímu druhému. Když vyjdeš z domu v půl sedmé, chvíli ještě mlčíš, ale ve tvé hlavě
Prečo je zbytočné niekoho obviňovať za páchané činy? Máme nad svojim konaním moc? Prečo sa nedá povedať, že tento konkrétny morálny postoj je správny? Článok je najmä o otázkach. Nedokážem vedecky argumentovať, prečo je niečo dobré a niečo zlé. V podstate si musíme len vytvoriť nejaké axiómy/postuláty, ktoré berieme ako samozrejmosť a na nich ďalej staviame. Môžeme našu filozofiu
Je důležité spoléhat na logiku, její argumenty a na poznání vycházejí ze zkušenosti, které představuje spíše dojmy, se dívat s podezřením? Domnívám se, že často spíše opak je pravdou. Možná dnes spíše příliš přeceňujeme poznání založené na logických argumentech či poznání technicistní povahy. Poznání zakotvené ve zkušenosti přitom vůbec nemusí být iracionální a nepromyšlené. Jen není
Vo svete rýchlych zmien, kde nás stále viac vecí rozdeľuje, existuje skutočnosť, ktorú túži poznať každý. Budúcnosť. Toto nenápadne slovo, nám už po samotnom vyslovení evokuje pocit neznáma. Takisto nevieme s určitosťou povedať, aká bude tá naša. Môžeme však do veľkej miery ovplyvniť jej finálnu podobu. Zaisťujú však moderné vymoženosti naozaj kvalitnejší zajtrajšok? Znamená zmeniť svoj
Poznaj seba samého (Sokrates) Sebapoznanie – jedna zo základných potrieb. Paralelne aj obava väčšiny populácie. Možnosť vidieť sebapoznanie v dvoch rovinách prináša diametrálne odlišné poznatky. Strach zo sebapoznania sa stal naším pánom a koreňom všetkého zla. Hrozba v podobe stratenia komfortnej zóny je priam odstrašujúca. Absencia imaginárnej masky nám vháňa do žíl nechcený adrenalín. V čom tkvie strach
Idylická prvotní církev Dějiny prvotní církve – knihu Skutky apoštolů – můžeme číst dvojím způsobem. První možností je, že budeme idylicky závidět prvotním křesťanům, že jim všechno šlo jako po másle, a plakat nad sebou, že my jsme na tom v dnešní církvi jinak. Druhá možnost je, že budeme Skutky apoštolů číst bez onoho „pohádkového nánosu“
Vedomie a zmysel života Keď niekto položí otázku „Aký je zmysel života?“, väčšinou tým myslí zmysel ľudského života. Hĺbavý človek tým myslí zmysel akéhokoľvek života. Po chvíli rozmýšľania príde k otázke, aký je zmysel samotnej existencie. Ako hovorí Stopařův průvodce galaxií, ide o „otázku života, vesmíru a vůbec“. Mňa táto otázka prenasleduje, odkedy som začal