Demokracie Archív

Za své populisty si můžeme sami

„Jako by se u nás dělalo málo politiky operující s vášněmi, jako by i u nás neplatilo za šikovnou politickou taktiku uvádět lidi ve stav rozčilení. Ať se to děje u nás nebo kdekoliv jinde, je to spoluvina proti duchu Evropy, spoluvina na tom politickém katastrofalismu“, napsal v roce 1934 Karel Čapek. Podle slov Theodora

Brexit: Marné hledání britské demokracie

Bezprostředně poté, co si Britové sami odhlasovali vlastní odchod z EU, se začaly objevovat hlasy mnoha tzv. “remainers”, zastánců setrvání, kteří referendum zpochybňují, resp. se snaží o jeho opakování. Brexit je realitou. Osobně jej, i bez ohledu na jeho krátkodobé a střednědobé kriticky negativní dopady, vítám, protože jsem odjakživa explicitně euroskeptický, respektive se obecně stavím

Materiální ohnisko ústavy a jeho nezměnitelnost: Komparativní studie vybraných modelových států

ÚVOD Jakákoliv civilizace, společnost, stát a také jakákoliv ústava jsou vždy postaveny okolo určitých hodnot a principů, jež se uznávají za stěžejní, žádoucí a do určité míry rigidní. Ve společenském kontextu můžeme tyto principy hledat zejména v etickém a sociálním diskurzu konkrétní doby. V kontextu ústavy jsou tyto hodnoty a principy obsažené v něčem, co nazýváme materiálním ohniskem.

Stát nerozkrádají kapitalisté, ale zloději

Vzpomněl jsem si dnes ráno ve tři, na jednu moudrost, kterou pronesl kdysi klient na skupině, že člověk se může cítit poměrně dobře, ale jestli neodhadne skutečnost, může nastat malér. Bylo ta moudrost pronesena v souvislosti z návratem jeho děvčete z Indie. Ona se cítila dobře, jenže neodhadla skutečnost a vznikla z toho poměrně velká

Hitler a továrna na souhlas: Proč podléháme propagandě?

My, nebo oni. To je oč tu běží. Oni jsou samozřejmě zlí. A to, co je zlo a proti komu je třeba bojovat, lidem vždy ochotně vysvětlí propaganda. Asi bychom nenašli člověka, který nikdy neslyšel o druhé světové válce, nacismu a holokaustu. Možná, že po těch téměř sedmdesáti letech považujeme tyto události jen za zaprášenou

Demokracie a její kritici

Tato práce pojednává o díle Demokracie a její kritici z pera Roberta Dahla. Důvodem výběru je, že demokracie a její studium mohou být právem považovány za středobod politické vědy. Velká část analýz a teorií ve společenskovědní oblasti se odvíjí od předpokladů racionálně myslícího autonomního člověka žijícího ve společnosti, tedy od stejných předpokladů, od nichž se odvíjí

Skupinová polarizace: Proč se společnost radikalizuje?

Pozorovali jste někdy politickou debatu a nechápali jste, jak je možné, že politici ignorují argumenty druhé strany a jsou schopni se pohádat jako malé děti? Nebo dokonce, že nejsou schopni se shodnout ani na věcech, na které by měli mít podobný názor? Vedli jste už někdy s někým diskuzi a člověk, který vám oponoval, nebyl schopen

O Václavu Havlovi

18.12. 2015 to byly čtyři roky od úmrtí posledního československého a prvního českého prezidenta, Václava Havla. Mám dojem, že zatímco v mé generaci a generacích starších vzbuzuje toto jméno pocit úcty na straně jedné, či potřebu se proti němu vymezit na straně druhé, ty mladší nechává jeho jméno klidnými. Nevztahují se k němu příliš, neadorují jej a stejně tak se

Mesiášové dneška: O konci světa, informacích a hledání pravdy

Jak mám poznat, kdo mluví pravdu? Jak mám poznat, kdo lže? Kdo se mnou pouze manipuluje za nějakým účelem a kdo to „myslí upřímně“? Konec světa jako zdroj politické moci Postmoderní společnost se v  roce 2015 nachází na pokraji zvláštního stavu, který různé zájmové skupiny, různá média, různí lidé, popisují různými slovy. Někteří označují události

Hannah Arendt: Od masové společnosti k holocaustu

Člověk, u nějž sílí pocit postradatelnosti, realita je pro něj neúnosná a upadá u něj dokonce i zájem o vlastní blaho, je nejvíce ohrožen demagogií. Johanna „Hannah“ Arendt (14. října 1906 Hannover – 4. prosince 1975 New York) byla politická filosofka a publicistka německo-židovského původu. Autorka děl např. Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla; Původ totalitarismu