Člověk Archív

Zmatek. Uspěchanost. Přetechnizovanost. Peníze. Sobectví. Bída. Strach. Nelidskost. Hrubost. Vulgárnost. Despekt. Zvrácené hodnoty. Perverznost. Lži. Korupce. Nefungující rodina. Absence lásky a přátelství. Rozvody. Exekuce. Sebevraždy. Bezdomovci. Nejistota… Takhle specificky definuje většina mých klientů, se kterými se setkávám v rámci mého dobrovolnictví v domově seniorů, dnešní svět, přičemž podobné atributy přisuzují i dnešní generaci a dodávají, že vyrůstat

Prach, písek, moskyti, sucho v krku a pálící slunce v zádech. Nikde nikdo, jenom motorka pode mnou, nepřítomný myšlenky v hlavě a vidina podivnýho chrámu v horách, někde v dálce na konci cesty. Už jedu pěkně dlouho, bolí mě hlava, mám hlad a po zádech mi stéká pot. A když na chvíli zavřu oči, abych z nich dostal písek, tak

Hraje si duše na schovávanou? Duše je velice podivná věc. Každý ví, že ji má, ale nikdo vám nepoví, co to vlastně je, jak to vypadá nebo chutná…ne? Z hlediska náboženství a filozofie bychom mohli duši chápat jako jakousi neměnnou substanci, která tělo obývá jako podnájemník byt. Po smrti se vymaní z okovů fyzického těla

Žijeme bezesporu v době masových médií. Myslel-li si někdo, že je televizní mainstreamové zpravodajství přežitkem dvacátého století, mýlil se. Nejenom že taková média přežila, stala se silnějšími a přetransformovala se do internetových magazínů. Marketing se pomalu ale jistě stal oborem přítomnosti a sofistikovanost propagandy se markantně zvedá ze dne na den. Ať chceme nebo ne,

Občas se u křesťanů setkávám s velkým despektem k psychologii a psychoterapii. Chtěl bych zde předestřít svou úvahu o důvodech, proč tomu tak je, a jak by se na celou záležitost dalo hledět jinak. Z vlastní zkušenosti vím, že hodně křesťanů se psychologie bojí „jak čert kříže“. Bojí se, že by nějaký terapeutický proces mohl