Archív autora

To, proč jsou lidé ochotni věřit i těm největším nesmyslům, má co dělat s hlavně s tím, jak náš mozek vyhodnocuje informace. Jistě i vy jste se setkali s tím, že někdo z vašich známých či přátel, kterého jste do té doby považovali za rozumného člověka, začal přeposílat za vlasy přitažené zprávy sesbírané z obskurních

Jen 37% středoškoláků považuje demokracii za nejlepší způsob vlády. Tedy alespoň podle průzkumu, provedeného pro organizaci Člověk v tísni. Takhle vypadá budoucnost? Konkrétně pouze 37% dotázaných souhlasilo s výrokem: „Demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády“. Naopak plná třetina středoškoláků se přihlásilo k výroku, znějícímu: „za určitých okolností může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický,“ sedmi procentům

V nedávné diskuzi v Budějovicích jsem si chtě nechtě musel zahrát na pesimistu a ďáblova advokáta. Mluvili jsme o dezinformacích a hoaxech, o tom, jak potřebná je mediální gramotnost, kritické myšlení a proč je dobré dávat si bacha na to, čemu na internetu uvěřit.  Jenže já si nemyslím, že si s pouhou znalostí postupů ( třeba jak média

Proč internet usnadňuje radikalizaci? Rozdělují sociální sítě společnost? Kde se bere v diskuzích tolik agrese? A kdo jsou lidé, náchylní k extrémismu? „Skupinová polarizace neničí pouze diskuzi, schopnost rozumného kompromisu, rozhodnutí porot či soudní verdikty. Má potenciál rozšířit se do celospolečenské debaty, ohrozit demokracii a v nejextrémnějším důsledku také zabíjet,“ trefně vypočítává rizika polarizace ve

Když se uzavřete do názorového ghetta s lidmi, kteří se vzájemně budou utvrzovat ve správnosti svých názorů, odvede vás to od obrazu skutečného světa snadněji a spolehlivěji, než cokoli jiného. „Když mohou lidé svobodně dělat, cokoli chtějí, obvykle se vzájemně napodobují.“ Eric Hoffer, Rozvášněná mysl Naposledy jsem se věnoval tomu, jak snadno podléháme tlaku okolí. V několika