Archív autora

Pro mnohá hodnocení stavu dnešní společnosti je typický nářek nad úpadkem veřejné debaty, ústupu demokracie a vzrůstajícím podílu lidí, kteří otevřeně podporují politiku okázalé síly a pohrdání zavedenými pořádky. Přitom se nacházíme v době, kdy všichni dopodrobna znají své politické protivníky. Pravdivost každého jednotlivého výroku je okamžitě zkoumána a přetřasána. Lidé, kteří útočí na demokratické

Debata nad uprchlíky je zajímavá už z důvodu, že nám na pláží stojí desítky tisíc lidí a my s nimi cosi musíme udělat. Od odpůrců imigrace se zřídka dozvídáme, co by to přesně mělo být, aniž by to zavánělo brutalitou. Politická korektnost je v dnešní době snad ten nejzneužitější pojem. Že běžně nemůžete obéznímu člověku říkat „seš

Proč existují u autoritářských režimů tendence útočit, záměrně nepoužiji „na svobodný svět“, ale na svět svobodnější než ten jejich? Ze strachu o vlastní moc. Premisa této úvahy je následující. Každý jedinec ve vedení země má zájem především upevňovat vlastní moc, ať už se jedná o jakékoli státní zřízení. Peking nabádá, aby se ve školách omezovalo

Válka světů, které jsme na mnoha úrovních v současné době vystaveni, nám poskytuje zajímavou možnost k reflexím o povaze demokracie. Proč toho tedy nevyužít. Demokracie je v ideálním případě vystavena na důvěře, kdežto režimy „tvrdé ruky“ na všeobecně šířeném strachu. Ovšem ideální případy neexistují, tudíž je demokracie neustále vystavena vnitřním i vnějším testům. Jakmile víra

Když si stěžujeme na kvalitu zpravodajství nezapomínáme náhodou, že koncoví příjemci zpráv jsme my samotní? Jsou média zmanipulovaná, jako např. v kauzách Andrej Babiš a zprávy proti jeho politickým oponentům, neobjektivní hodnocení válečných konfliktů, ale i v denodenním běžném zpravodajství? Ano, zmanipulovaná jsou, ale spíše veřejným míněním, které vytváříme my sami. Nezapomínejme totiž, že primární