25 Úno 2016

Argumentační fauly: Jak nenaletět na řečnické triky

Publikováno v Člověk, Vzdělání Od: Petr Nutil Dne: 25 února, 2016

Argumentační fauly, klamy a řečnické triky jsou hojně využívanou technikou využívané v manipulaci a propagandě všeho druhu. Jejich cílem přitom není vedení dialogu, nýbrž porážka oponenta.

Základní obranou proti je rozpoznání argumentačních podpásovek. Ačkoli je čas od času používáme všichni, jejich nadlimitní výskyt v textu či diskuzi je dobrým signálem, který by nás měl minimálně varovat před příjímáním takto prezentovaných informací.

Jedná se o postupy porušující pravidla logického důkazu, působení na emoce místo na rozum a jejich cílem není vedení dialogu, nýbrž porážka oponenta, jeho očernění, odvedení pozornosti atd. Takové argumenty mohou na první pohled působit přesvědčivě, při bližším zkoumání se však jasně ukazuje, že ve skutečnosti o žádný argument nejde.

Je-li porušení pravidel logického důkazu nezáměrné, pak se mluví o argumentačním omylu či řečnické chybě. Velmi často se s nimi lze setkat v internetových diskuzích na libovolné téma, začasté živené faktickou neschopností chápání smyslu psaného textu.

„Na komentáře, v nichž rozpoznáte některý z logických podrazů nebo nějakou nečistou polemickou figuru, nemusíte odpovídat vůbec, natož věcně.“ cit. Martin Malý.

Jinými slovy:

„Je dobré poučit se, jenže nejspíš je zbytečné vysvětlovat cokoliv někomu s úmysly nečistými či někomu, kdo se ztratil v moři své subjektivní pravdy projevené neschopností nebo spíše odporem rozumět psanému textu v jeho skutečném, ne domnělém významu. ( Sociální teorie)“

Následující popis vybraných argumentačních faulů vychází z různých zdrojů, kompletně uvedených na konci článku.

Falešné dilema aneb Všechno, nebo nic

Vyvolává dojem, že existují pouze dvě ostře oddělené možnosti, přestože jich ve skutečnosti jich je celá řada. Neuznává neutrální, či kompromisní názory. Nerozeznává komplexitu problémů, u nichž není snadné najít jediné jasné vysvětlení.

Příklady:

Kdo nejde s námi, je proti nám.
Je ( muslim, emigrant, žid, komunista ) a proto je nebezpečný.

Šikmá plocha

Tvrzení, že určitý krok nutně povede k sérii neblahých následků. Pokouší se vyvolat strach bez prokázání souvislosti mezi jednotlivými kroky. Premisy podporují podzávěry, které jsou premisami dalších argumentů a tak dále a tak podobně. (M. Picha )

Příklady:

Když povolíme nosit mladým muslimkám šátek do školy, tak později budou chtít nosit burky, nastěhuje se sem více muslimů, začnou stavět mešity, zavedou šaríju, budou páchat teroristické útoky a lynčovat nás.
Když povolíme volné pobíhání psů po parcích, lidé si je budou bez košíků brát i do autobusů a za chvíli i na palubu letadel, a od toho už je jen krůček k tomu, aby pokousali pilota a způsobili leteckou katastrofu.
Lžeš. Kdo lže, ten krade. Kdo krade, může i zabít. S vrahem se nebudu bavit!

Argument oslovující nevědomost

Jedná se o variantu Falešného dilematu. Z nedokazatelnosti pravdivosti faktu nelze vyvodit závěr , že jde o lež a naopak. V diskuzích bývá úzce propojován se snahou o přenesení zodpovědnosti za předložení faktů na protistranu.

Nejznámější příklad:

Nelze dokázat, že Bůh neexistuje, tudíž Bůh existuje.
Nelze dokázat, že Bůh existuje, tudíž Bůh neexistuje.

Falešná stopa či Úhybný manévr

Cílem je odvedení pozornosti od probíraného tématu k nesouvisejícímu. Snaha odvést diskusi jinam ve chvíli, kdy dojdou argumenty.

Příklad:

A: Je smutné, že u nás i ve 21. století dochází k násilnému napadání lidí jen proto, jakou mají barvu pleti, nebo koho mají rádi.

B: No a co, podívej se, co dělají muslimáci ve světě.

Unáhlené zobecnění

Takový argument předpokládá, že vlastnost části / jednotlivce / okrajová událost je zároveň i obvyklou vlastností celku. Využívá se často ve spojitosti s nereprezentativním vzorkem.

Příklady:

David Rath byl obviněn z přijímání úplatků. Tak vidíš, že všichni politici jsou zloději!
Bleskový průzkum v Poslanecké sněmovně potvrdil, že lidé jsou spokojeni s politikou.

Dovolávání se autority

Odkazování na autoritu, obvykle ze zcela jiného oboru nebo užití falešného dilematu, pokud existuje i autorita tvrdící opak.

Příklad:

Podle XY je toto pravda, proto je to pravda.
Jarda Jágr taky říkal, že …, takže je jasný, jak se věci mají.

Dovolávat se ale lze i autority anonymní, ale dobře informovaný zdroj. Například Experti, tvrdící že .., Vědci, kteří zjistili.. atd.

Dovolávání se skupinové autority

Odvolává se na mínění většiny. Vychází z premisy, že říká-li něco více lidí, pak to musí být pravda. Nicméně se jedná o generalizaci namísto skutečné argumentace. Jednak obvykle chybí důkaz o tom, že něco říkají „všichni“, za druhé ani mínění většiny nemusí být pravdivé.

Příklad:

Znárodnění je správné, protože ho podporuje 98 % lidí.
Každý přece ví, že Romové nechtějí pracovat.

Útok na člověka

Útok na osobu namísto argumentování, pokus o znevěrohodnění poukazováním na vlastnosti, vzhled, konflikt zájmů či na jiný vedlejší znak.

( Místo toho, aby komentátor napsal své výhrady k předpokladům, postupům či vyvozeným závěrům, ohradí se proti autorovi jako takovému, napadne jeho schopnosti, odbornost či morální profil. – cit. M. Malý )

Příklad:

Stačí mi, když se podívám na fotku na tvém profilu a je mi jasné, proč plácáš takové nesmysly.
Jsi mladý a nemá smysl o tom tématu s tebou jakkoliv diskutovat!

Slučování nesouvislého a redukce příčin

Tvrzení, že události po sobě následující, spolu nutně souvisí. Stejně tak slučování současně se vyskytujících, přesto však nesouvisejících faktů. Pod tento bod lze ale i zahrnout zmatečnou záměnu příčiny a následku, či zjednodušující redukci příčin.

Příklad:

Druhou světovou válku způsobila politika appeasementu.

Důkaz kruhem

Jedná se o chybný postup deduktivního důkazu, při němž se předem předpokládá to, co se chce teprve dokazovat. Jedná se tak o sématicky prázdný důkaz, který nedokazuje zhola nic.

Příklad: