6 důvodů, proč je trest smrti jen barbarským přežitkem
Jednou za čas se u nás rozvíří vášnivé debaty o znovuzavedení trestu smrti. Většinou k tomu vede nějaký ohavný zločin. Násilná vražda malé Elišky je toho názorným příkladem. Ačkoliv nelze takto nechutný čin neodsoudit a emoce ve mně volají po co nejtvrdším potrestání pachatele, snažím se zachovat si racionalitu v debatě jiné – v debatě o trestu smrti, který se v takovýchto chvílích stává atraktivní. Hned v úvodu tedy avizuji, že následující článek nebude o případu Elišky. Bude o iracionalitě trestu smrti v moderní společnosti. Navzdory trendu většinové společnosti, která je dlouhodobě pro zavedení trestu smrti (např. Statistika za rok 2013), považuji trest smrti za neefektivní. A proto zde předkládám hned 6 důvodů, proč je trest smrti jen barbarským přežitkem:
1) Odplata, msta a volání po spravedlnosti
Oko za oko, zub za zub. To tvrdí Chammurapiho zákoník – jeden z nejstarších dochovaných zákoníků vůbec. V podobném duchu se nesou i rané pasáže Bible. Odplata jako prvek spravedlivosti nás doprovázela od úplného počátku. Za neúspěšnou operaci přišel doktor o ruku. Za pomluvu rodičů se pak dotyčný musel obejít ve světě bez jazyka. Ještě před tím fungovala běžně osobní msta, která se přetransformovala třeba v krevní pomstu, kterou jsme mohli pozorovat např. v mafiánské Sicílii, kde tato msta stála život mnoho nevinných. Dříve či později si však lidé uvědomili, že takhle to dál nejde. Proto vznikla společenská smlouva předávající rozhodování o vině a vykonávání spravedlivosti – tedy adekvátního trestu – státnímu orgánu či jeho představiteli. Tento aparát si byl vědom, že pokud nenabaží lidskou touhu po pomstě, převede se nenávist na něj. A tak se zdál i trest smrti vykonáván státem jako logický krok. Společnost se – jak doufám – snad už někam posunula. Vyznávajíce ideje humanismu bychom měli konečně pochopit pravou psychologickou podstatu trestu. Trest nesmí být odplatou. Trest má být výchovou. Výchova v tomhle kontextu znamená něco jiného, než si většina z vás pravděpodobně vybaví. Výchova zde znamená paradoxně větší trest než pomstu – a sice uvědomění si vlastního činu a jeho nepřijatelnosti. Výchova nabádá k poučení. Výchova směřuje dopředu, odplata je naopak zpátečnická. Probuzení svědomí a následný nekonečný čas kát se. Zpytovat svědomí. A umřít. Ve vězení. Bez možnosti úniku. No považte, není tohle větší trest než mnohdy osvobozující smrt? Neměl by dostat každý pachatel šanci pochopit svůj trest, aby jej mohl opravdu zažít?
2) Odstrašující příklad
K filozofii, etice a morálce, kterou jsme načali v předchozím odstavci, se vrátíme v poslední části. Teď však k faktům. Exemplární trest, jehož cílem je odradit případné další pachatele, je jedním z nejčastějších argumentů, proč zavést trest smrti. Na první pohled si možná říkáte, proč ne. Vždyť je to logické. Vrah si svou vraždu secsakra rozmyslí, když si uvědomí, že ho namísto luxusní věznice čeká elektrické křeslo. To je však právě ono – neuvědomí. Naprostou většinu zločinů provádějí pachatelé v emocionálním afektu či pod vlivem drog. Nejednají tedy ani trošku racionálně a neuvažují o budoucnosti. Trest smrti prostě neberou v potaz. O psychicky nemocných jedincích snad není třeba ani psát. Pak jsou tady také ti, kteří svůj zločin plánují dopředu. Nejednají pod vlivem emocí, nýbrž racionálně hodnotí situaci. Tenhle typ lidí si však ve většině případů vůbec nepřipouští, že by je někdy někdo chytil. Věří, že trest smrti jim nehrozí, protože jejich vražda bude dokonalá. Navíc, dle mnohých psychologů může trest smrti paradoxně motivovat pachatele k činu, protože ten jednak vidí společnost, která legálně vraždí, a jednak často touží po smrti. (ZDROJ) Mimoto neexistuje ani jedna studie, která by trest smrti jako efektivní nástroj odstrašení potvrdila. Neexistuje ani jeden relevantní důkaz. A to je méně než málo, nemyslíte?
3) Recidivita
Když už se tedy trest smrti neosvědčil jako odstrašující příklad, alespoň efektivně zabrání recidivitě pachatele. Zločinec už nikomu neublíží, neboť bude mrtvý. To je fakt, který nehodlám vyvracet. Stejně efektivně lze však takto krutému zločinci zabránit v recidivitě doživotním vězením. Stejně jako nesekáme ruky zlodějům a nekastrujeme cizoložníky, neměli bychom ani zabíjet vrahy. A to z toho důvodu, že je tady stejně kvalitní alternativa. Samozřejmě tady stále existuje hrozba, že pachatel uteče a svůj čin zopakuje. Domnívat se ale, že útěk z vězení je na denním pořádku, je docela odtržení od reality. Utéct se podaří naprostému minimu vězňů (např. v roce 1998 uteklo z vězení pouhých cca. 0,5% vězňů z celého světa) – a co víc, tohle není chyba míry trestu, nýbrž zabezpečení vězení. Měli bychom proto usilovat o zkvalitnění celkového bezpečnostního vězeňského systému namísto regrese k barbarství.
4) Trest smrti je dražší než doživotí
Ekonomická stránka trestu smrti je taktéž důležitá. A to především proto, že často slýcháváme, že trest smrti je levnější. A upřímně, kdo z nás by rád ze svých daní živil zloděje a vrahy. Ve skutečnosti je tomu nejspíš úplně naopak. Většina studií na toto téma tvrdí, že trest smrti je mnohonásobně dražší než doživotí (např. ZDROJ 1, ZDROJ 2, ZDROJ 3, ZDROJ 4, ZDROJ 5, ZDROJ 6, …). Trest smrti totiž není jenom zmáčknutí tlačítka či vpíchnutí injekce. Je to složitý proces, který začíná zkoumáním spolehlivosti nástroje popravy, pokračuje nekonečný soudním odvoláváním a končí dlouhým pobytem ve speciálně střežené cele s kvalifikovaným personálem, jež je oddělená od ostatních vězňů. Navíc, každý fyzicky zdatný odsouzený má potenciál alespoň částečně si na sebe vydělat. I pro ty nejtěžší zločince se určitě najde práce, u které nemohou nikoho zranit a ze které nemohou uprchnout na svobodu.
5) Omyly a potenciál justiční vraždy
Trest smrti je nevratný. Tohle je asi nejdůležitější aspekt, který si musíme uvědomit. Omyly se stávají běžně. Není ničím ojedinělým, když je odsouzený osvobozen i po několika letech pro svou nevinu. Život ale vrátit neumíme. Maimonides údajně řekl, „že je lepší propustit tisíc zločinců než popravit jednoho nevinného“. Můžeme se odkazovat na machiavelistický „účel světí prostředky“, nemůžeme však stanovit cenu jednoho lidského nevinného života a kompenzovat jej životem vinných. A tyto justiční omyly se opravdu stávají. Jen v USA bylo takto popraveno min. 4% nevinných (ZDROJ). Tohle je argument sám o sobě, proč je trest smrti přežitkem. Nehledě na potenciál zneužití k justiční vraždě, která se vcelku běžně dělá v zemích třetího světa. Vážně tolik věříte policii a soudům? Opravdu chcete dát státnímu aparátu takovou moc?
6) Trest smrti je nemorální
Přednesl jsem zde čtyři základní fakta, která se často mystifikují a ignorují. Trest smrti se neprokázal jako odstrašující příklad. Recidivitě lze zabránit i jinak. Trest smrti je také velmi často mnohonásobně dražší než doživotí, a především je zde velká hrozba toho, že popravíme nevinného. Dokud však většinová společnost bude pro trest smrti a dokud se pro něj bude rozhodovat pod emociálním nátlakem (o vlivu emocí v takto závažných tématech jsem psal např. ZDE), je zbytečné na tyto fakta poukazovat, neboť je beztak nevezmou v potaz. Stejně jako v prvním odstavci se i v závěrečné části budu snažit poukázat na irelevantnost tohoto trestu z hlediska společenské morálky, která by příznivce trestu smrti mohla zaujmout více.
Trest smrti není morální. Byl by morální jen a pouze v případě, kdyby smrt pachatele navrátila život oběti. To je však bohužel nemožné. Ve zbytku situací je takové jednání nemorální, sobecké a zpátečnické. Chléb a hry, chcete-li. Je zvláštní, že právo silnějšího a zákon džungle považujeme za nemorální a nehumánní, zatímco trest smrti ne. Je zvláštní, že bychom rádi legalizovali vraždy vrahů, ale vraždy zlodějů či nevinných považujeme za nepřijatelné. Kde pak leží hranice přijatelnosti? Kam až se posune? Nebude to pak tak trochu Krylovské „vrah o morálce káže“?
Věřím, že máme jako lidstvo potenciál potlačit své primitivní pudy a touhu po pomstě ve jménu vyšších ideálů a cílů, ke kterým směřujeme. Bez těchto ideálů a cílů bychom totiž taky mohli skončit někde, kde, jak věřím, by se nelíbilo ani největším puritánům. Jakkoliv to může být nekomfortní a emocionálně chladné, lpěme na těchto humánních ideálech. Ideály totiž bývají často tou poslední překážkou před společenským zlem. A vraždu, když pominu přijatelnou obranu a podobné extrémní případy, bychom měli odsoudit vždy.
V roce 1990 jsme zakázali trest smrti. Zařadili jsme se tak k naprosté většině států, u kterých je trest smrti nelegální, nebo se alespoň neaplikuje v praxi. Doufám, že to tak také zůstane. Závěrem si dovolím citát o morálce a trestu smrti notáře Eleuera (jehož autentičnost se mi bohužel nepodařilo ověřit): „Když souhlasíte s tím, že nemáme právo za žádných okolností člověka zmrzačit, uříznout mu například jazyk, vypíchnout oko nebo useknout ruce či nohy, jak si lze zdůvodnit, že mu usekáváme hlavu?“
…je tohle doopravdy to, co očekáváme od vyspělé mravní a humánní společnosti?
1. z filmu Černí baroni…vojín Kefálín: ,,nám šlo hlavně o člověka, soudruhu“ poručík Hamáček: ,,Kefalín, tyhle starosti můžete pustit z hlavy, lidí je na světě jako sraček“
2. Ústavní zákon ČR – LZPS: „Každý má právo na život a nikdo nesmí být zbaven života.“
Můj názor je, že pokud tuto tezi pachatel poruší tím, že druhého úmyslně usmrtí, poruší s tím nejenom právo na život, ale také Ústavní zákon ČR, jakožto právního předpis nejvyšší síly.
Vraždou, jakožto tím nejzávažnějším činem který člověk člověku může způosbit, zbavuje se tím pachatel práva na život. Nelze na vrchol žebříčku hodnot stavět svobodu a právo na život u člověka, který tyto hodnoty nesdílí.
PS: při argumentaci odpůrců trestu smrti se nemůžu zbavit dojmu, že ti lidé vůbec NECHÁPOU o čem píšou.
Nedávno mi vyšla psychologická publikace psaná populárně-naučným stylem. Jmenuje se „Proč hlupák zůstává hlupákem? A další psychologické fenomény.“ Pokud Vás některé mé texty zaujaly nebo Vás baví psychologie obecně, můžete si knihu zakoupit zde: https://www.cerm.cz/lacko-david-proc-hlupak-zustava-hlupakem-a-dalsi-psychologicke-fenomeny
Opožděně, ale přesto bych si dovolil vyjádřit svůj názor.
Většina zde komentující, a zřejmě i autor, nezažila ve své blízkosti vraždu. A proto snadno vyjadřují vůči vrahům soucit a mluví o humanitě.
Nejde ale jen o vraždu, ale i o zmrzačení. Pachatel dostane pár let vězení – v něm musí mít zajištěné humánní podmínky, nesmí být ani nucen pracovat, po pár letech je na svobodě a oběť na vozíku, na který, a její invalidní důchod, se skládáme my všichni, kteří, v rámci humanity, nesmíme po pachateli žádat, aby potřeby oběti kompenzoval sám.
Zastávám názor, že následky ÚMYSLNÉHO trestného činu, zvláště závažného, by měly plně dopadnout na pachatele. Že především by si měl život zkazit sám sobě! Naše humánní společnost ovšem pachatele vyviní a důsledky hodí na nás všechny, kteří se k tomu nesmíme vyjádřit (tedy můžeme, ale nemá to žádný význam!).
A teď k některým bodům článku:
2) Odstrašující příklad …………… Pamatujete „orlické vraždy“? Hlavní pachatel byl odsouzen na doživotí. K soudu jej přivezli na vozíku, protože do zatčení se stačil zmrzačit v autě. Ve vězení se pak oběsil. Před tím ale dal rozhovor. A řekl, že když není trest smrti, tak že ani hrozba doživotního vězení není až tak moc odstrašující – pro nájemnou vraždu. Vždy je naděje na milost, amnestii, útěk – takže je to pak kalkulace zisků a rizik. Ale v případě trestu smrti je riziko absolutní (to nám dosvědčuje stálá existence mafií, nájemných vražd a teroristických činů v demokratických a humánních státech).
4) Trest smrti je dražší než doživotí ………………. To je ovšem praktická otázka co a jak do toho společnost zakalkuluje. Jistě – když v USA probíhá odvolávání od soudu do výkonu trestu 27 let, pak se to jistě prodraží. V ČSSR byla v únoru 1960 usvědčena zdrav. sestra, která vraždila novorozence, a v říjnu téhož roku popravena. Ošetřovatel, který před pár lety vraždil staré lidi, byl rok zkoumánm lékaři(!!), pak souzen, nyní je zavřený – prý na doživotí. Rozhodně náklady na něj budou vyšší než na tu vražedkyni!
5) Omyly a potenciál justiční vraždy ………………. Ku podivu čteme o omylech a justičních vraždách z demokratických států. Po r. 89 se u nás snažili aktivisté prokázat nějaké justiční vraždy za socialismu, ale nic nenašli! Poznámka – popravy v 50. letech není možní kvalifikovat jako omyly či justiční vraždy, to byly vraždy plánované, s pomocí justice.
6) Trest smrti je nemorální ……………….. A vraždění morální je? Zvláště vraždění plánované? Jako je terorismus a válečné zločiny? Kolik válečných zločinců v pohodě dožilo s dobrým důchodem?! Včera jsem si zase pustil něco o II.WW a připomněl si admirála Doenitze, který ponorkovému loďstvu vydal rozkaz bezohledně potápět všechny lodě. „Díky“ čemuž zahynuly tisíce civilistů. Po válce byl odsouzen na 10 let, pak dožil s admirálským důchodem a na pohřeb mu přišli důstojníci americeké armády. Jen jim velení zakázalo jít v uniformách! Značná část nacistických generálů své znalosti mohla uplatnit v bundeswehru. Japonský lékař, který na číňanech prováděl bestiální pokusy, dostal od Američanů milost, když jim předal výsledky těch pokusů! Polního maršála Pauluse, odpovědného za smrt nějakého půl milionu lidí – německých a sovětských vojáků a civilistů, Sověti ani nepostavili před soud! A připomeňme si, že bez generálů by Hitler své šílené plány mohl spřádat jak chtěl a nic by neudělal!
A co takoví soudci? Ti němečtí plynule přešli z předválečné justice do nacistické a pak zase do demokratické, procesy u nás v 50. letech vedli staří osvědčení soudci i prokurátoři z I. republiky. Proto jejich jména neznáme, ale omílá se jen několik jmen soudců a prokurátorů, kteří byli komunisté!
Ahoj vespolek, pročetl jsem vaše komentáře k tématu zavedení trestu smrti.Je zde několik velmi smyslných příspěvků se kterými se ztotožňuji, nic méně myslím si, že by byl adekvátním a nejsmysluplnějším trestem za vraždu ztráta práva na život, a rozebráním tohoto na jednotlivé orgány , které by mohli být transplantovány lidem, kteří si života váží a čekají mnohdy marně na nový orgán, který by jim prodloužil život.Myslím, že prostá poprava bez jakéhokoliv dalšího využití je plýtvání již tak vzácným materiálem jako jsou orgány pro záchranu života jiných.
když má někdo ze svědků Jehovových otravu krve, tak ho necháte zemřít, protože transplantaci krve nepovolujete?
Ano. Je jeho pravo si to zvolit.
trest smrti tady chybí a to tedy hodně ale těch nahoře se to netýká obyčejní lidé mužou třeba milionkrát volat o znovuzavedení ale je jim to houby platné. těm nahoče se nic stát nemůže když mají za prdelí věčně nějaké gorily a jejich rodiny se vozí v autech a neběhají po ulicích. hnus a hnus
Je pravda že Kájínek je 3 násobný vrah?A pride p.Zeman a udělí mu milost :)? To je ostuda českého národa a ještě z něho udělal celebritu.A lidé se sním i rádi fotí? To je co:) Ať nikdo neříká že je nevinný je viny a to 100 cent.Ale Zeman je ostudou české společnosti
když už se málo uděluje doživotí tak alespoň čtyřicet let za brutální vraždy i kojencu v dnešní době kdy zruda všech zrud své dítě uškrtí dá do krabice igelitky atd zaslouží provaz svině ale to bohužel nejde Kájínek sedí doživotně a to zasltřelil dva zmetky kteří sami páchali ruzné delikty a byli na světě absolutně k ničemu Tak kde je nějaká spravedlnost on svatoušek určitě není ale své už si odseděl a mezi námi běhají zrudy a vraždí v pohodě ZAHRAJI TO NA HLAVU to je přeci In
hnus v této zemi plné vrahu pedofilu podvodníku stydím se za to že jsem čech
články některých lidí dlouhosáhlé a o ničem Jedině znovuzavedení trestu smrti pro sadistické nestvury prospěje této zemi když to jde v americe proč ne u nás Tam se s parchantama neserouve tady je to jen samá humanita atd.Patnáctiletí parchanti přepadávají zabíjejí a co se těm zmetkum stane snížit věkovou hranici na deset let a nesrat se s nima
jaké že se nám nechce vlastní rukou nekoho zabít toho někoho myslíte asi stvůru která někoho zamordovala tak to uplně s rozkoší postavit ke zdi a vystřílet celý zásobník a alespoň malá uleva by nastala tomu věřte!!!!!!!!!!! je to humus co se v naší zemi děje pustit si večer zprávy mohou jen jedinci se silným žaludkem!!!!!!!!!!!!!!
hnusná šikmooká opice ubodala spálila a rozjezdila autem své rodiče dva lidi kteří mu dali život!!!!!!!!! dostal směšných 17 let!!!!!!!! spatně fungující elektrické křeslo aby se pěkně pomalu smažil a pomalu chcípal by i tak pro něj bylo málo!!!!!!! ZRUDA V3ECH ZRUD!!!!!!!!!“
tak jasně a stručně Za války trpěli nevinní lidé polonazí hladoví nemocní v mrazech v koncentrácích To takhle ty vraždící bestiální monstra nahnat například do Terezína dát jim krajíc suchého chleba a misku s vodou a nechat je tam pochcípat. přeplněným věznicím by se ulevilo a většině lidí co marně volají po nějaké spravedlnosti také. Jen magor muže obhajovat takové nestvury a další magor jim dát směšné tresty tot vše
Je pravda že Kájínek je 3 násobný vrah?A pride p.Zeman a udělí mu milost :)? To je ostuda českého národa a ještě z něho udělal celebritu.A lidé se sním i rádi fotí? To je co:) Ať nikdo neříká že je nevinný je viny a to 100 cent.Ale Zeman je ostudou české společnosti
opět se našlo mrtvé miminko na poli doufám že ta Svine vykrvácela a chcípla a tom měla děvka 15 km do baby boxu dostat jí do ruky nedožila by večera zakroutila bych jí krkem
Přečetl jsem si pár komentářů a přidám i svůj pohled na problém kolem tohoto barbarského trestu, jak byl autorem článku nazván.
Není důvod pro hledání kdo a co o tom říkal v minulosti, které náboženství co říká; je demokracie, já mám vlastní rozum, já dám svůj jeden hlas pro smrt , komu uznám za vhodné. Kdybych to chtěl dávat za přecházení na červenou, je to moje rozhodnutí a ve výsledku bych byl převálcován většinou. Když ho dám za úmyslnou, opakovanou, brutální … vraždu nebo nějaké jiné svinstvo, tak se asi přidá další hlasy, a ve výsledku když to bude většina = spravedlnost. Takhle snad funguje realita, ne?
trest smrti alespoň pro ty zmrdy co zabijí děti a rozřezají člověka na kusy a hodí do popelnic atd stát který nezajistí bezpečnost svých občanu ale stará se jen o své koryto a že jich tam v té bande tupcu je není vyspělý stát ale země nikoho bohužel je to tak a je to k poblití
šibenice injekce křeslo gilotina račte si vybrat vy zmrdi konec tečka a hned by bylo lépe
matka zabila golčičku po domácím porodu. má právo tahle svině jestě žít??????????
No, v těchto případech se matce dává polehčující okolnost poporodního šoku. Znám to trochu, trpěla tím moje sestřenice při dvou porodech.
oko za oko a věznice by byly poloprázdné někdo mi zabít dítě tak si počkám až vyleze z kriminálu a udělám z něj cedník amen
justiční ? tak jeden z milionu. Prostě jsi měl smulu. byl jsi v blbou dobu na blbém místě. Takže se donekonečna bude omílat justiční omyl. Takže ti zmetkové budou mordovat dál a dál. jděte do háje . To jsou kriminalisté a soudci takoví blbci že při dnešních vymoženostech jsou schopní dovést do vězení uplně nevinnéhp člověka????????? tak at složí své funkce a jdou pracovat s koštětem na ulice. Mimochodem to by zrovna vězni mohli nač se mají válet za naše peníze ve vězenském hotelu
když už není možné obnovit trest smrti a když nikdy nepochopím proč ne a co koho k tomu vedlo aby ho nesmyslně zrusil. Tak aleevychovatspoň doživotí v kobce dva metry krát dva metry.K žrádlu suchý chléb a voda.Nic víc nic mín.A zruda by si hned rychle uvědomila co provedla ale bohužel už by bylo pozdě.Už by neměl pražádnou šanci zrovna jako obět kterou škrtil bodal dusil řezal. jen tímto zpusobem by se společnost zbavila ODPADU kterého není možné Nikdy převychovat naopak . Co nezná to se v kriminále ještě přiučí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Dobrý den paní Marie Adámková.
Mnohokrát Vám děkuji, že jste mi svými komentáři oživila tento můj starší článek. S chutí jsem si jej celý i s diskuzí znovu přečetl, a bohužel musím konstatovat, že jsem se v článku (a především pak v diskuzi) dopustil mírné demagogie, logických a argumentačních faulů, a že jsem se nechal – jak paradoxně kritizuji v článku – unést emocemi. Dnes bych, ačkoliv se stále domnívám, že trest smrti je zpátečnický, asi tak zarytě netvrdil, že trest smrti je nemorální, a že může být morální pouze tehdy, když vrátí oběti život (viz komentáře uživatele „kamil“). Filosofický aspekt článku je rozhodně nedotažený a potřeboval by být zpracován pečlivěji.
Článek jsem psal kvůli snaze přimět lidi zamyslet se a diskutovat (což se povedlo). Upřímně se omlouvám, jestli se Vás článek nějak osobně dotkl – i když bylo jeho záměrem provokovat, rozhodně jsem nechtěl nikoho urážet. Zároveň Vás prosím, abyste se mírnila ve svém projevu. Není nutné nazývat mě magorem a posílat mě na psychiatrii, do hajzlu či rovnou do pekla. Děkuji.
Autorovi článku-.nejste normální běžte na psychiatrii.Jenom magor muže napsat to co Vy.tady kvete pšenka každému individuu.Země nikoho Jděte do hajzlu a potom rovnou do pekla
Existuje statistika, že trest smrti nesnižuje množství smrtelných činů neboli člověk co páchá trestný čin smrti nepřemýšlí, když umlátí své dítě, soka v lásce sekerou, dostanu tolik a tolik. Jedná pod vlivem emocí.
Prevence se základ všeho. Všechny lidské činy, ty hrozné vznikají pod vlivem potlačení a pak vybuchnou do vědomí a dokud lidé nebudou mezi sebou normálně komunikovat, uvolňovat vnitřní napětí, tak se to bude opakovat.
Tím neobhajuji manželské hádky.
Hádají se jen dva blbci, inteligentní lidí se domluví.
Mícháte dohromady vraždy z vášní a vraždy plánované. Proto jsou tak často vraždy z vášní hodnoceny jako zabití – pak samozřejmě s nižšími tresty.
humaniste rovná stejné zrudy jako ti co vraždí lidé bez mozku preji jim aby nejaká taková zruda kterou nazývají člověkem spáchala hnusný sadistický zločin na jejich rodine to by potom asi své názory smetly ze stolu. at si srovnají v hlavě co to tady plácají za bláboly nemají všech pět pohromadě. trest smrti je jediné možné řešení jak se navždy zbavit takových ZRUD. každá matka kdyby dopředu věděla co z jejígo dítěte bude by ho raději zž v kolébce uškrtila tomu věřte vy lidumilové a obhájci lidského plevele
jaké že je trest smrti dražší než vězení co to je za nesmysl Předem vyhlásit jakou smrtí koho zabiješ takovou smrtí ty zmetku chcípneš.ubodání nožem nic nestojí . Jak je možné že tupá vláda pořád dokola omílá nesmysly jako kouřit v hospodách nebo nekouřit a že se lidi bojí na ulicích že je někdo utluče pro stokorunu aby měl na drogy a nic se mu nestane zahraje to na hlavu .tak to jim je uplně fuk. jak muže mít sadistický vrah obhájce jak muže někdo obhajovat takovou zrudu která patří na sibenici Nejsou peníze na nic.N a nemocné děti se žebrá po ulicích Na staré lidi v ustavech taky peníze nejsou.A zrudy které patrí pod gilotinu a válej se v kriminálech peníze jsou. Trest smrti žádné barbarství není to muže napsat jen ubožák s inteligencí žížaly. trest smrti je jediná možná ochchrana a jistota že teková zruda už nikdy nikoho nezavraždí. A ted si klidně minusujte vy pokrytci
pracuji u miminek jsou to nádherná bezbranná stvoření lákající k pohlezení pusinkování atd jdyž slyším v televízi že se nějeká zruda zbavila tekového človíčka otvíra se mi kudla v kapse takovou mrchu chyiit odebrat vaječníky a dělohu a nechat ji schnít v kobce o vodě a chlebu . jsen pro trest smrti vo co tady je je jen výsměch pozustalým přála bych všem těm lidumilum aby zažily to co zžívají lidé když jim někdo odporným zpusobem zavraždí jejich nejbližší asi by přestali mít své debilní humanistické názory je mi z toho na blití
Do lesa vykopat sám sobě hrob a konec Zrudy nezaslouží žít.Děvky co utlučou novorozeně o zed.Zmetkové co hodí holku z okna a když to přežije tak ji uškrtí ,proberete se vy nechutní humanisté jste stádo debilu bez mozku
Zajímavý článek, ale třeba já na trest smrti pohlížím úplně jinak a proto mě všechny argumenty v článku míjí. Vrah se dobrovolně vyčlenil ze společnosti a pošlapal práva ostatních nejhorším možným způsobem. Proč takovému člověku zaručovat práva? To je nesmysl, takový člověk má veškerá práva pozbýt a v rámci oddělování zrna od plev by měl být eliminován nejlevnějším a nejspolehlivějším způsobem, což je poprava. Tedy nic osobního, žádná pomsta.
3) Žalář není dostatečná alternativa, protože narozdíl od popravy bude zaměstnávat vězeňský personál a stát nemalé peníze.
4) To ovšem není argument proti popravám, ale ve skutečnosti spíš proti jejich příliš náročnému provádění. Ve skutečnosti stačí pár chlapů, pouta, pytel na hlavě a osamělý výstřel na vězeňském dvoře. Výsledná cena pár tisíc Kč.
5) S tím souhlasím, ale opět. To ve skutečnosti není argument proti popravám, ale proti špatnému vyšetřování. Osobně bych k trestu smrti přikročil pouze v případech, kdy o vině pachatele není nejmenších pochyb, například je přímo chycen při činu, nebo se jedná o typy jako Breivik.
Závěr nechápu už vůbec. Jaká morálka? Ta je přece relativní. Pro jednoho popravy morální jsou, pro druhého ne. Samotný fakt, že podle někoho jsou nemorální, přece není argumentem proti nim. To je prostě jen názor. I já bych byl rád, aby se lidstvo pozvedlo a putovalo směrem k nějakým ideálům a i právě proto bych se lidského plevele zbavoval.
A k závěrečnému citátu – je to demagogie, protože mrzačení je prostá pomsta. Výhružný efekt tedy podle psychologů neexistuje a useknutí ruky opravdu není zárukou, že někdo už nebude krást. Useknutí hlavy vrahovi je naproti tomu něco jako pletí zahrádky. Škodlivých kusů se prostě zbavíme, nemusí to být nic osobního, důležité je, že bez hlavy už neškodí.
ano nez hlavy už neuškodí tak by to mělo být to by byla jediná jistota že už nikoho neubodá nerozřeže nezakope atd a tu hlavu vystavit klidně jako ve středověku neboť zákony naší země nejsou ani středověké ty jsou přímo sto let před opicemi hnus hnus a znovu hnus
Ve všem bych Vám dala za pravdu. Ale co byste dělal jako rodič, v případě, že by Vám někdo znásilnil a zavraždil dítě? Kdybyste si jen na okamžik představil jeho strach a bezmoc ve chvílích, kdy Vás nejvíce potřebuje?
Jsem matka a pokud by někdo ublížil mé rodině, nechtěla bych víc, než aby trpěl stejně. Aby si prošel stejným peklem, zažil stejný strach.
Kdyby společnost lidí fungovala tak jak má, vrahy popraví, smečka jede dál.
vyřešeno.
žádné slaboduché diskuze já bych tohle a ono. Vás by ve smečce popravili.
Dovolím si nesouhlasit. Jediným problémem trestu smrti je justiční omyl (či, chceme-li, justiční zlovůle). Vše stran tohoto problému je obsaženo v množině lidských nedokonalostí a selhání. Činy, jež zasluhují trest smrti, však nejsou selháním lidského jednotlivce, ale důkazem jeho postavení mimo lidskou společnost. Připustíme-li, že opakovaná či mnohonásobná vražda je sice krutým, leč stále jen lidským selháním, připouštíme, že strpíme nelidi mezi sebou se všemi fatálními riziky tohoto stavu.
Pojetí soudů má také vady. Ti, již se dopustí zločinu, mají příliš mnoho volnosti k licitaci s fornou a výší trestu prostřednictvím svých advokátů, mají-li na to prostředky (vliv). Přitom je velmi snadné ukotvit společnost pomocí sdílených mravních principů, jež plně přejímá právo a které působí jak preventivně (odstrašením nekompromisním a nelicitovatelným trestem), tak následně (oním trestem). Porušil jsi zásadu, ztrácíš práva. Jak prosté, milý Watsone.
Závěrem pouze připomínka, že osnovatelé genocid až příliš často uniknou rychlému absolutnímu trestu navzdory zcela jasnému porušení elementárních principů opravňujících účas v lidské společnosti. Relativizace práva pak pouze dále přenechává prostor pro tržní, nikoli justiční způsob rozhodování o vině a trestu. Takže lépe než tvořit spekulativní a reálně nepodložené argumenty proč ne trest smrti je zamyslet se nad činy, jež zaslouží být takto trestány v podmínkách silné mravní kotvy. Bez té se každá společnost časem rozpadne zevnitř…
Davide, konečně jsem se k tomu článku dostal a předkládám zde několik připomínek, které nutně nemusí být totožny s mým osobním názorem, nýbrž předpokládal bych jejich vyřešení, aby tvůj článek nebyl vyvrácen.
Chybí mi zde trochu logická spojitost mezi potrestáním provinilce a jeho psychickým prozřením a probuzením se jeho svědomí. Jak dokážeš garantovat, že po 30 letech vězení člověk najednou pochopí nesmyslnost a hrůznost svého činu? A co když čin (byť trestný) byl spáchaný na základě racionálně povedené logické dedukce? (př. děti potřebují ihned nákladnou léčbu, vykradu banku, strážný na mě míří pistolí, zastřelím ho abych nezemřel; jiný př. někdo se chystá odhalit citlivé informace, jež zničí mou kariéru a já upadnu ve společenskou nemilost a všeobecný posměch, rozhodnu se ho odstranit než to udělá, neboť odnětí svobody je pro mne menší zlo)
A nyní k tvému pojetí morality. zde celá koncepce stojí na predikci nejvyššího a nezpochybnitelného práva – práva na život každého jednotlivce a v každé situaci. Stejně jako v případě základních práv i zde dle mého názoru lze uplatnit princip reciprocity. V případě, že někomu způsobím majetkovou újmu, vzdávám se tím práva na tu část svého majetku, která plně uhradí vzniklou újmu. V případě, že někoho unesu, vzdávám se tím práva na svou vlastní osobní svobodu. A co případ kdy někomu uzmu právě to nedotknutelné právo na život? zasloužím si pak společenskou ochranu a garanci vlastního práva na život? Ztráta práva na život se nutně nemusí rovnat trestu smrti, avšak z morálně abstraktního hlediska téměř nelze pochybovat o její spravedlnosti. K tomu ideálně viz asi předposlední či poslední úryvek z učebnice Romana Davida o politologii (název a autora případně dodám).
Právo na život je totiž něco s čím se člověk rodí a co se společnost i stát zavázali uznávat a ochraňovat. Co však s člověkem, který tuto ochranu znemožňuje a tudíž se vzpouzí a porušuje společenskou smlouvu? Netvrdím, že společnost získává práva jej zabít, nelze však popřít že logicky ztrácí povinnost jeho život chránit a garantovat.
Díky za reakci. Pokusím se odpovědět postupně podle tvého komentáře. Snad i přehledně a smysluplně.
Garance nápravy. Podívej, tohle samozřejmě garantovat nemohu. Nemůže to garantovat nikdo. Asi se ale shodneme, že i když to garantovat nedokážeme, stejně pustíme drobné zlodějíčky po nějakém čase na svobodu. Nebudeme je věznit po celý jejich život, či je zabíjet. Garance čehokoli – zvláštně v sociálních vědách, je velice ošemetná věc. Nicméně trest smrti nenabízí ani tento prostor. Potenciál nápravy je v něm (logicky) mnohonásobně nižší.
Čin spáchaný racionálně. Tenhle bod bohužel moc nechápu. Pokud člověk spáchá trestný čin, musí za něj pykat. Když se oprostíme od polehčujících a přitěžujících okolnostech, i racionálně spáchaný trestný čin je stále trestný čin. Otázka morálnosti se zde dostává do heinzova dilematu a posledního stádia Kohlbergovy morálky. (předposlední je právě to lpění na zákonu, které tady však musí být). V posledním stádiu vlastně ani nejde o to, jestli někdo provede trestný čin, ale spíše o to „proč jej provedl“. V tomhle kontextu mohou být tyhle činy morální. Je to však debata jiná odvíjející se od konkrétních zločinů a jejich motivů.
Morálka morality. Nejsem si úplně jist, jestli je nutnou podmínkou mého pojetí morálky stavět právo na život na nejvyšší stupeň. Naopak. Kdyby byl trest smrti něčím adekvátním. Tedy nějak by napomohl té mrtvé osobě – dalo by se o něm uvažovat. Stejně jako reciprocita krádeže – ukradu něco – vrátím to a pomůžu tomu okradenému. U trestu smrti je však tento aspekt nedokázaný. Tím, že zabiju vraha, oběti nijak nepomůžu. Jaká je to pak reciprocita?
Jak to teď myslíš? Zní to zajímavě. Ještě se k tomu vrátím.
U trestu smrti je i problém to, že jej vykoná společnost. (ostatně, o možnosti vzít si právo do svých rukou a nechat vykonávat trest smrti vlastní lidi asi nechceme ani slyšet.) Proč? Protože dle mnohých poznatků sociální psychologie nese právě systém vekou část viny na většině zlu. Nikoliv jen osobní dispozice, nýbrž i situace vytvářené systémem (za nedlouho zde zveřejním můj nový článek s příznačným názvem Luciferův efekt: jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí?, určitě na něj pak mrkni.) Proč potom popravovat lidi, když za jejich vinu neseme dost možná odpovědnost jako celá společnost? Nechápej mne špatně, věřím ve svobodu volby a zodpovědnost za své jednání. Jen tady nevidím nikoho, kdo by měl morální právo popravovat. Bůh by nám to silně ulehčil.
S poslední větou by se dalo souhlasit, pokud by si uvedl na pravou míru, kdo vlastně pak je člověk bez práva na život. Jaké má práva? Jaké má povinnosti? Jak by vypadala taková společnost? Nediferencovala by se do disutopické „kastovní stratifikace, ve které by byli ti nahoře, ti uprostřed, a ti dole?
Trest smrti nás doprovází od pradávna. Nikdy jsme ale neměli takové kapacity, jak zločince udržet mimo společnost a zabránit jim opakovat svůj čin. Dnes je již nemusíme zabíjet. Nemusíme riskovat, že popravíme nevinného.
trochu jsme se nepochopili. zkusím to ještě jednou a pokud mé schopností umožní, jasněji.
ad1) mluvil jsi o výhodě neabsolutního trestu v tom smyslu, že umožňuje vrahovi se napravit (o ostatních zločincích se zde bavit nemusíme, neboť není na místě předpokládat, že trest smrti by se dal legitimně uložit za cokoliv jiného než útok na právo na život jiného). Otázka po garanci nápravy je pak vcelku důležitá, protože právě klasifikace uvězněného, jako napraveného by měla být jednou z podmínek jeho propuštění na svobodu. V případě, že nápravu garantovat nelze, je jeho propuštění na svobodu potenciálně nebezpečné pro společnost a nezbývá než doživotní vězení. Jenže doživotní vězení bez naděje na propuštění může být někdy krutějším trestem než samotná smrt. jinými slovy, pokud nelze garantovat nápravu u vraha, celý jeden benefit z těch, které jsi zmínil padá.
Ad2) chtěl jsem tím říci, že prostě někdy stojí za to zabít výměnou za doživotní či zpravidla jen několikaleté vězení. viz ekonomická analýza práva obojí potud však jen naokraj, to není jádro pudla, spíše jen krátké poznámky co mě po prvním přečtení napadly
Ad3) jádro pudla je tady. Nejprve je potřeba si uvědomit v čem spočívá princip reciprocity, nebo v tomto případě spíše princip talio moderního typu. Nejde o to jen odškodnit, ale také a to zejména o ztrátu toho práva či té svobody, které jsem svým činem omezil či sebral jinému. V případě vraždy oběti totiž nepomůžeme nikdy, takže o přímém odškodnění se tu lze bavit jen těžko. Lze však odškodnit její blízké a zároveň vymáhat dluh, který u společnosti vzniká tím, že byla porušena předem daná legální pravidla. Ten vrah nešáhl nikomu na jeho svobodu, nýbrž na život. Ohrozil právo na život a princip reciprocity je právě v tom, že toto právo ztrácí. Zpolečnost již jeho právo na život neakceptuje a odmítá ochraňovat. Bude-li mít infarkt, nevyjede pro něj sanitka. Bude-li chtít skočit ze střechy či si prohnat kulku hlavou, žádný policejní psycholog jej nepůjde přemlouvat, aby tak nečinil. Onemocní-li zpravidla nevyléčitelnou chorobou, nikoho to nebude zajímat (dostane tak leda morfium za předpokladu že oběť před jejím zabitím např. nemučil). Společnost jej nezabije, jen přestane respektovat jeho právo na život. Bude pro ně již mrtvý.
jaká poprava nevinného v dnešní době je tisíc možností jak vraždu prokázat a zrudu usvědčit. zabil jsi dobře ale čeká tě křeslo a oni by si dali pozor a ne že ne. takhle jim hrozí tak deset let a jsou venku a mužou mordovat dál. v této hnusné zemi jsou vyšší tresty za majetkovou činnost než za vraždu a to hruza všech hruz stačí si pustit zprávy v televizi a když už není zrovna lidská obět tak je to uřízlé ucho pejskovi nebo řezání masa z živého koně.jak vůbec dopadl jen zmetek co toho koně odřezával. já ho dostat do ruky tak by dopadnul jako ten kun
Velmi rozumné připomínky. Právě Vámi zmíněná zásada reciprocity reflektuje to, že zločinec se zachoval nelidsky (neodpovědně) nerespektovav obecně sdílené mravní (a právní) principy a ztratil tak práva, jež upřel jiným. Pochopitelně nejde o vulgární „oko za oko, zub za zub“.
Trest smrti , pomineme-li absurdní případy doktora , pomluvy tzn. lidského faktoru přemýšlení , je zde odpradávna u jakýkoliv živých bytostech . S ohledem na přemnožení lidstva a stím spojené zabírání biotypů a vyvražďování živých tvorů (zvířata, lidi ) nevidím žádný důvod k zavedení trestu smrti v lidské společnosti v určitých případech . ( viz Sýrie 200 000 obětí , terorismus a jiné ) . Vše okolo jsou jen filosofické slova ve větru duševního násilí a individuálního egoismu humanismu !!!!! Howg .
Všechny Vaše morální zásady půjdou k čertu, když to zavražděné dítě bude Vaše.
To se nám to filozofuje, když se to mně osobně nedotýká.
Nevím, jak bych se v takové situaci cítil. Neumím si to představit. Obávám se, že do takové role se neumí vžít nikdo, proto bych z toho nevyvozoval závěry.
Obávám se, že plujete na vlně relativismu tak mocně, že si ani neuvědomujete, že některé činy jsou jednoduše činy proti lidskosti. Nejde přece o to, zda si jako poškozený uvědomujete výši škody, ale zda sdílíte či nesdílíte obecně lidské mravní principy. Ten, kdo hodlá vzít život jinému, musí počítat s tím, že tím bere život i sobě. U majetkový trestných činů obdobně…
K Vašemu článku – máte v mnoha věcech pravdu, třeba jako v tom, že kdo my jsme, abychom rozhodovali o životě či smrti druhého a zda je moudré soudcům svěřit takovouto moc. Ovšem jsem přesvědčená, že lidi by po trestu smrti nevolali tak urputně, kdyby měli jistotu, že vězeň se bude mít opravdu špatně. Místo, kde mám 3 teplá jídla denně, postel, střechu nad hlavou, možnost si jít zaposilovat nebo jít do knihovny atd. nepovažuji za nápravné zařízení, kde by člověk trpěl a pykal za svůj čin. Jó, pokud by se tyhle zrůdy posílaly do pracovních táborů, kde by dřely od úsvitu do soumraku v uranovém dole nebo pokud by aspoň byly zavřené v chladných temných kobkách o chlebu a vodě v místech, které připomíná středověkou šatlavu – myslím, že by lidé cítili větší zadostiučinění. A konečně – systém amnestií a promíjení části trestu po pár letech dobrého chování – to je to, co lidí děsí a rozčiluje, že vrah jednoho dne bude zase mezi námi, i kdyby byl předtím dvacet let pod zámkem. Tak proč se ho nezbavit jednou provždy? Bude na světě o zločince míň a všem se bude lépe spát, že zrůda, která zabila dítě s námi nedýchá stejný vzduch. Otázkou ovšem zůstává, kdo si lajzne tu zodpovědnost, justiční omyly nejsou bohužel žádný mýtus.
V podstatě souhlasím. Dnešní vězení je často hotel. Otázka je co a v jaké míře omezit. Příděl jídla? Základní práva – jako právo na vzdělání apod.? Nebo jenom podmínky (postel, denní režim)? Nebo naopak něco přidat (povinnost pracovat)?
Často zapomínáme na to, že tyhle „zrůdy“ jsme si ve společnosti stvořili my sami. My sami neseme odpovědnost za to, co napáchali. Úmyslná, krutá vražda jakéhokoli tvora, potažmo dítěte, je neomluvitelná, ale je důsledkem společnosti a jejích hodnot. Hodnoty bohužel ale nevrátíme tak, že zrůdu jednoduše taky zabijeme…
Nezlobte se na mě, ale já jsem nikoho nestvořil. A společnost, ve které žiji, nikoho nenutí zabít malou holku. Neklaďte na mě ani na společnost zodpovědnost za něco, za co ji neneseme. Za vraždu nese zodpovědnost právě jen vrah. (V jakém světě to žijete, že tam vytváříte vrahy??)
Já žiji ve světě, kde každá mince má dvě strany. Kde jsou týrané a zanedbávané děti a stane se, že se to (z mnoha důvodů) neřeší. A z takových ubohých bytostí pak rostou násilníci a vrahové. Já totiž neznám šťastného člověka, který by měl zapotřebí někoho tyranizovat a zabíjet. Ale nevím, třeba máte jinou zkušenost a máte plné právo se mnou nesouhlasit. Ovšem, pokud se bude stále dít tohle, musíme nést následky (a taky je poneseme) jako celá společnost. Nebo bychom si možná jako společnost neměli klást právo odsoudit „stvůru“, když nejsme schopni nést odpovědnost. Ale dokud se bude dít tohle, pak řešení – zabijme „stvůru“, prostě není řešení celkového problému. Alespoň podle mě. Ale nemám patent na rozum a ani se podle mého názoru nikdo neřídí, takže jen připomínám celkovou problematiku, která tím vyvstává…
Vím, kam míříte. Přesto věřím, že člověk má vždy možnost volby. Je to jeho dar i prokletí. A to si myslím i přesto, že už tak trochu tuším, jak moc nás ovlivňují geny, sociální podmínky, výchova, okolí i nevědomí. Musím v to věřit. Jinak by se mi sesypal celý můj náhled na společnost a člověka jako domeček z karet.
Souhlasím s tím, že zabití stvůry není řešení.
A doufám, že se mýlíte, když píšete, že poneseme celá společnost následky za tyto stvůry. Troufnu si říct, že právě je trest je převzetí odpovědnosti za tyto lidi. Nemít odpovědnost, ignorovali bychom je a nastal by chaos. Vaše vyhlídka odpovědnosti je příliš idealistická, neuskutečnitelná a snad je to i dobře. Člověk by měl mít tu možnost páchat zlo, aby ocenil dobro.
Tady je zajímavá polemika. Tohle se děje – v naší společnosti.
Ale obvykle se tohle neděje u národů, které tak nějak zůstávají u svých kořenů, žijí s přírodou, respektují život a – jsou tak šťastní. Nežijí jako my, tedy my, „vyspělá“ společnost. O spoustě takových národů třeba nemám ani páru, ale je to tak, funguje to. A pokud se tam násilný čin stane, odpovědnost nesou všichni, protože dopustili, aby od nich někdo „odešel“, vzdálil se. A pracují s tímhle faktem.
Že je to idealistické? Možná, ale není to nemožné, jak to tak vypadá…
Vážně je zde těžké připustit myšlenku, že je chyba v pojetí společnosti? A dá se na tohle jednoznačně odpovědět?
Chyba samozřejmě je i ve společnosti. Společnost je většinou taktéž viníkem. Je to další argument, proč je nemorální, aby společnost popravovala vrahy, když je dost možná sama stvořila. Z psychologie víme, že člověka ovlivňují dispozice (charakter, vule, geny, …), situace a systém. Naše společnost zaměřená na individualismus podporuje především dispozice a na zbytek často zapomíná. Do tohohle bodu je Vaše úvaha naprosto správná. Teď však nastává ten idealistický problém, jak tohle aplikovat do práva. Právo je založeno na jedinci, individualitě, svobodné vůli. Bylo by asi neaplikovatelné, abychom zároveň s vrahem soudili i společnost. Nebo, si to možná jenom zatím neumím představit. Proto jsme prostě omezeni na to, abychom trestali malé ryby. Čímž se nevylučuje, že bychom neměli usilovat o zlepšení vody a rybníku, ve kterém ryby žijí…
A umíte toto své tvrzení nějak podložit? Antropologicky to toiž vůbec takto jednoznačné není. Ruth Benedictová provedla začátkem 20. stoeltí průzkum přírodních národů a srovnávací studii při které vybrala z každého světadílu po několika národech na stejné společenské úrovni (kmenové zřízení) a podle možnosti nedotčené civilizací. Výsledky byli docela zajímavé – z hlediska zločinů se podařilo tyto kultury klasifikovat do tří kategorií. Přičemž první – byly kultury přátelské životu – tedy zločinnost u nich prakticky neexistovala. Druhou byly kultury, které měli zločin, tak jak ho chápeme my a taky tresty počínaje vyloučení, trestem smrti konče. Poslední skupinou pak byly ty skupiny, které násilnické chování měli integrované ve své kultuře a byly z hlediska naší morálky kompletně perverzní. Takže ono je to o dost složitější a není to dáno technickou úrovní (což je v našem kontextu asi nejvýraznější aspekt civilizace)
Já jsem toho názoru, že i nešťastný člověk si může vybrat. Jedna věc je, že mě okolnosti dotlačí k tomu, abych ukradl chléb, jiná věc je, když někoho zavraždím.
Přesně z tohoto důvodu je adekvátním trestem za vraždu trest odnění života, nikoli poze svobody. Odnětí svobody je pro mnohé odsouzené celkem komfortní způsob existence oproti běžné existenci na svobodě. Zloděj chleba z hladu pak není zloděj v pravém slova smyslu, protože mu bylo odepřeno základní lidské zaopatření (ať již podmíněné či nepodmíněné prací) a on nemá reálnou možnost volby. Mnozí filozofové a právníci by měli objevit kouzlo vývojových diagramů…
Také nemohu s anonymem souhlasit, že jsme si ve společnosti takové psychopaty vytvořili. Možná bychom mohli hledat chyby ještě tak možná „v rodině“. Společnost se musí bránit proti takovýmto psychopatům. Jediná obrana je vymazat je ze světa. Není to ani prevence, ani zastrašení ostatních ani náprava. Je to nutnost chránit slušné lidi aby se nestalo, že se psychopat bude pozůstalým vysmívat po předčasném propuštění za slušné chování. A může v klidu vraždit další. Jsou i takové případy. Každopádně debata je akademická, neboť bohužel jako člen EU máme s trestem smrti smůlu.
Ještě bych rád upozornil na jednu absurditu našich zákonů, a to promlčení vraždy…
Ano, zároveň ale ty hodnoty také nezachráníme tím, že se budeme pokoušet se zrůdou jednat lidsky.
Jakkoli máte obecně pravdu, nevyvozoval bych z toho žádný závěr pro situace, kdy už je tak říkajíc pozdě a neodčinitelné zlo se stalo.
hodnoty nevrátíme ale zrudu popravit a alespoň tak maličko ulevit pozustalým po obětech. humanisté jsou stádo individuí bez mozku a zřejmě i bez emocí .
Když hovoříme o trestu smrti, musíme se zamyslet nad tím, v čem leží spravedlnost. O tom existují různé názory, faktem ale zůstává, že kořen spravedlnosti leží v rovnosti. Proto má bohyně spravedlnosti, Diké, v ruce váhy. Slovy Immanuela Kanta pak řeknu: „Also: was für unverschuldetes Uebel du einem Anderen im Volke zufügst, das thust du dir selbst an. Beschimpfst du ihn, so beschimpfst du dich selbst; bestiehlst du ihn, so bestiehlst du dich selbst; schlägst du ihn, so schlägst du dich selbst; tödest du ihn, so tödest du dich selbst.“ (Kant, I.: Metaphysik der Sitten §49E) Trest smrti znali už ve starém Řecku, ze ze kterého naše civilisace vzešla, nevím, jestli lze je či Kanta označit za barbary. Kant spravedlnost viděl právě v rovnosti, a vrah si tak nic jiného, než smrt, nezasloužil. Měl na ni dokonce i právo. Kant dokonce říkal, že i kdyby se hypotetický stát rozpustil a každý z občanů si šel po svém, poslední z nich má mravní povinnost jít do vězení a odsouzené vrahy zabít. To je snad už přehnané, jinak s ním ale lze souhlasit. Vy argumentujete efektivitou a ekonomickou stránkou: souhlasím s tím, že vaše argumenty jsou stran tohoto správné, nesouhlasím ale s jejich použitím: v otázce spravedlnosti nelze provádět kupecké počty stran toho, jestli se nám to vyplatí. Nezapomeňme, že ani odsouzeného bychom neměli používat jako prostředek k něčemu jinému. Co se recidivy týče, u trestu smrti jistě není. Argument justičním omylem je podobný argumentu, proti kterému se vymezujete v bodě 3; měli bychom usilovat o zkvalitnění justice a nikoli sklouzávat k nedostatečným kompromisům. Konečně bod šestý: morálnost či nemorálnost čehokoli nemůžete posuzovat podle toho, jak to možná dopadne či nedopadne. Pokud na vás mířím zbraní, vystřelím a vinou své špatné mušky netrefím vás, ale jiného vraha, který vás shodou okolností chtěl také zabít, neřeknete, jak mravně jsem se zachoval, když jsem vám zachránil život. Podobně to, že trest nevrátí oběti život neznamená, že je nemorální. To bychom pak vraha nemohli ani zavřít do vězení, protože to oběti také život nevrátí. Zpátečnickost a sobeckost trestu smrti také nelze jen tak konstatovat, to je váš názor, který ale rozhodně nemusí být platný. Konečně odmítat trest smrti z principů humanity znamená nepochopení toho, co to je trest smrti, co to je humanita, a tak nakonec skončíte v něčem, čemu se populárně říká „pseudohumanita“.
Souhlasím s tím, že podstatou spravedlivosti je rovnost. Není možné, aby za stejný čin provedený ze stejného motivu a za stejných podmínek dostal někdo doživotí a někdo 3 roky. Takovou rovnost nabízí trest smrti i doživotí. Samozřejmě nepovažuji Kanta ani antiku za barbarství. Měřítko je relativní. A to směrem k vyspělosti a době. Proto je v nadpisu dovětek „přežitek“. I ten největší pokrokář narozený před dvěma tisíci lety může být v dnešní době barbarem. (trochu nadsázka, ale snad víte, co tím chci říct.) To, že znali trest smrti znali už v antice, neberu jako nějaký argument. Znali tam taky moc dobře pederastii a dnes po ni nikdo nevolá.
Přiznám se, že Kantem jste mne zaskočil. A to velmi. Děkuji. Já Vás pro změnu zase odkážu na esej O zločinech a trestech, ze které v podstatě dneska vychází náš systém, od Beccarii, který se domníval, že dlouhodobá ztráta svobody v podobě vězení je větším trestem než smrti. V eseji se píše mj.:
Ekonomická stránka věci je zmíněná především z toho důvodu, že se stává častým argumentem příznivců trestů smrti („Poprava je levnější, přeci nebudu vraha živit ze svých daní po celý jeho život“ apod.)
„Argument justičním omylem je podobný argumentu, proti kterému se vymezujete v bodě 3.“ Není. Usilovat o zkvalitnění justice bychom samozřejmě měli. Ale je rozdíl, když někomu uteče vězeň z vězení a když zabijeme jako stát, jako společnost, zcela legálně nevinného. Nemusíte se mnou souhlasit, ale já tam prostě rozdíl vidím.
Trest má svůj praktický účel. Vězení samo osobě je hrozbou pro většinu lidí, proč nekrást. Trest sám o sobě potrestá člověka za špatný čin a v podstatě jej vychová k tomu, aby jej nedělal. Takhle funguje lidská psychika. Díky tomu se dítě naučí společenským návykům. Díky tomu funguje naše společnost. Trest smrti tenhle praktický účel nemá. A pokud má, milerád bych o tom četl nějakou studii. Zcela vážně. Dost možná by to nakonec změnilo můj náhled na trest smrti.
Morálka je vždy problém. Díkybohu. Po předchozím odstavci si teda troufnu znovu napsat, že stále považuji trest smrti za nemorální, neboť vraha můžeme a musíme zavřít do vězení. Nemusíme jej však zabíjet.
A konečně pseudohumanita. Zde bych rád slyšel, co tedy trest smrti je, co je humanita a nakonec i – a to především – co je populární pseudohumanita. Protože je dost možné, že za pseudohumanitou vidíte něco jiného než já.
Děkuji za reakci a těším se na další komentář!
Vážený pane Lacko,
proti vašemu rozboru se musím ohradit. Plkáte nesmysly a ještě to dáváte na internet.
Není mým zvykem, reagovat na články, ale taková snůška blbosti mě přivedla v tak závažném problému, jako je trest smti, reagovat. Pletete si vykradení banky s vraždou malého bezbranného dítěte, které mělo celý život před sebou. Nikdo nemá právo ničit někomu bezdůvodně ( a hlavně dítěti) právo na život a pokud ano, musí za to zaplatit a cena je jediná. Ani kdyby dostal 10 (el.) křesel, tak to nenapraví ani z 1%, tento čin. Takže trest JE ADEKVÁTNÍ.
Společnost volá po trestu smrti pouze ve zcela vyjímečných případech.
Nejsou to emoce, ale pouze elementární spravedlnost. Někdo kdo úkladně, brutálně znásilní a zabije dítě, nemá právo na svůj život a ani právo žít v lidské společnosti. Nejde o odplatu, ale o trest, která je adekvátní. Jestli si myslíte, že je adekvátní 20 let, tak se jen směju.
Představa zmaření dětského života, pominu-li jeho utrpení před smrtí, zničené životy příbuzných, slomená srdce kamarádů, spolužáků atd. Zmaření celého mladého života a života potomků.
Trest smrti není ani o prevenci.
Ani odstrašující příklad.
Trest smrti se má aplikovat pouze v jistých případech, dnes jsou DNA testy a ty omyl zcela eliminují při znásilnění.
Trest smtri ve vyjímečných případech, jako například sérioví vrazi – spartakiádní vrah, vrazi dětí.
Nebavím se o vraždě v afektu!
Mluvíte o ekonomické stránce, to už je vážně k smíchu. Soudnému člověku je jedno jestli to bude stát dvakrát tolik než vězení.
Další skvělý důvod: takový člověk už nesmí mít nikdy šanci opakovat svůj čin a zde zabírá pouze trest smrti. U nás je zvykem pouštět po polovině trestu za slušné chování.
Že EU zakazuje trest smri je další omyl.
Můžete „filozofovat jak chcete“ za své názory dám ruku do ohně.
Doufám, že jste v prvním ročníku, jnak potěš pánbůh, za takové filosofy.
Ještě napište o multikulturalismu v naší společnosti, a pseudohumanismu, jestli tušíte kam mířím a máte prácičku na filosofii hotovou. Hrůza.
ing. Ivan Rákosník, Praha
Vážený inženýre Rákosníku,
z Vašeho náhledu na trest smrti jsem pochopil, že jediné, co od trestu smrti očekáváte, je bolestivá smrt, kterou byste mohl sledovat online a nabažit tak svou (snad úchylnou?) touhu po pomstě. Jinak vážně nevím, na co přesně reagovat. Nicméně se o to pokusím…
1) Většina mým plků je ozdrojovaná a můžete si je ověřit.
2) Nepletu si vraždu malého dítěte s vykradením banky. Ale vy evidentně nechápete slovo „adekvátní“, které jste několikrát použil. Sám píšete, že i kdyby byl člověk 10x popraven na el. křesle (vážně netrpíte nějakou úchylkou?), tak to nenapraví ani 1% jeho činu. Z toho jste vydedukoval, že je to adekvátní trest. Omyl. Není. Adekvátní trest by to byl, kdyby to odčinilo alespoň 90% činu. A proto, jak píši, je tenhle trest nemorální.
3) 20 let, 5 let, doživotí. Nikde jsem se nevyjadřoval k žádnému konkrétnímu případu. Tyto úvahy bych s dovolením přenechal soudu. Každopádně nemyslím si, že jsem v článku jasně nenapsal, že fungující alternativa vůči trest smrti je doživotí.
4) Ani DNA nemusí být zdaleka důkaz poukazující na vinu. Ani při znásilnění. Nehledě na to, že byste asi nechtěl popravovat lidi, kteří někoho znásilnili. To by pak totiž nebylo až tak výjimečné, jak píšete.
5) O ekonomické stránce věci píši především proto, že s ní často argumentují zastánci trestu smrti. Že nechtějí vraha živit ze svých peněz. Chtěl jsem jen poukázat, že je to paradoxně naopak.
6) Vězte, že se pouští za dobré chování po polovině na svobodu jen lidé, kteří spáchali méně závažné trestné činy
7) To, že dáte za své názory ruku do ohně ještě neznamená, že jsou nějak opodstatněné.
David Lacko, Brno
Pane Lacko, neukvapujte se s odpověďmi :-). To zda trest je anebo není adekvátní, tedy odpovídající činu, ještě nic neříká o tom, zda to je či není trest morální.
Názor pana Rákosníka mi připadá velmi srozumitelný v tom, proč váš článek nazývá plky. Je to prostě proto, že bez ohledu na případnou věcnou (ne)správnost vašich argumentů, je shledává neadekvátní a nerevantní vůči předmětu o kterém píšete. To se mi zdá jako názor velmi logické, i když s ním v tom zcela nesouhlasím.
Touhu po pomstě pokládáte za úchylnou? Vždyť o ní pan ing. ani nijak nemluví … Snad je pro vás vzhledem k vašemu věku toto téma příliš akademické a nemáte ho čím poměřovat, než obecným morálním cítěním.
co to kecáš ty debile
Zdravím.
Argumentujete za svůj názor, to je mi sympatické.
Váš hlavní argument, totiž tvrzení, že trest smrti je nemorální však podložený není, ostatně ani být nemůže. Protože čímpak je podložená či podložitelná morálka – pokud nejsme věřícími fundamentalisty, tak ničím. Zůstaneme tedy na tom, že vám trest smrti připadá nepřijatelný, mě, podobně jako většině (pokud vím) lidí v této zemi připadá v řadě případů naprosto odůvodněný. Jednoduše právě proto, že to je, jak zřejmě i vy sám cítíte, víceméně to nejhorší, co lze člověku udělat a právě proto by se to některým lidem opravdu dělat mělo.
Vážně si myslím, že by to mělo být zcela výjimečné a vážně si myslím, že na lidi, jakým je třeba právě ten citovný vrah malé holčičky by mělo čekat něco opravdu výjimečného. Zavřít jednoduše takového člověka do vězení je prostě parodie práva a spravedlnosti, nesmysl.
A zda nás k tomu donutila servilnost k evropské unii anebo vlatsní morální cítění, to je myslím pane Hendrychu opravdu lhostejné, máte jinak bohužel pravdu, že kvůli euroservilnosti našich politiků znovuzavedení trsetu smrti nyní reálně nehrozí, ale o tom snad ani tento článek není.
Rada Evropy není institucí EU. To jen tak na okraj, jelikož jste mě v komentáři zmínila. Tedy nejde o „euroservilnost“, jde o jednotný postup většiny evropských států v této otázce, avšak nijak spojený s Evropskou unií a její politikou.
Dobrý den.
Myslím, že se shodneme. Morálku považuji za relativní. V podstatě vždy. Oproti dřívějším smyšlenkám však k této relativnosti přidávám jakési bariéry, které morálku vymezují alespoň částečně. Např. víme, že vražda je v podstatě špatná. Tyto bariéry tvoří právě ideály, na které odkazuji – asice jakási představa vyspělé humánní a mravní společnosti. (Pozor, nikoliv fundamentalismus a bigotnost – ty netvoří bariéry relativní morálky, ti tvoří morálku samotnou. A to je rozdíl.)
Nemyslím si, že vězení takového člověka je parodie práva. Naopak. Zrovna se mi vybavila situace z filmu Se7en, ve které Brad Pitt bojuje sám ze sebou, zda zabít vraha, porušit tak sedmý hřích Hněv a paradoxně dokonat vrahovo dílo („Jestli ho zabiješ, vyhraje.“).
Obávám se, že o tom to celé je. Ideály ve mne volají potom, abych se alespoň pokusil ovládnout hněv. (A to už se vůbec nebavím o justičních omylech.) Jsou tady jiné cesty. Proč lpět na té rizikovější jenom proto, že nasytí naše nejnižší pudy?
Každopádně máte pravdu, morálku nedokážu o argumentovat, morálku si musí každý oargumentovat sám. Já jsem jen nastínil směr.
Prakticky úplný souhlas s celým článkem. Trest smrti je skutečně nesmyslným trestem. Nevím, jak s tím financováním doživotního vězení a usmrcení. Nicméně, jelikož si našel relevantní zdroje, asi na tom něco bude.
Každopádně myslím si, že ani změna ústavního zákona by České republice neumožnila znovu zavést trest smrti. Zákaz trestu smrti je ukotven v Radě Evropy, abychom mohli trest smrti znovu zavést, museli bychom se z této úmluvy nějak vyvázat. Jedinou cestou by, dle mého názoru, bylo z Rady Evropy vystoupit, což je naprosto iracionální a směšné vystupovat z takovéto instituce kvůli tomuto problému. Znovuzavedení se tedy nebojím, alespoň ne v nejbližším či středně dlouhém horizontu.
Děkuji za upřesnění. V podstatě se taktéž nebojím, že by u nás bylo znovuzavedení trestu smrti v dohledné době. Jsem za to rád. Navíc, trend udávající přízeň většiny vůči trestu smrti dlouhodobě klesá. A možná se dočkáme i doby, kdy jej většina chtít nebude. Chce to čas 🙂
vždy jej ale bude požadovat tzv. „hlasitá menšina“ stejně jako komunismus, fašismus, anarchosyndikalismus či jinou podobnou blbost.