5 důvodů, proč stojí české školství za nic
„Chcete-li porazit svého nepřítele, vychovejte jeho děti.“ Orientální přísloví
Jestliže lze argument „nezažil jsi to“ považovat za relevantní, snad poprvé mám to požehnání vyjádřit se k určitému tématu. Bohužel. Já to totiž zažil. Před nedávnem jsem prolezl celou tou demotivující mašinérií zvanou školství. A musím se odkázat k úvodnímu přísloví, protože výchova je bezesporu jedním z aspektů školství. Ať už chceme či ne, školství naše děti socializuje a svým způsobem nejenom učí, ale i vychovává. Kvalitní školství je premisou svobodně myslící společnosti. Nekvalitní školství pak začátkem konce takové společnosti. Chceme-li něco změnit, musíme začít právě ve vzdělávacím systému. Kde ale leží ten zakopaný pes?
#1 Problém – Nezodpovědní žáci
Jak módní je kritizovat nejmladší generaci. Dnešní studenti jsou nedisciplinovaní, nevychovaní a neuznávají autority. Odmítají se učit, jsou vulgární a hloupí. Morálka a odpovědnost je jim cizí.
Je to všechno pravda?
Částečně.
Nejmladší generace bývá vychovávána ve stylu liberální výchovy. Jako liberál bych své dítě v životě liberálně nevychovával. Resp. ne takovou výchovou, která se povětšinou aplikuje v dnešní společnosti. Každá výchova je totiž špatná, když se špatně provádí a liberální výchova není výjimkou. Liberální rodič neustupuje dítěti, které nemá utvořené zásady slušného chování. Rádoby liberální rodič ano. Takový přístup vychová jen a pouze rozmazlené dítě. K rodičům a jejich přístupu se ale ještě dostaneme.
Bylo by jednoduché říct, že školství nefunguje díky žákům, protože ti jsou formováni učiteli a rodiči. Nějaký podíl viny ale nesou, neboť jsou za sebe a své okolí od určitého věku odpovědní. Absolutní determinismus je totiž překonán a každý by měl usilovat o to, aby byl lepším člověkem. To žáci nedělají. Nemají důvod. Přistupují ke svému okolí bez nutnosti odpovědnosti. Nezodpovědný přístup si udržují i na středních školách, kde by již určitě být neměl. Na vysoké školy pak chodí často jen proto, že se chtějí flákat a proplouvat životem pod máminou sukní ještě o pár let déle. Odpovědnost za své činy je to, co dětem chybí. Vždyť co horšího, než přestup na soukromou školu se jim může stát? Vždycky tady přeci bude rodič či stát, který se o ně postará.
#2 Problém – Slabí rodiče
Chceme-li někomu děkovat za nevychovanou generaci, tak právě předešlému pokolení. Dítě si totiž své rodiče nevybírá. Nevybírá si ani, jakým stylem bude vychováváno. Moderní pseudovýchova není jediný chybný faktor, kterého se rodič dopouští. Rodič si není schopen připustit, že jeho dítko má problém – a to se týká především rodičů, kteří by si to připustit měli. Presumpce neviny dítěte se stala dogmatem a iluze výjimečnosti svého potomka zatemnila většině rodičů mysl. Tihle slabí rodiče věčně ustupující svým dětem. Svou slabost si pak kompenzují ve vyjednávání s učiteli.
Jak si to jen učitel může dovolit? Kritizovat mé dítě? To vlastně kritizuje mě!
Problematika špatného rodičovství je natolik viditelná, že zhoršení dětí lze pozorovat dokonce ročník od ročníku!
Nejmarkantnější rozdíly najdeme již v mateřských školách. Zatímco se osvíceně snažíme dětem ve školkách nabízet co největší sortiment kroužků, jako jsou angličtina či informatika, děti nejsou schopny se samy oblékat, najíst nebo dokonce vykonat potřebu. O kvalitě řeči nemluvě. Každý logoped vám řekne, že děti mluví čím dál tím hůře.
Kdo za to může?
Rodiče. Nikdo jiný.
Většina rodičů je natolik slabá, že není schopna vychovávat své děti, nevěnuje se jim a zanedbává je. A tenhle aspekt se dřív nebo později musí někde projevit. Třeba právě v základních školách, ve kterých tyhle děti úspěšně omezují chytřejší jedince. To, co dříve bylo považováno za nevyspělost, je dnes na denním pořádku. Zanedbaná primární výchova znemožňuje výchovu sekundární prováděnou školní institucí. A školní instituce se popravdě propast v primární výchově nesnaží zacelit, protože nezvládají ani výchovu sekundární.
#3 Problém – Neschopní učitelé
Problém třetí je tvořen učiteli. Post učitele je bohužel společensky i finančně velice nedoceněný. Učitel je někdo, kdo má obrovskou odpovědnost – učí totiž budoucí generaci. Měl by proto patřit mezi nejprestižnější povolání, které by bylo náročné vystudovat. Za to by měl očekávat vysoce oceněný kulturní kapitál. Ten finanční by pak měl být samozřejmostí.
Není tomu tak. Důsledky téhle skutečnosti jsou smutné. Stále platí pořekadlo že, kdo nic neumí, učí. Kdo se nedostane na žádnou jinou vysokou školu, jde studovat učitelství. Kdo neuspěl ve svém oboru, jde ho učit. Jeden paradox za druhým postupně tvoří rakovinu naší společnosti. Neschopný učitel nikdy nikoho nemotivuje a nic kvalitního nenaučí.
Žalostný stav našich učitelů je reflektován v každé školní instituci. Staří přesluhující komunisté a komunisty vychovaní mladí demokraté nejsou schopni kvalitně učit. Ti staří se to už nenaučí a ti mladí mají pocit, že učit umí. Nevědomost je síla. O to hůře se reformuje školství, když si základní článek školství – učitel – nepřipustí svou chybu.
Takovýto učitel pak žactvo demotivuje a dokáže, jak jsem se z osobních zkušeností přesvědčil, vyvolat u některých jedinců nejenom nechuť a odpor k danému předmětu, ale dokonce i iracionální fobii z dané látky. Což je to nejhorší, co může učitel udělat. Učitel by měl naopak žáka motivovat k seberealizaci. Kdo někdy měl takového učitele, lehce rozpozná obrovský rozdíl mezi dobrým učitelem, kterých je minimum, a neschopným učitelem.
Dalším aspektem neschopného učitele je ztráta autority. Ta je často mylně přisuzována nedisciplinovanosti dětí. Pravda je ale trochu jiná. Vlastně je úplně jiná. Není totiž respekt jako respekt a autorita jako autorita. Díky bohu už nežijeme v době, ve které si mohl učitel vydobýt autoritu strachem a násilím. Dnešní učitel musí oplývat jinými kvalitami, které dříve nepotřeboval. Dobrý učitel je osobnost. Žák musí vnímat, že mu má učitel co nabídnout. Učitel musí být schopen improvizace a originality. A především si musí zachovat profesionální přístup. Dobrý učitel si nepotřebuje vydobýt respekt násilím. Dobrý učitel prostě ten respekt má.
#4 Problém – Nefungující školský systém
Když už se ale nějaký ten kvalitní učitel najde, postaví se mu do cesty pro změnu školský systém. Jednou z největších absurdit našeho systému je placení škol takříkajíc za hlavu. V praxi to znamená, že čím více žáků je schopna škola pojmout, tím více peněz dostane.
Důsledek?
Hloupost a znehodnocení školy.
Školy nesmí dostávat peníze na svou existenci za to, že snižují laťku náročnosti, aby byly schopny nabrat co nejvíce žáků, a znehodnocují tak jakékoliv dosažené vzdělání. Stát, který neinvestuje do své budoucnosti, moc dobré vyhlídky nemá. Je všeobecně známé, že učitel je u nás nejhůře placený vysokoškolák. Smutné. Smutnější je, že ve světovém měřítku jsme hluboce pod průměrem většiny vyspělejších civilizací v přispívání do školství a platy našich učitelů patří dlouhodobě k těm nejnižším vůbec.
Alarmující?
Rozhodně!
Znehodnocení školství v důsledku nefungujícího systému se pak projevuje třeba v prestižnosti dosaženého vzdělání. Zájem o výuční listy je už dávnou historií. Maturita je dnes životním minimem. A není nejmenší problém maturitu získat. Co po maturitě? Studium bakaláře? Vždyť i ten už dnes ztrácí svou hodnotu. Vysoké školy se rozhodly, že podpoří vzdělání českých obyvatel tím, že otevřou hromadu neperspektivních oborů a občan může studovat v podstatě cokoli. Za posledních deset let vzrostl počet studentů jenom na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity skoro čtyřnásobně. Většina fakult je na tom podobně. Bohužel to ale neznamená, že bychom se stávali vzdělanější společností. Tímhle tempem brzo přijde doba, kdy se člověk bude stydět i za to, že je vlastně jenom magistr.
#5 Problém – Nesmyslná výuka
Jako by toho nebylo málo, ani výuka, která se u nás aplikuje, nedává smysl. Smějeme se Američanům, že neví, kde přesně leží Česko, ale málokterý žák střední školy by byl schopen popsat roli České Republiky na mezinárodní scéně. Naše školství se totiž zaseklo někde v komunismu. (Myšleno metaforicky – neochota učitelů a samotného školského systému přizpůsobit výuku době, ve které žijeme.) Namísto učení přemýšlet se učíme držet hubu a krok. Originální řešení problému je na obtíž, kritické uvažování něco neznámého a práce s informacemi se nepovažuje za důležitou.
Hlavně to biflování. To přece pomáhá mozku. Paměť se jinak trénovat nedá.
Naučit se něco nazpaměť a neporozumět tomu je asi stejně efektivní, jako snažit se zapamatovat si tisíc nesmyslných slabik. Obojí paměti pomůže a obojí je v reálném životě k ničemu. Samozřejmě, že jsou věci, které se člověk prostě naučit musí, jelikož ale žijeme v informačním boomu a jsme přehlceni informacemi, mnohem důležitější je naučit děti, jak si informace vyhledávat, ověřovat si je, rozlišovat mezi smyšlenými informacemi a fakty a umět s nimi pracovat. Schopnost pracovat s informacemi nutně potřebuje kritické myšlení, kterému se na školách také neučí. A kritické uvažování není zbytečné – je to v podstatě jedna z premis demokratické společnosti.
Školní osnovy často připomínají osnovy Kocourkova. Proč bych se měl dva roky učit o pravěku a proč se (ani na střední ani na základní škole) nedostanu v probírání dějin dále, než k druhé světové válce? Jak pak můžu chápat mezinárodní vztahy a vědět, jak funguje dnešní společnost? A proč se na školách vyhýbají učitelé finanční gramotnosti jako čert kříži? Vždyť finanční nezávislost je jednou z nutných podmínek svobody člověka.
České školství neprodukuje svobodně myslící lidi. Dokud si to neuvědomíme, nemáme šanci něco změnit. A dokud nezměníme školství k lepšímu a logičtějšímu systému, nikdy nedosáhneme té vytoužené demokracie.
Řešení?
Řešení není vůbec složité a vyplývá z výše popsaných problémů (No, vlastně složité docela je. Jeho realizace se zdá být v dnešní společnosti nemožná a málokdo je ochoten s tím něco dělat): Zaprvé je nutné změnit systém financování škol tak, aby dostávaly jednak více financí a jednak finance nezávisle na počtu žáků. Zadruhé je potřeba přehodnotit priority a zamyslet se nad tím, co je pro dítě žijící v 21. století nejužitečnější a co by se tedy mělo učit. No a třetí rovina je nejsložitější a nejdelší – musí se postupně zvedat požadavky na učitele, protože jakýkoliv jiný učitel, než kvalitní, je na nic.
Nepodceňujme špatně fungující školství – školství je totiž základ.
Poznámka autora:
Článek si neklade za cíl rozebírat řešení. O tom je debata jiná a pokorně přiznávám, že bych potřeboval spoustu věcí více nastudovat. Článek si kladě za cíl poukázat na několik bodů, které podle mě nefungují, a o kterých je potřeba začít diskutovat, chceme-li něco zlepšit.
Článek byl napsán a publikován 29.11.2013 na mém blogu.
Já mám se školstvím taky docela dost problémů a u vlastních dětí docela vážně uvažuji nad domácím studiem. Jako třeba s ohledem na finanční gramotnost nebo nějakou konkurenční výhodu na pracovním trhu, tak to jako by české školství vůbec neznalo. Třeba jako když sousedův kluk ve třeťáku na gymplu nevěděl, co to je americká hypotéka. To jsem fakt dost dobře nechápal, co má pak z těch škol lézt, když nevědí základní věci.
No, já mám o základních vědomostech úplně jiné představy. Problémem finanční gramotnosti je to, že bankéři a právníci, spolu s politiky, sestavili zákony, které umožňují legální okrádání těch, kteří se ve financích nevyznají. A pravda je, že společnost stojí na jiných základech než je finančnictví.
Já si teda nemyslím, že by bylo naše školství nějak špatné. A pokud to tak je, tak kdo za to asi tak může? Dcera půjde po prázdninách do první třídy a přihlásili jsme ji do takové malotřídní školy. Myslím si, že tam mají k dětem lepší přístup než v těch větších školách. Vybrala si pěkný batoh s penálem a deskami z https://www.stil.cz/vse-do-skoly-pro-prvnacky/ a úplně se změnila, když ví, že půjde po prázdninách do školy 🙂 .
Naše školství nedovede vychovat děti k víře v Boha. Tyto děti nedodržují Desatero a tím nastává morální pandemie. Vede to k jistému kolapsu společnosti. Zažil jsem náboženskou výchovu na škole a vím o čem píši. Můžu porovnávat což se mnoha lidem nelíbí.
Takže dámy a pánové kolaps je jistý. Sledujte postup morální pandemie v přímém přenosu v událostech ve společnosti.
Samozřejmě že se objeví mnoho kecálků bez osobních zkušeností, kteří budou meldovat nakukaná převzatá vznešená moudra.
No, byly doby, kdy víra v Boha byla povinná, za nevíru se i upalovalo – ale i za jiný způsob uctívání než ten oficiální, a že by byl tehdejší svět lepší?? Nedejte si vysmát!
Zásadní pro výběr je zvěřinec nebo škola? Počet asistentů ve třídě.
mps37106rtjuny bzlaLMF oUrI tIk62VB
Já si nemyslím, že je naše školství až tak špatné. Samozřejmě se najdou horší a lepší školy, ale to tak bylo vždycky. My chceme pro dceru to nejlepší, proto jsme rádi, že se hlásí na gymnázium do Prahy. Tam je podle mě úroveň školství nejlepší. Na druhou stranu tam bude i velká konkurence, proto jsme s manželem dceři zaplatili cvičné testy na přijímací zkoušky na To dáš https://www.to-das.cz/ , aby se dokázala dostatečně připravit.
Nedávno mi vyšla psychologická publikace psaná populárně-naučným stylem. Jmenuje se „Proč hlupák zůstává hlupákem? A další psychologické fenomény.“ Pokud Vás některé mé texty zaujaly nebo Vás baví psychologie obecně, můžete si knihu zakoupit zde: https://www.cerm.cz/lacko-david-proc-hlupak-zustava-hlupakem-a-dalsi-psychologicke-fenomeny
Knihu nezakoupim, protože nemám peníze. Bydlím na vesnici a nemám možnost si zdarma půjčit jakoukoliv knizku v universitni knihovne. Vypujcni sluzba posilana postou je draha, proto na vesnici ziji krovaci bez moznosti si pujcit zdarma jakoukoliv knizku. Za totace to bylo kamkoliv zdarma. Knizky z mestskych knihoven mne nezajimaji.
ty vole, vzdej to, neumis to, neznas fakta, ja jsem king patrik capka, architekt sem mam ZS FORMANA pičo
„Staří přesluhující komunisté a komunisty vychovaní mladí demokraté nejsou schopni kvalitně učit.“
Docela by mě zajímalo, kolik toho autor v „komunismu“ prožil?
Jen tak mimochodem – „komunismus“ už zde již více než čtvrtstoletí není. Vše řídí „demokraticky“ zvolení, nezávislí „odborníci“. I to školství!
A vzpomínka: Zatímco se v „komunismu“ připravovali vedoucí pracovníci několik let (tj. ti zatracovaní a vysmívaní „kádři“), dnes se co 2 roky vymění ministr, který o daném oboru většinou nemá ani páru, ale hned provádí razantní změny personální o metodické!
Prosím, jak jste dospěl k tomuto tvrzení: „Školní osnovy často připomínají osnovy Kocourkova. Proč bych se měl dva roky učit o pravěku a proč se (ani na střední ani na základní škole) nedostanu v probírání dějin dále, než k druhé světové válce? Jak pak můžu chápat mezinárodní vztahy a vědět, jak funguje dnešní společnost? A proč se na školách vyhýbají učitelé finanční gramotnosti jako čert kříži? Vždyť finanční nezávislost je jednou z nutných podmínek svobody člověka.“?
Osnovy nemáme deset let a v RVP nic o tom, že se má dva roky probírat pravěk nic není. Finanční gramotnost naopak v RVP je.
Máte 100% pravdu. Problémem ovšem je, že s dějinami 20.století se nedokáží vyrovnat, a shodnout se na nich ani historici. Pamatuji se, že za nás dějepis ve skutečnosti končil 19.stoletím, a zbytek šel do ztracena, maximálně překrytý ideologickými nánosy.
Mluvíte mi z duše.
Dobrý den
To co se v tomto článku vyskytuje je skutečný fakt
1 školy by neměli dostávat peníze za 1studenta ale za uspěchy
2 studenti by neměli mít možnost se přishlásit k 10zkouškám
3 rodiče a jejich vliv moc neovlivníme
4 ano Špičkový učitel 50000
5 Přijimačky na školy 2 krát těžší
6 zbytečné vyučovací hodiny zrušit
Kdo určí, kdo je špičkový učitel? Co zrušíme? Ohmův zákon, jasně…..blbost. Není pravda, že české školství za nic nestojí…pokud to tedy nebereme doslovně.(Platy) Jinak podává nadstandardní výkon vzhledem k nákladům. Vysoce nadstandardní. A na pedácích nesjou žádní zoufalci. Tahle mantra o snadném studiu mě už unavuje. A´t si jde někdo zkusit studovat češtinu plus další jazyk, například. Snadné tituly se získávají někde úplně jinde. Dál nečtu.
Asi tak.
O tom, že výběr studentů na peďáku není zrovna výběrový mluví například studenti peďáku…
Školy musí bezpodmínečně učit povinně řím.kat. katolické náboženství. pokud ne, národ morálně zkolabuje. A můžete se všichni stavět na obě uši. Mám osobní zkušenost. Po příjezdu z Chorvatska kde se náboženství učí, jsem se už na brněnském nádraží ocitl na morálním hnojišti. Ochranka říkal že si musím uvědomit že jsem na hlaváku. Brněnské nádraží je krásná ukázka morálního úpadku, hlavně u mládeže. Nic takového nikdy dřív neexistovalo. Mládež za své chování nemůže. protože jim není předávaní víra a Desatero od rodičů a ani od školy.
Není nad to, když se hlupák, neschopný vlastního názoru a pozorování považuje za kompetentního smolit pačlánky.
Plně souhlasím. Jsem studentka Masarykovy univerzity. V oboru hudební výchova vynikám-jsou tam ve větším procentu schopní lidé, kteří se snaží člověka podpořit. Mohla bych z hudebky dělat státnice hned…ale pro úspěšné získání diplomu musím studovat 2 obory. Nepřejte si, co je na občanské výchově. Jestli jsou normální 3 kantoři z 10, tak je to moc. Máte první termín zkoušky-bohužel je to poslední, protože jste neměli čas na dřívější termín kvůli ostatním zkouškám. Kantor se vás zeptá na takovou věc, která se netýká vůbec oboru…a i když mu řeknete vše, prostě vám nedá ani to pitomé Éčko, jelikož mu v rámci filosofie nejste schopní z hlavy říct, o co šlo ve třicetileté válce…:-D Prostě vás vyhodí s tím, že na tomto oboru nemáte co dělat…a k tomu bonus-nevypíše ani další termín, protože prý když si my na něj čas neuděláme, on si ho neudělá na nás…já bych o špatném školství snad mohla napsat knihu. Kantorka vás ani ne rok před státnicemi deptá tím, že nemáte šanci uspět u státnic, že váš první obor je k ničemu a nebudeme schopni si vydělávat…taky je na té škole snad 150 let. A pak se vás zeptá na to, kde jste studovali-když neřeknete Brno, tak se vám vysměje do ksichtu. Evidentně se musí strašně nudit, když žáky nutí za 1 semestr přečíst i přes 100 knih. Kdo by na to měl čas? Je mi z toho opravdu smutno, jak jsou někteří kantoři zapšklí. Moje spolužačka kvůli občance šla na jinou školu. A studovala co? Hudebku. A měla před tím stejně jako já vystudovanou konzervatoř v oboru hra na housle. Prostě nemají nás rádi. Nejsem první a ani poslední hudebkář, kterého se snaží tato individua zdeptat natolik, abych opustila jejich ,,ústav“. A proč dělám VŠ? kvůli hudebce-abych měla pitomej papír. A větší šanci na práci. Ach…ten náš stát! A vláda…všechno. Stydím se za něj. Nemluvě o podmínkách na ZUŠ. Byla jsem na kurzu, kde hrály děti většinou ze zahraničí. Pak přišly děti brněnské a já myslela, že se hanbou propadnu nad tou falešností tónu…nad tím hrozným výrazem hry na nástroj-ty naše děti nehrály, ale vyloženě vrzaly a skřípaly. Kdyby jim nepomohli dospělí, bylo by to fiasko. A navíc-hrály cimbálovou hudbu. Ukažte mi dítě ve věku 13 let, které bude žrát cimbálovou hudbu. Nemůže je to ani bavit. Učitelé v ČR jsou podle mě zapšklí, znudění, bez nápadů a hlavně staří-nedají příležitost těm mladším.
Ano, pokud to adjektivum „staří“ budeme chápat poněkud šířeji – „staří duchem“, tak ta závěrečná věta bohužel charakterizuje značnou část univerzitních pedagogů.
Nezlobte se, ale občankář, který neví o co šlo ve třicetileté válce nemá opravdu na české škole co dělat. Ono to totiž velice úzce souvisí s tím, co v celém příspěvku kritizujete. V důsledku třicetileté války se totiž celý školský systém víceméně zformoval do tvaru, jak ho známe dnes a to co dál kritizujete s tím velice souvisí. Těžko něco měnit, když člověk nezná pravé příčiny. Jsem taky hudebkář s konzervatoří a VŠ (pedagogickou fakultou).
Horší je, že když přijde mladý učitel sledující moderní trendy v pedagogice (které jsou stejně většinou staré už minimálně 100 let) a snaží se je aplikovat ve výuce, narazí často na ředitele, pro které ho je důležitější, jestli děti dokáží vyplňovat do sešitu znalosti z hudební teorie, než jestli jsou schopné kvalitně zahrát (taky se to lépe měří a kontroluje, že…). Činnostní pojetí výuky je u nás bohužel stále pohrdavě označováno jako „bezcílné hraní si na koberci“ a to i ve výchovách. Třeba dospějeme k tomu, že výuka bude záležet na učitelích a ne na tom, aby bylo co nejsnazší děti zaškatulkovat… Věřte, že i v řadách učitelů je nás spousta, kteří se zastaralým systémem výuky nesouhlasíme, ale je to jako boj s větrnými mlýny. Nakonec je nejlépe hodnocena přísná paní učitelka, která děti nadrtí pojmy, které za týden po písemce už stejně nikdo neví. Ale jak z toho ven? Věřte, že učitelé se snaží dělat, co je v jejich silách, ale při současném stavu zahlcení zbytečnou administrativou a neustálém zadávání projektů z vyšších (čistě úřednických míst), kvůli získání dotací bohužel na přípravu na samotnou výuku často nezbývá tolik času a energie, kolik by samotný učitel chtěl. A učitelé si opravdu vybrali své povolání kvůli dětem a ne kvůli úředničině, která je tak rozbujelá, že ukrajuje velkou část času, který by mohl být věnovaný zkvalitňování výuky.
Je to smutné bohužel…chápu Vás a je mi Vás upřímně líto. Mám dvacetiletou dceru a lituji tyto dospělé děti které musí bojovat se stářím i když byli vychováváni k úctě, s netolerancí a nepochopením i když doma je vedli a vedou k důstojnosti slušnosti a zdravému sebevědomí..Jednou před základní školou zastavil nervozní tatínek a čekal na svoji dcerku až jí skončí vyučování..To už skončilo bohužel paní bývalá soudružka učitelka z důvodů nekázně žáků (můj názor na to je, že i v tomto stavu se dají děti něčemu naučit) jen to holt ty učitelé méně baví..děti držela ve třídě snad v domnění že doženou co zameškali. No velmi netrpělivý tatínek se rozkřikoval před školou ve smyslu ta komunistická krá…..,už dávno neměla učit..atd.docela cirkus, kterého jsem byla přítomna já a také pár učitelek ze školy. Jedna z nich byla i třídní mého 14-letého syna. Asi za dva dny mi od ní přišel docela dlouhý email. Hlavní v něm bylo, že na to od té doby stále myslí, že to bylo nevhodné a chtěla vědět jaký mám na to názor. Od mé odpovědi je náš vztah na bodu mrazu, podotýkám že třídní je asi35 let. Napsala jsem jí že učitelka s takovou minulostí musí počítat s konfrontací na toto téma, a to ,že je určeno do kolika se děti učí to by také měla brát v úvahu a pokusit se to dodržovat.To jsem narazila..chci tím říci, že nejde jen o věk, ale hlavně o kvalitu, myslím že jsem to již někde psala, ale není to z mé hlavy..jsem přesvědčená že učitelé by měli procházet nejpřísnějšími psychotesty pravidelně každý rok..každý učitel..Potom by mi opravdu nevadilo že by mé dítě učil někdo kdo nemá vysokoškolské vzdělání..hlavně že by byl v pořádku duševně empaticky a zvládl by předat mému dítěti něco co já nedokážu a za to mu budu vděčná a z mých daní ho ráda odměním. Na to se také zapomíná..my jen platíme a ani nemůžeme rozhodnout komu a za co. S pozdravem L.
Já myslím, že souhlasím. Mamka chce, aby ze mě bylo aspoň něco, co si poradí, protože malíři nemívají takový úspěch……….Já se poslední dobou snažím učit, ale pořád mi to nejde…..Jako kdybychom se učili něco, co v testu ani nebude………….
🙂
Zajímavý článek, souhlasím s body 1 a 2 až na to, že tyto body úplně nesouvisí se školstvím a článek je nazván „5 důvodů…“. Jako učitelka si nemohu vybírat jaký materiál dostanu a s jakými rodiči se budu potýkat, takže bod 1 a 2 opravdu není věcí českého školství, ale spíše společnosti všeobecně. Co se českého školství týče, tak si myslím, že se začalo opravovat od střechy a základy jsou stále na prd. Nejprve by to chtělo začít s reformou od mateřinek. Kvalitní pedagogové, kvalitní vzdělávací programy, kontrola, zkoušky a s tím i zvýšení platu. Ač průměrný učitelský plat dosahuje až 20 tisíc. VŠ vzdělané učitelky v mateřinách mají 15 tisíc (je to hodně nebo málo za člověka, který má v rukou do jisté míry budoucnost našich dětí?)
Co se výuky týče, tak si myslím, že máme o dost lepší výuku, než třeba Japonci, kteří se biflují nazpaměť i jazyky (takže se není pak čemu divit, že Angličtina není jejich silnou stránkou, protože ta se celá prostě nabiflovat nedá), co se VŠ týče, tak nejtěžší je se dostat přes přijímací zkoušky, a pak už je to jen o 100% účasti. Aspekty kolektivismu a kolektivního myšlení se projevují tím, že práce ve skupině na projektu je o tom, že to udělá jeden člověk a zbytek se veze… Ale co mě dostává úplně nejvíc je opět péče o ty nejmenší, kdy používají techniky, které se v Čechách používaly za totáče. např. násilné přeučování leváků na praváky apod. Po 3 letech praxe v Japonsku si říkám „zlaté české školství“! A nedělám si srandu.
„používají techniky, které se v Čechách používaly za totáče. např. násilné přeučování leváků na praváky apod“
Kdy jste v tom „totáči“ žila??
Tak to jste mi vyrazila dech . Česká VŠ je jen o účasti ? Vystudovala jsem bakaláře a postgraduální studium v Austrálii . Na VŠ se tam dostane každý , ale tak 50% odpadne během 1. Roku . Po 10 letech v Austrálii a téměř 6 letech na VŠ a se zkušenosti mého synovce ze ZŠ , říkám , české školství má co dohánět ! Já mám dodnes noční můry z biflovani se nazpaměť !
Budte radi jeste za to skolstvi, ktere mate. Tady v USA vidam jeste horsi veci. Ja jsem rada ze skolu, kterou jsem absolvovala v CR, v USA bych studovat rozhodne nechtela (myslim zakladni a stredni skolu). A jestli narazite na VS v CR, tak taky budte radi, za to, ze si muzete tak snadno poridit vzdelani. V USA jdete na vysokou a pokud nemate bohate rodice, tak jste zadluzeni do konce zivota.
Musím souhlasit. Systém školství a výchovy má mnohé chyby. Mít samé jedničky už dávno neznamená být opravdu chytrý. Divíte se dětem, že nemají žádný všeobecný přehled a mnohým věcem nerozumí? Jak by taky mohly?! Doma na ně tlačí, aby dosáhly skvělých výsledků (=výborných známek) a toho lze dosáhnout bohužel právě nabiflováním se nazpaměť bez nějakého pochopení. Nikdo je nevede k tomu, aby se samy zajímaly o okolní svět a zjišťovaly si i vlastní informace. Je jim prostě předloženo, co se mají naučit a tím to hasne!
Rádoby analýza současného školství, popisující řadu nahodilých jevů na mylných premisách.
Ale jde o dnešní trend, kdy „každý“, kdo „vychodil základku“ se cítí povolán pseudoodborně kritizovat školství, pedagogy, nebo dokonce i rodiče. Bez jakékoliv erudice, odpovídajících znalostí, praktických dovedností, ovšem se sebestředností sobě vlastní. Pokud by se jednalo o kterýkoliv jiný obor, každý čtenář by si jen poklepal na čelo při „moudrých radách“ podobných autorů chirurgům „jak mají správně řezat“, projektantům, kolik železa mají vložit do stavby mostu či zasloužilým pěstounům, jež řádně vyvedli do světa už deset dětí, jak mají vychovávat…
Přestože je absurdní již titulek – přes všechny resortní vady na kráce, problémy a nedostatky si nemyslím, že „… stojí české školství za nic“, v jednom s panem Lackem musím souhlasit. Po Listopadu jsou dnes přijímána na VŠ kvanta uchazečů, kteří „celou tou demotivující mašinérií“ nějak „prolezou“. Co na tom, že v oborech často doslova zbytečných, co na tom, že většina absolventů zůstane neuplatnitelných na trhu práce. To by se dřív stát opravdu nemohlo…
„Poznámka autora“ 🙂
Reakce „si nekladla za cíl“ zkritizovat snahu pisatele poukázat na uvedené problémy. „O tom je debata jiná a pokorně přiznávám, že“ osobně vítám věcnou a konkrétní polemiku a diskuse na „body, které nefungují a o nichž je potřeba diskutovat“. Komentář „si kladě za cíl poukázat na – dle mého názoru – zbytečnou aroganci, nekompetentní posuzování, vytrhávání z kontextu a paušalizaci, s prostým cílem, aby se autor mohl „zlepšit“. 🙂
Napsal jste to i za mě.. Autor si fandí opravdu hodně, když si troufá hodnotit práci učitelů způsobem, jakým to dělá.. Nezbývá, než aby našel v sobě odvahu jít učit v plném úvazku za peníze, jaké učitelé dostávají. Tak, jak se má – radostně, moderně, s autoritou a vynikajícími výsledky .. Myslím, že tuto odvahu tento pisálek nenajde. Maximálně vklouzne do nějaké neziskovky, a bude dále radit a poučovat, jak to mají ostatní dělat.. Inu, přechytralých brouků Pytlíků co mají plnou pusu kydů máme dost. Pracovitých Ferdů se ovšem nedostává .. Toš tak ..
Krásně napsáno 😉
Kritizovat práci učitelů a práci chirurgů je velký rozdíl. Kdo z nás pracoval nějakých 15-20 let jako zdravotní asistent? Nikdo. Ale skoro všichni jsme chodili do školy jako žáci, takže máme představu o tom, co se nám ve škole líbilo a nelíbilo. Kdo jiný by měl kritizovat výsledky učitelů, než studenti. Učitelé se mezi sebou můžou plácat po ramenou jak chtějí, ale důležitý je jejich obraz u veřejnosti.
Jste živoucí důkaz pravdivosti toho, co napsal Hynek Zatloukal.. Píšete:“Ale skoro všichni jsme chodili do školy jako žáci, takže máme představu o tom, co se nám ve škole líbilo a nelíbilo. Kdo jiný by měl kritizovat výsledky učitelů, než studenti. “
Kritizovat může opravdu kdokoliv a cokoliv.. Ale v okamžiku, kdy se má rozhodovat, jak výuku zlepšit, tady není prostor pro laiky. Tak jako je to u operace chirurga. Kritizujte podmínky pro pacienty na chirurgickém oddělení, ale nekecejte chirurgovi do toho, kudy povede řez při operaci. tak to bylo myšleno. Toto si žádný pacient nedovolí.. Pedagogům do odborných věcí se cítí povolán kafrat kdokoliv, kdo byl u zápisu do první třídy.. Posledním důkazem je zpolitizovaná inkluze, kdy byla odborná veřejnost učitelská z rozhodování a přípravy inkluze zcela vyloučena.
Krátce po „Velké Sametové“ jsem četl článek od Erazima Koháka (kterého si jinak vážím), že komunisté způsobili, že v Česku je jen cca 18 % vysokoškoláků, zatímco ve vyspělých státech okolo 60%. Jak vidno, za ty dvě desítky let se zde učinily velké pokroky, abychom se i v tomto vyspělým státům vyrovnali!
Naše školství nedokáže vychovat děti tak, aby byly pro naši ekonomiku dobře použitelní a stát konkurence schopný. Píšu o školství, nikoli o učitelích. A kdo úspěšně vystuduje vejšku uteče i se znalostmi za hranice za lepšími výdělky. Pak nám zbydou jen pracovníci pro úklidové služby. Také zbydou studenti humanitárních oborů. kteří ekonomiku nevytrhnou. Kromě toho je problém s tím, že nemáme kvalitní učitele, hlavně na vysokých školách. Ještě si vážení něco pozitivního od našeho školství slibujete?
A že jsme tak zvědav, co je špatného na tom, že např. komunista (nebo učitel vychovaný za komunistů) učí např. přírodovědné předměty? Například můj učitel fyziky na střední škole byl jako „komunistický kádr“ na základě „demokratických čistek“ počátkem 90. let odejit z MFF – a přesto patří mezi nejlepší učitele, jaké jsem kdy potkal. Tak nějak mi to celé zavání haló efektem – a naivně jsem se domníval, že zrovna studenti psychologie by měli být vedeni k tomu, aby se takových chyb v hodnocení vyvarovali…
Dnes jdou studovat humanitní obory studenti, kteří měli problémy s matematikou a tudíž s logikou..
Humanitní obory v Japonsku se silně omezují, protože absolventi ve společnosti působí kontraproduktivně. Humanitní vzdělání by mělo být završením celkového rozvoje osobnosti a dříve se na špičkový humanitní obor dostal jen student s vyznamenáním, tedy i vynikající v matematice.. Dnes se na humanitní obory prchá před matematikou a logikou ..
Má sestra, která je v osmém ročníku základní školy, mi nedávno řekla: „Vycházela mi z němčiny dvojka, tak jsem řekla učitelce, jestli by mě nevyzkoušela… Naučila jsem se nejsložitější článek z učebnice zpaměti a popsala jím celou tabuli. Taky jsem se nazpaměť naučila překlad. A dostala jsem jedničku. A stejně z němčiny nic neumím.“ – Jak často tohle studenti dělají? Mne začali na gymnáziu kárat za to, že jsem základní školu prošla se samými jedničkami a na gymplu začala sbírat trojky. Proč? Protože nesedím nad učebnicemi celé odpoledne a večer jako mí spolužáci a nebifluji se – oni stejně tři dny po písemce nic z dané látky neumí.
K systému… Sestavili jsme piškvorkový tým, každoročně jezdíváme na okresní kolo, býváme jedni z nejlepších a postupujeme dále. Den před turnajem nám učitelé vzkázali, že kantor, který s námi měl jet, onemocněl a nikomu jinému se s námi nechce. Vydali jsme se sami – zaplatili jsme si autobus, startovné, vyhráli jsme třetí místo – a co jsme dostali po příjezdu? Sedm neomluvených hodin a důtku třídního učitele za nedodržení pokynů.
Ovce, ovce, ovce…
Systém dojíždí setrvačností a díky vám – samostatně uvažujícím, jednajícím a spolupracujícím individualitám – je velká šance, že by mohl být časem funkční a užitečný pro lidi a ne pro systém samotný. Pomalu a jistě 🙂
Dobrý den.
Zajímavá diskuze, dovolte mi se k věci vyjádřit z pohledu bývalého učitele na střední škole s jistými zkušenostmi. Nejde se omezit jen na body, tak jako učení není biflování. Vezmu to trochu zeširoka.
Co člověk to názor. Jak v této diskuzi, tak i ve školství. Učitelé mají relativně pevné osnovy v rámci kterých improvizují na detailech, každý má svou osobnost, charisma, autoritu a styl kterým vede výuku. Každý ministr školství je totální odborník, který překope systém svého předchůdce. Ryba smrdí od hlavy vážení.
Studenti mají příliš velká práva a příliš vášnivě se o nich diskutuje. Chovají se (jen někteří) jak ve zvěřinci pod záštitou hrdých rodičů, kteří jsou schopni se s učitelem pohádat a tvrdit že jejich dítě je génius a že to učitel prostě nechápe, nebo že dítě zajímají jiné předměty a opět to učitel nechápe. Možná jde o to vyslat jasný signál k 5% blbečků, že takhle prostě ne… Ostatní studenti to totiž bez problémů chápou i bez sankcí…
Pokud člověk přitlačí, začne ta děcka v dobrém slova smyslu intelektuálně ždímat, začne téct trochu té studentské „krve a potu“ …tak pak to přijde…! Člověka začne bavit to čemu začne rozumět, učitel může zvolnit, studenti přebírají iniciativu a jeví zájem o předmět-pokud teda učitel není hňup, ale to teď nechci rozebírat.
Jde to, jen je třeba u prvních ročníků nepolevit, nebýt srab nebo pohodlný – bavím se teď o střední škole… základní škola – to je úplně jiná kapitola, tomu nerozumím…otevřeně to přiznávám.
U vedení školy to chce podporovat kvalitní učitele nezávisle na prospěchu třídy 🙂
Totiž nic v životě není zadarmo. Když chcete vykopat jámu, tak taky nepomůže jen mluvit, musíte se prostě trochu zpotit – máknout si, takhle to vždycky bylo, student musí být lehce ve stresu, musí se po nich neustále něco chtít, což není pohodlné, vždycky si budou stěžovat, stejně jako si my dospělí stěžujeme třeba v práci.
Pokud student dokáže překážky překonat, je pak na sebe hrdý a začne se na věci dívat odlišně – a to je pravý smysl výuky – znalosti/dovednosti plus tato přidaná hodnota.
Problém školství je podle mě i v této době, mění se spousta věcí a školství na to musí reagovat. Bohužel nereaguje šťastně.
* Studentovi by za špatné chování (opakované) měly být okamžitě uděleny tvrdé sankce, aby nebral prostor pro vzdělávání svému okolí – spolužákům.
* Učitelé by měli procházet tvrdší selekcí a měli by být déle vedeni pod křídly zkušenějších kolegů, protože dnes je každý absolvent učitelského směru největší odborník (jen jeho názor).
* Samozřejmě platy že :), zvednout.
* A samozřejmě, za každou cenu zabránit zkušeným pedagogům, aby si hledali práci mimo školství. Na to jsou příliš cení a situace vážná, ale tohle prostě vláda nechápe. Možná někdo to i chápe, ale důsledky jim nedochází.
To že student si ve škole nemůže dělat co ho napadne, to není omezování svobody, protože nikdo studenta nenutí aby studoval. Na letišti si taky každý nemůže dělat co chce a musí procházet úzkými koridory atd, což je daleko horší…ale stále ještě můžete jet vlakem nebo lodí že 🙂
No myslím že už jsem se totálně vyčerpal. Někdy si říkám, že mi učení schází, ten kontakt se studenty, legrace i proces učení. Hned vzápětí si ale vzpomenu na vedení školy a na plat a říkám si že jsem kdysi dobře udělal! Dnes už ve školství opravdu zůstávají jen totální idealisté a pak nechopní lidé co nemají na výběr… díky za pozornost.
Děkuji 🙂
Škoda, že o takovéhle lidi české školství přichází. A učitelky s přezdívkami „Hitler“ apod. zůstávají…
Jo, problém je, že klasický učitel si látku pouze odučí a student si výuku pouze odsedí. Pro studenta nejsou hlavní znalosti, ale známky. Stejně jako v budoucnu pro něj pravděpodobně nebude nejdůležitější to, v čem pracuje, ale kolik peněz za práci bude (samozřejmě, že ty peníze jsou faktorem, kvůli kterému pracujeme). Ovšem nepatří právě tyhle důvody k důvodům, které vedou k věčné nespokojenosti lidí? Lidí, kteří berou školu jako špatnou nutnost a stejný vztah mají posléze i k práci?
Naštěstí není učitel jako učitel. Někteří z nich opravdu mají jako hlavní bod programu dát studentovi co nejvíc. Takový učitel se v učeném oboru pohybuje a baví ho to. Kdysi ho k tomu nejspíš také někdo motivoval. Pokud má učitel radost z předmětu, tak se ta radost pravděpodobně přenese i na studenty.
Nehodlám rozebírat to či ono, každopádně naprostý souhlas se vším. Supr článek.
Proč chodit do školy ? když máme PC ? Tam najdeš vše 😀 Stačí děti učit tak od jednoho roku hrát si na PC .
To je dost hloupý přístup – dítě nebude studovat veškeré učivo, ale jen to, které ho baví…
A krom toho dítě nerozezná, co je volovina a co ne, pokud nemá alespoň nějaký přehled.
Největším problémem podle mě je to, že každý, kdo chodil někdy do školy, se cítí být odborníkem na problematiku vzdělávání. Autor sám připouští, že by „potřeboval spoustu věcí více nastudovat“. Ne spoustu. Všechny. Davide, nezlobte se, ale o problematice vzdělávání nevíte kromě několika individuálních zkušeností vůbec nic. Studujete obor psychologie… (a propós, ani jste dosud vzdělávacím systémem neprošel, a už perfektně víte, co je špatně a jak se to má změnit. Já se téhle problematice profesně věnuji skoro 20 let a nenašel bych odvahu k ani jednomu z Vašich zjednodušujících soudů)… tudíž byste měl vědět, že vědec se má opírat především o empirická data, o validní výsledky provedených šetření, a nikoliv o subjektivní dojmologii. To nechť dělají psychologové, kteří v bulvárních médiích popisují to, na co myslela před smrtí Iveta Bartošová. Doufám, že tímto typem psychologa nechcete být ani Vy. Nebudu se tu pouštět do rozsáhlých analýz toho, co zde píšete. Z jednoduchého důvodu. Toto je debata o odborném problému, který patří na odborná fóra za účasti odborníků. To je první důvod. Druhým důvodem je to, že diskutovat se dá pouze s člověkem, který o té problematice něco ví. Nakrásně si spolu můžeme povídat o radiofrekvenční katetrické ablaci pro typický flutter síní. Budeme s tou debatou rychle hotovi, protože o tom také nic nevíte. To, co zde píšete, jsou, bohužel, jen strokrát omleté obecnosti, které mají už pomalu charakter nesmyslně odříkávané mantry. Jak to skrz naskrz špatné a zavrženíhodné a komunistické školství mohlo vychovat takového génia, jakým jste Vy? A génius jste nepochybně. Já sice mám z psychologie státnici, ale určitě bych si Vám netroufal říkat, jestli máte zavrhovat Junga nebo Adlera a že jako psycholog jste neschopný k terapeutickému působení na klienta. A jen tak pro zajímavost, jaké je Vaše pedagogické vzdělání, Davide? Jak je možné, že v mezinárodních průzkumech (naposledy v r. 2012) jsou naši žáci nadprůměrní i v řešení problémových situací? Asi to tedy nebudou jen zpovykaná hovádka plná nabiflovaných nesmyslů. A někdo je to také musel naučit. Že by ti neschopní učitelé, kteří nic jiného neumí, tak jdou učit? Co Vám připomínají školní osnovy, to opravdu nemá cenu komentovat. Žádné už totiž 10 let neexistují. V mnoha věcech máte také pravdu. Například v začarovaném kruhu finančního ohodnocení. Učitel ve Finsku má 3x větší plat než u nás. Je pak jasné, že na fakulty připravující učitele (kterých je mimochodem u nás 37, a z toho jen 9 pedagogických) jsou pak přijímáni zájemci s nejlepšími předpoklady. Učitelé jsou pak ve společnosti vážení a výsledky finských žáků tomu také odpovídají. Pak je o to víc s podivem, že právě ve zmiňovaném mezinárodním srovnání schopnosti řešit problémy jsou naši žáci sice o něco horší než Finové, ale stále statisticky nevýznamně! Naši učitelé, za ty peníze, které berou, za těch podmínek, ve kterých to dělají, a za ty výsledky, kterých dosahují, by zasluhovali metál a ne to, aby je dehonestoval kdokoliv, kdo si myslí, že všemu rozumí, všude byl a od všeho má patery klíče.
Tohle zavání zhrzeným egem. Nikdo neříká, že všichni učitelé jsou špatní. Bohužel však většina učitelů na základních a středních školách je. Často jsou to bohužel lidé, kteří nejen že nezvládají samotný psychologický základ výuky, nezvládají ani vyučovanou látku. Nejsou to odborníci v oblasti, ba často pokulhávají v základech. Látce nerozumí, předčítají z knihy z roku 1975 a tím to pro ně hasne. Alespoň to jsou mé zkušenosti, k tomuto posouzení netřeba pohledu odborníka na učení.
Že se ubíjí kreativita a kritičnost je také na denním pořádku. Jiný postup? Ale my se učili tenhle, smůla. Lípe se to kontroluje. Nemusí se přemýšlet. Nelíbí se vám to? Smůla. Vykládám něco špatně? Fajn, ústní zkoušení z látky staré X měsíců a za pět.
Když se na konci gymnázia spolužáci rozcházeli na vysoké školy, bylo jasně vidět, čím to je. Na pedagogickou fakultu šli ti nejhloupější. Ti, co sotva školu prolezli. Ti, co vědí, že jinde se neuchytí.
Chápu, že se to špatně poslouchá a to hlavně z pozice učitele, který si myslí, že učit umí (jestli je to pravda nebo ne teď neřešme). Bohužel je potřeba na věc hledět trochu objektivně. Pokud někdo někde opravdu je dobrý učitel, rozhodně to neznamená, že hromada dalších není špatná. Bohužel totiž je.
Odkazovat pak na pedagogické vzdělání je nemístné. K tomuto posouzení potřeba není. Je potřeba k nalezení řešení konkrétního způsobu výuky. Ne k upozornění na chyby.
A k úspěšnosti studentů – díky bohu, že ne vše je o výuce na škole, že studenti mají přirozenou inteligenci a zvídavost a nejsou plně závislí na nekvalitních vyučujících. I proto může dostudovat lecjkaý génius – české školství se povětšinou sice snaží, ale ubít vrozené vlohy úplně se mu ještě občas nedaří.
Pozor, do role odborníka na školství jste mne pasoval Vy, nikoliv já sám. Nehledě na to, že jste si dal tu krásnou práci, že jste mi napsal na dvacet řádků, jak moc se pletu, nicméně nepředhodil jste ani jeden věcný argument. (Samozřejmě až na ty argumenty, proč se mnou nemá cenu diskutovat.)
Co se empirických dat týče, samozřejmě z nich vycházím, když píši odbornější práci (Viz můj článek o Forerově efektu, který by Vás mohl – jako člověk, co má státnice z psychologie – zaujmout.), nikoliv však, když píši svůj názor. (Nehledě na to, že Vaše empirická fakta jste zapomněl podložit výzkumy či alespoň zdroji.) To, že se k tomuto problému neumíte vyjádřit, je Váš problém. To, že se k tomu vyjadřuji klišovitě a opakuji to, co již bylo několikrát řečeno, jenom svědčí o tom, že ten problém tam je, a že jsem si ho pravděpodobně nevymyslel.
Nejspíš jsem však asi odhalil jádro pudla. Vy mluvíte o vysokoškolském studiu, já o základním a středoškolském. Ve své genialitě jsem to vydedukoval z toho, že u Vás učí jen 9 učitelů z pedagogických škol.Důležitá je však Vaše poslední věta, protože ani trochu neodporuje mému textu – naopak.
Škoda, že nechcete diskutovat. Já jsem diskuzi otevřen a milerád svůj názor poupravím. To je však asi vlastnost, kterou oplývají jen všeznalí géniové, nikoliv pokorní docenti, že? Ne, dost arogance. Jde mi o to, že české školství na tom není nejlépe – a to i kdyby jediným problém byl post učitele v Česku. Jak tento post zlepšit? Napadá Vás něco?
Stačí už jenom to že na pedagogické fakultě učí učitelé bez pedagogické praxe, nebo to že na základě pedagogiky studenti usínají, protože je učitel nudí….
Za mě osobně je problém, že maturitu zvládne opravdu každý a všichni pak jdou na VŠ, kdo se nedostane, tak si zaplatí soukromou…
Jinak s tou obtížností je to všude, učitelé stále snižují obtížnosti testů, z osnov mizí kapitoly, aby toho bylo méně a když pak jsou špatné hromadně známky, tak za to může ještě profesor. Sám jsem chodil na ještě poměrně kvalitní gympl a většinou stačilo se učit tak cestou do školy a o přestávce v pohodě na dvojky. Dneska se už doma učí jen párkrát za rok na pololetky a 14 dní na maturitu….
Studoval jsi na nějaké soukromé škole?
Školství je na tom opravu špatně – zejména x nesmyslných předmětů, které jsou na některých oborech pouze doplňkem. A divíte se, že děti škola nebaví? Jdou studovat např. zdravotní školu a mají celé 4 roky matematiku, mají ekonomii apod.
Možná vás to překvapí, ale taková absolventka SZdŠ také může pokračovat, a nezřídka také pokračuje, ve studiu např. medicíny nebo laboratorního oboru – a v těchto případech je matematika nezbytná, dokonce takovou studentku malý rozsah výuky na SZdŠ silně znevýhodňuje. Ekonomika se, pokud vím, vyučuje jen jeden rok a v poměrně malém rozsahu, který lze pokládat za základní kulturní rozhled. O tom, kam vede výuka zaměřená především na to, aby studenty „prakticky bavila“ a aby se příliš nepředřeli, se lze přesvědčit na absolventech tzv. integrovaných středních škol. Ti jsou pro další studium na kvalitní vysoké škole efektivně ztraceni, tj. i když projdou sítem přijímacích zkoušek, jejich mizerné základy obvykle vedou ke studijnímu neúspěchu (za který zasmozřejmě může ta nesmyslná matematika/fyzika/chemie a nikoliv nedostatečné základy a do značné míry zkažená mysl dotyčného).
Ahoj,
Mladý muž, naivně burcující k lepším zítřkům. Je krásné to číst. Ještě krásnější je přikyvovat a souhlasit a mít pocit, že za to jak jsem zkažený, může systém. Já nic – já muzikant. A ani to ne. Protože hudebku také učil pedagog – produkt českého školství, který to neuměl.
Nevím, kde je zakopán pes, ale znám spoustu mladých rodičů, co se snaží ze svých dětí něco mít. Problém je ale v tom, že jsou od rána do večera v práci. Večer přijdou domů, podepíší úkoly, vyžehlí, namažou bulku a unaveni usnou. A proč? Protože šéf (dle kapitalistického ekonomického kréda – maximalizace zisků, minimalizace nákladů) zaměstná jednoho člověka, který za jeden plat dělá práci za 5 lidí (další čtyři sedí na pracáku a nemohou si dovolit přemýšlet o rodině) a pak je logické, že v práci tráví většinu času a přichází domů strhán a zničen. Hlavní je uživení dětí, až na druhém místě může být výchova, na kterou pro samé živení není čas.
Z té nevychovanosti pak vyplývá, že klima v dětských třídních kolektivech bývá tak zvrácené a špatné, že jejich vůdci jsou neskuteční hlupáci, a že velká většina absolventů už základních škol si ze školy odnáší nějaký ten pěkný blok. Většina nich se pak bojí mluvit, vůbec se zeptat na něco, aby nevypadala jako hlupák, který se ptá na hlouposti. Všichni to známe. 😉
Ano, nikdo už se nedívá na to, že jsou v diktátu tři chyby. Ano, máš za 4. Tím bych chtěl vyzvednou to, že je 96% textu správně.
Neschopné učitele opět vytváří náš systém…opět za to může financování škol za hlavu, jenže taky za to může 50 let neobnovená a pouze přepisovaná akreditace pedagogických oborů, nevybavenost vysokých škol, a navíc stále stejné metody výuky na VŠ..a co je vůbec nejhorší a nezmíněné v této obsáhlé kritice, se kterou se stotožňuji…to je slabý Ředitel !
Dobrý den,
tak jsem něco málo tedy nastudoval a nezdá se mi, že by Vámi vypsané stránky a přednáška nějak striktně odmítaly to, co jsem zde napsal, protože se věnují něčemu jinému. Zatímco já bych rád upravil stávající školský systém, ony nahlíží na školu tak, jak ji chápeme, jako na revoluci potřebující instituci. Proč ne. Škoda jen, že by to děti degenerovalo pro život žijící v kapitalismu – což z těchto návrhů nedělá špatné návrhy. Z psychologického hlediska je to velice zajímavý projekt, bohužel však děti nepřipraví na to nejdůležitější – a sice na to, že ve společnosti, ve které žijí a která je tak nastavená, budou srovnávány, odměňovány podle zásluh i trestány, a že je individualismus v takové společnosti na prvním místě.
Teď ale konkrétně k Vašim argumentům:
1) Svoboda učení
– ten projekt vypadá zajímavě (i když bude asi podobný nevýchově), ale jelikož nemá nikde žádné shrnutí, nestihl jsem jej nastudovat.
2) Nevýchova
Ta je špatná ze samé premisy toho, že dítě je už „hotové“, a že je v podstatě malý dospělí. To je dávno překonaná hloupost, podle které se také musí výchova upravit.
3) Nováčková
Sice plete primární a sekundární výchovu a nechápu, kde přišla na to, že učení a socializace mláďat nikdy není stresujícím faktorem, nicméně má pravdu v tom, že škola dítěti přivodí více stresu než užitku. Nejsem si jist, zdali tohle vyřeší zrušení odměn a známek, ale myšlenka je to zajímavá. Obávám se ale, že ke srovnání by stejně nějak docházelo. A docházet k němu taky musí – dochází k němu i v říši zvířat, tam je jen evoluce k slabším jedincům krutější než u nás.
Každopádně děkuji za novou myšlenku, že škola tak, jak ji známe, je špatná už ze samého principu. Určitě se na to někdy příště zaměřím.
Přeji pěkný den.
Davide,
pro pochopení věcí mi pomáhá se před nimi neuzavírat a zkusit si je prožít – co se týče zrušení hodnocení a odměn, měla jsem možnost si odproštění od nich prožít a byl to naprosto osvobozující zážitek. Cítím, že se jedná o jakousi závislost a její překonání je nádherné. Hodnocení v případě negativní formy vnímám, když to vyjádřím extrémně, také jako ohrožení života (či abstinenční příznak) – musím se napravit, abych přežila (dostala znovu dávku pozitivna, která mi na chvíli udělá dobře), a to v oblastech, které mi klade společnost, ne tam, kde chci já (jsme závislí na hodnocení druhých, ne na svém), a to je stresující. Žel, systém hodnocení nekončí školou, a proto si troufám tvrdit, že nefungující není jenom náš školský systém, ale nefungující je celý náš společenský systém (nejen, co se týče hodnocení). Psal jste zajímavou věc, že škola by měla připravit člověka na systém, ve kterém tu žijeme. Mohla by jej ale také vychovat k tomu, aby si společně s ostatními utvářel takový systém, ve kterém žít chce. Přece jen, doba se mění, zkoušíme, testujeme a vidíme co nám vyhovuje a nevyhovuje, proto je dobré věci posouvat správným směrem, byť se toto nezamlouvá vrstvám, které nás chtějí řídit… díky vývoji jsme tam, kde jsme, a nesedíme teď u ohně v jeskyni (i když je otázka, jestli by to nebylo lepší 🙂 ).
Děkuji za Váš článek.
Svoboda učení má koncept, že se dítě učí to, co potřebuje, učí se to postupně a v závislosti na vlastních životních situacích.
Nevýchova není špatná, jejím základem je prostě a jednoduše to, že se s dětmi mluví s respektem a děti se mohou podílet na chodu domácnosti a dospělých aktivitách.
Dobrý den,
Možná zkuste něco si nastudovat, než se pustíte do zasvěcených analýz. Pro začátek třeba http://www.svobodauceni.cz, http://www.nevychova.cz, možná i nějakýmateriál od paní Nováčkové (třeba http://www.youtube.com/watch?v=51lTlovh5Bg )
Hezký den
RK